Evropští politici naléhají na propuštění Tymošenkové, hrozí bojkotem Eura
Tlak na Ukrajinu kvůli věznění bývalé premiérky Julije Tymošenkové sílí. Evropští politici zvažují účast na evropském fotbalovém šampionátu, který bude spolu s Polskem hostit právě Ukrajina. Mezi váhajícími je i německá kancléřka Angela Merkelová nebo eurokomisařka Viviane Redingová. Další státníci zase odmítají přijet na květnový summit prezidentů středoevropských zemí.
Nejhlasitěji k politickému bojkotu evropského fotbalového šampionátu na Ukrajině vyzývají němečtí politici.
Kancléřka Merkelová, známá svým nadšením pro fotbal, zvažuje, že při prvních zápasech německý tým hrající na Ukrajině osobní účastí nepodpoří, pokud bude bývalá ukrajinská premiérka stále ve vězení. A hodlá k tomu vyzvat i ministry své vlády. Podle průzkumu ji v tom podporuje nadpoloviční většina Němců.
Aktuální informace v případu bývalé ukrajinské premiérky přiblížil Martin Dorazín ze zahraniční redakce Radiožurnálu. Reakce z Berlína zprostředkovala zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová
Podle ministra životního prostředí Norberta Röttgena je třeba se za každou cenu vyhnout tomu, aby ukrajinský premiér Janukovyč využil přítomnosti německých politiků v ochozech k propagaci svého nedemokratického režimu.
Politický bojkot podporují i šéfové opozičních stran SPD a Zelených. Někteří dokonce navrhují, aby se zápasy, které hostí Ukrajina odehrály v Polsku, které je spolupořadatelem šampionátu.
Německo hraje všechny tři utkání základní skupiny právě na Ukrajině. První zápas přímo v Charkově, tedy ve městě, kde je Tymošenková držena ve vazbě. Šéf německého fotbalového svazu podobně jako předseda Olympijského výboru nevidí smysl v bojkotech sportovních událostí.
Tlak Západu Tymošenkové nepomůže, míní bývalý velvyslanec v Kyjevě
Číst článek
Naopak prezident fotbalového klubu Bayernu Mnichov Uli Hoeness vyzval reprezentanty, aby nějakým gestem vyjádřili solidaritu s kritiky Janukovyčova režimu. Bojkot podpořil i obchodní ředitel letošního fotbalového mistra Borussie Dortmund.
Protesty evropských politiků proti věznění Tymošenkové okomentoval Libor Dvořák z ČRo 6
V Německu tak jasně vítězí názor, že volba Ukrajiny jako pořadatele evropského šampionátu byla politickou volbou a proto argumenty, že nelze míchat sport s politikou nejsou v tomto případě namístě.
Nepředpokládá se také, že by Tymošenkové povolili dříve zvažované léčení v Německu. „V současné době vyvezení člověka ve výkonu trestu za hranice Ukrajiny neumožňuje ukrajinský zákon. Aby něco takového bylo možné, musel by se nejdřív změnit zákon a to by samozřejmě nějakou chvíli trvalo,“ upozorňuje komentátor Libor Dvořák z ČRo 6.
Mnohem nepříjemnější než neúčast německých politiků by pro Ukrajinu byl přesun její části šampionátu do jiné země. „Jakýkoli tlak na Ukrajinu, ale třeba také na Bělorusko, bývá ze strany EU zpravidla bezzubý a to se potvrzuje i tentokrát. Paradoxně by nakonec fotbal mohl být nejúčinnější pákou,“ tvrdí Dvořák.
Ukrajině hrozí izolace
Věznění Julije Tymošenkové označil za nepřijatelné dokonce i ruský prezident Dmitrij Medvěděv. Vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem jsou nyní poměrně napjaté a to i v souvislosti s vyjednáváním o snížení ceny ruského zemního plynu. Za jeho vysoké ceny pro Ukrajinu je viněna právě expremiérka Tymošenková.
Ukrajina se nebude chtít ocitnout v izolaci, předpokládá ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák
„Prezident Medvěděv v posledních třech čtyřech měsících podnikl řadu kroků, které by mu měly vrátit image liberálního politika, v což se spoléhalo na počátku jeho prezidentského období. Myslím si, že to je poněkud marná snaha. A když se k věznění Tymošenkové vyjadřuje právě ruská strana, tak mi to připadá trochu prapodivné, možná až cynické,“ říká Libor Dvořák.
Podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Petra Druláka se ukrajinský prezident Janukovyč nechce ocitnou v podobné izolaci, v jaké je například běloruský prezident Alexandr Lukašenko a tlaku evropských státníků možná ustoupí.
„Ukrajina má rozhodně zájem o sbližování s Evropskou unií, o volnější přístup na evropský trh, o to, aby její občané mohli cestovat do EU, má zájem na tom, aby se těšila dobrému jménu. Tyto věci jsou teď v sázce, ale nejsem si jist, jestli je ve hře propuštění. Změna podmínek věznění, popřípadě humánnější zacházení, je ale celkem dosažitelné skrze hrozbu mezinárodní izolace Ukrajiny,“ míní Drulák.
Bojkot jaltského summitu
Někteří politici zase odmítají přijet na květnový summit prezidentů středoevropských zemí, který se má konat na ukrajinské Jaltě. Účast už odřekl český prezident Václav Klaus, německý spolkový prezident Joachim Gauck, rakouský prezident Heinz Fischer a slovinský prezident Danilo Türk.
Svoji účast na schůzce prý zvažují i prezidenti Estonska a Lotyšska a další se ještě rozhodují. Důvodem je přístup ukrajinských úřadů k bývalé premiérce Julii Tymošenkové, která je ve vězení a údajně nemá dostatečnou zdravotní péči. Sama Tymošenková tvrdí, že ji ve vězení zbili.
Klaus nepojede na ukrajinský summit. Kvůli věznění Tymošenkové
Číst článek
Naopak slovenský prezident Ivan Gašparovič na summit pojede. Podle jeho prezidentské kanceláře se má se sousedy otevřeně mluvit. Jestli se na Tymošenkovou zeptá přímo ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, to prý závisí na aktuálním vývoji situace kolem vězněné expremiérky.
Mluvčí slovenského prezidenta neupřesnil, jestli Gašparovič kvůli Tymošenkové pojede i na mistrovství Evropy ve fotbale, které za pár týdnů hostí Polsko a Ukrajina.
