Svědectví z Houstonu: Na pomoc nám přišli i Mexičani, hlavní je zajistit lidem bezpečí
Hurikán Harvey vyhnal z domovů desetitisíce Američanů a desítky jich připravil o život. Naděje mnohých se v zasažených místech upírají k záchranářům a humanitárním pracovníkům. Janelle Eli, šéfka mezinárodní komunikace Amerického červeného kříže pro server iROZHLAS.cz popisuje, jak lidé situaci zvládají, a proč nelze Harveyho srovnávat s dvanáct let starým hurikánem Katrinou.
Jak v současnosti vypadá situace v zasažených oblastech?
Podle odhadů hledalo v pondělí v noci pomoc v 45 centrech v Texasu asi 17 tisíc lidí. Jsou to předběžná čísla. Myslíme, že ta skutečná mohou být ještě vyšší. Počet zasažených lidí je obrovský.
Texaské úřady odhadují, že své domovy muselo opustit přes 30 tisíc lidí a pro dalších 725 tisíc v tuto chvíli (rozhovor vznikal v noci na středu SELČ - pozn. red.) platí příkaz k povinné evakuaci. Pořád prší a záchranné práce tak probíhají každou hodinu.
Kolik pracovníků Červeného kříže na místě zasahuje?
Na místě máme zhruba 1000 dobrovolníků a právě v těchto chvílích posíláme další na pomoc. Červený kříž má zkušené specialisty po celém světě a jeho mexická pobočka nám nabídla pomoc, přidá se k nám tak 33 dobrovolníků z Mexika. Budou pomáhat v záchranných centrech, distribuovat pomoc, a pomáhat španělsky mluvícím přeživším. Jsme na tuhle spolupráci opravdu pyšní.
Záplavy, které nemají obdoby. V Houstonu přibývá obětí, přehrady se plní a prší dál
Číst článek
Je momentálně prioritou evakuace?
Rozhodně, udržet lidi v bezpečí je naše prvořadá priorita. To znamená pátrání a záchranné práce v zasažené oblasti a ujištění se, že lidé mají kde zůstat a co jíst.
Sousedi pomáhají sousedům
Jak lidé v Texasu a Louisianě situaci zvládají?
Jsou odolní, to je jisté. Každý ale na katastrofy reaguje odlišně. V některých našich centrech jsme viděli lidi, kteří byli pokojní a šťastní, že jsou se svými rodinami v bezpečí. Je ale bez pochyb, že prožití takové katastrofy zanechá stopy.
Je velice těžké nevědět, co se stalo s vaším domem nebo muset narychlo utíkat. Lidé se s tím snaží vyrovnat a myslím, že před sebou mají ještě těžkou cestou, ale Červený kříž na ní bude, aby pomohl s přístřeším a jídlem, ale také s lidskou podporou.
Je nějaký příběh, o který se s vámi podělili například kolegové přímo z místa?
Je ohromující vidět, jak v čase krize sousedi pomáhají sousedům. Vidíme to znovu a znovu v Texasu i v Louisianě.
Jeden příklad – máme dobrovolnici, která se chystala do práce v záchranném centru, a když už odcházela, všimla si, že se jim do domu valí voda. Její rodina šla do horního patra a byli sice mokří, ale jinak v pořádku a věděli, že budou zachránění. Šla tedy do záchranného centra - i přesto, že se bála o svůj domov, chtěla jít pomoct. Je to jeden z mnoha příběhů o tom, jak si tam sousedé navzájem pomáhají.
Dá se říct, jak dlouho bude vaše pomoc potřeba?
To momentálně nejde odhadnout. Bouřka pořád trvá, ale lidé budou potřebovat pomoc také při návratu zpátky ke svým životům a do normálu.
Mnozí srovnávají hurikán Harvey s hurikánem Katrina, který zasáhl New Orleans v roce 2005. Jaké jsou podle vás ve srovnání?
U nás se říká, že pokud jste viděli jednu katastrofu, viděli jste jednu katastrofu. I přes podobnosti jako je množství deště nebo typ neštěstí je tohle jiné, protože lidi, které to zasáhlo, jsou jiní a vyrovnávají se s tím jinak.
V tuto chvíli se soustředíme na to, co se děje, abychom pomáhali lidem. Myslím, že v budoucnu budeme mít více času na reflexi, ale v tuhle chvíli se soustředíme jenom na katastrofu.
