Evropští státníci budou na summitu hledat cesty k řešení finanční krize
Cestu z finanční krize, která zasáhla i evropské trhy, budou hledat státníci EU na summitu v Bruselu. Půjde hlavně o potvrzení strategie navržené členskými státy eurozóny na schůzce v Paříži minulou neděli. Finanční krize možná zastíní i původně plánovaná hlavní témata summitu, tedy balík kroků proti změnám klimatu a další osud Lisabonské smlouvy.
Záchranný plán v hodnotě stovek miliard eur, dokapitalizace bank a záruky za vklady - tato opatření by měla Evropu vyvést z finanční krize.
Podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa jde o mimořádná opatření vyvolaná mimořádnou situací. Ta ale zdaleka není za námi, upozornil Barroso. "To je stále práce, která pokračuje. Už sice vidíme světlo na konci tunelu, ale ještě tam nejsme," uvedl.
Potom, co se podaří postavit finanční trhy zpátky na nohy, bude podle Barrosa třeba zajistit, aby fungovaly tak, že budou sloužit občanům a podnikání, nikoliv jen samy sobě. "Musíme proto přemýšlet o změnách regulačních opatření a pravidlech dohledu nad finančními institucemi, včetně bank a hypotečních ústavů," dodal Barroso.
Jedním z opatření, kterým by se mělo zabránit dalším podobným krizím, má být zostření dohledu nad finančními institucemi. Podle návrhu Evropské komise by měly na peněžní ústavy s nadnárodní působností dohlížet hlavně centrální banky v zemích, kde sídlí mateřské společnosti takových bank nebo pojišťoven. Má se vytvořit také celoevropské kolegium regulátorů.
Část zemí, včetně Česka, ale není příliš nakloněna tomu vzdávat se pravomoci dohledu nad svými bankami ve prospěch nadnárodních orgánů. "Pokud by byly oslabeny naše kontrolní pravomoci a posíleny pravomoci celoevropského dozoru, tak kde máme jistoty, že se nebude problém v jedné zemi řešit tím, že se přelije kapitál, řekněme to natvrdo, z menších do těch větších evropských zemí," řekl před summitem vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
Státy svedou také boj o emisní povolenky pro elektrárny
V Bruselu se dnes svede také boj o emisní povolenky pro elektrárny. Francouzské předsednictví chce do konce roku přijmout takzvaný klimaticko-energetický balíček. Ten mimo jiné obsahuje závazky k omezení emisí oxidů uhličitého. K tomu by mělo přispět i to, že by si energetické provozy měly už za pět let kupovat emisní povolenky, které zatím dnes dostávají od státu zadarmo.
S povinností elektráren kupovat si od roku 2013 sto procent emisních povolenek nesouhlasí hlavně státy, které jsou při výrobě elektřiny značně závislé na spalování uhlí. Hlavním odpůrcem tohoto systému je Polsko, ale také Česko volá raději po postupném zapojení energetických společností do nákupu emisních povolenek v aukcích.
Jak před summitem uvedl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, na jednání o emisích bude naše delegace vystupovat velmi rozhodně. "Musíme tady být společně s Poláky velice tvrdí. Jde o životní české zájmy. Zde se tedy musíme bránit, protože tak, jak je to dnes organizované, na to bychom dost doplatili," podotkl ministr. Není vyloučeno, že by skupina států, odpůrců povinnosti nakupování emisních povolenek elektrárnami, mohla přijetí balíčku zablokovat.
Poláci se před summitem pohádali o letadlo
Polskou účast na summitu Evropské unie poznamenal ostrý konflikt mezi prezidentem Lechem Kaczynskim a premiérem Donaldem Tuskem. Ten odmítl hlavě státu poskytnout vládní letadlo na cestu do Bruselu. Domnívá se totiž, že Polsko má na tomto summitu zastupovat on a nikoli prezident. Lech Kaczynski podle Tuska projednávaným tématům nerozumí nebo má zcela odlišný názor než vláda, a to prý škodí polským zájmům.
Spor o kompetence v zahraniční politice mezi prezidentem a premiérem dosáhl nové úrovně. Je to vůbec poprvé, co vláda odmítla hlavě státu poskytnout letoun. Lech Kaczynski ale trvá na tom, že do Bruselu dnes poletí. Premiér mu to sice zakázat nemůže, podle rozhodnutí ale prezident není součástí delegace a vláda jeho cestu považuje za soukromou.
Hlava státu se tedy do Bruselu musí dopravit na vlastní náklady. Prezidentská kancelář uvažuje o pronájmu charterového letadla nebo o obyčejném linkovém spoji, případně by Kaczynského mohl přibrat na palubu litevský prezident Valdas Adamkus. Lecha Kaczynského se tento týden zastal český prezident Václav Klaus při své návštěvě Varšavy.
