Evropští lídři podepsali rozpočtovou smlouvu. Česko a Británie se nepřipojily

Lídři členských zemí Evropské unie v Bruselu slavnostně podepsali novou smlouvu o šetrném hospodaření. Z evropské sedmadvacítky se k ní odmítly přidat jen dva státy: Česko a Británie.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Smlouva o fiskální odpovědnosti

Smlouva o fiskální odpovědnosti | Zdroj: Reuters

Takzvaná rozpočtová smlouva v dobrých ekonomických časech prakticky zakazuje tvorbu dluhů. Česku se nelíbí například to, že by se jako země s vlastní měnou nemohlo účastnit všech summitů eurozóny. Prezident Václav Klaus dal navíc najevo, že by smlouvu odmítl podepsat.

Podle unie nová smlouva do budoucna zabrání opakování současné dluhové krize. Na její podpis tlačilo především Německo. Slovenská premiérka Iveta Radičová si myslí, že se česká vláda nerozhodla dobře.

Přehrát

00:00 / 00:00

O fiskální dohodě mluvil ekonom a odborník na Evropskou unii Petr Zahradník ve Světě o deváté

Premiér Petr Nečas ale tvrdí, že Česko kvůli odmítnutí podpisu smlouvy není v izolaci. Zdůraznil, že prioritou unie by teď měla být podpora hospodářského růstu.

K dokumentu je možné se kdykoli připojit. Podle Petra Nečase odmítnutím podpisu nikoho neblokujeme. Do tohoto rozjetého vlaku navíc můžeme ještě nastoupit.

„Především jsme nic neztratili a získali jsme docela dobrý čas na to, abychom si zanalyzovali, jak skutečně tento pakt bude fungovat v praxi, jak bude především fungovat spolupráce zemí EU, které tento pakt podepsaly, nicméně nejsou členy eurozóny. Jak s nimi bude zacházeno, jak budou přizvávány na jednotlivá jednání.“

Integrace fiskální politiky

Tento pakt, jehož hlavním autorem a propagátorem je Německo, má zamezit tomu, aby se státy příliš zadlužovaly. Zároveň ale na summitu v Bruselu silně rezonují hlasy, že Evropská unie už se nemůže soustředit jen na škrty, ale musí se snažit obnovit hospodářský růst.

Přehrát

00:00 / 00:00

Summit EU zhodnotili v Ozvěnách dne reportér Ondřej Housek a Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro evropské záležitosti a konkurenceschopnost

Analytik České spořitelny, odborník na Evropskou unii Petr Zahradník ve Světě o deváté poznamenal, že úmluva po obsahové stránce nepřináší fakticky nic nového:

„Je samozřejmě dobré, že do smlouvy jsou vneseny sankce. A přejme si, aby byly vymahatelné – to je vlastně jediné novum smlouvy. Ale mám pocit, že její klíčová podstata spočívá v tom, že na ni navazují některé další dokumenty a procesy a opravdu směřuje k fiskální zprvu koordinaci a poté ke společné fiskální politice.“

Česku se podařilo na summitu EU upozornit na význam jednotného trhu

Číst článek

„Stoupenci i kritici vyčítají stávajícímu uspořádání eurozóny, že měnová politika je integrována, kdežto fiskální je rozptýlena do pravomocí jednotlivých členských států. Vlastně obě strany říkají, ale každá s jiným cílem a motivem, že měnová a hospodářská unie potřebuje mít adekvátní protiklad v podobě silné fiskální unifikace nebo koordinace. Tato smlouva je minimálně základem, aby takovéto těleso fiskální koordinace bylo vytvořeno,“ domnívá se ekonom Petr Zahradník.

Přilákat investory

Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro evropské záležitosti a konkurenceschopnost v poledních Ozvěnách dne ocenil, že EU znovu hovoří o tom, jak získat důvěru investorů.

„Vybral bych tři věci, které mi přijdou zajímavé. Jedna je to tlak Evropské komise na to, aby přijaté závazky například ve směrnici o službách platily ve všech členských státech. To znamená dokončit volný obchod ve službách.“

Summit Evropské unie | Foto: Reuters

„Druhá oblast, která může pomoci konkurenceschopnosti, je zlepšení patentového systému. A třetí téma je shoda nad tím, že potřebujeme mít dohody o volném obchodu,“ poznamenal Tlapa a zmínil zejména Kanadu, Ukrajinu a země Latinské Ameriky.

Připomněl, že jsme členy liberální skupiny zemí. „Švédsko, Nizozemsko, Velká Británie, to jsou naši spojenci k tomu, abychom prosadili třeba fungování vnitřního trhu, odstranění bariér i dohod o volném obchodu.“

Martin Tlapa také zdůraznil, že se zvýšením konkurenceschopnosti musíme začít především u nás.

Vládní dluh zemí EU jako procento HDP

Milan Kopp, Pavel Novák, Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme