Kybernetické „manévry“ se týkají více než čtyř stovek techniků, vládních a dalších specialistů. Cvičení přitom není na jednom konkrétním místě, ale jeho účastníci jsou na desítkách míst - jak na území aliance, tak i v partnerských zemích.

Kromě toho se ale do cvičení vůbec poprvé zapojí i zástupci akademické obce a průmyslu, které NATO přizvalo jako pozorovatele.

Hlavním cílem je připravit se na takové útoky, které cílí přímo na sítě aliance jako takové. Trénovat a prověřovat se proto bude v první řadě schopnost rychle na útoky reagovat.

To znamená naučit se, jak ve chvíli, kdy nefunguje běžné síťové propojení, rychle sdílet informace. A také jak zabránit koordinovaným cíleným útokům na různé části informačních kanálů aliančních vojenských misí.

Útok na jednoho, útok na všechny

Vážnost hrozby kybernetického útoku dokazuje právě zářijová dohoda na summitu ve Walesu, podle které kybernetický útok na členskou zemi aliance spadá pod článek 5 Washingtonské smlouvy. Jinými slovy že útok na jednoho člena aliance je útokem na všechny.

Rozsáhlý kybernetický útok zažilo před sedmi lety Estonsko, tedy průkopník v elektronizaci státní správy. Při masivním útoku v roce 2007 byly estonské firemní, zpravodajské ale i vládní servery přetížené a zaplavené spamem. Estonsko z toho obvinilo ruské hackery.

Další příklady nedávno zmínil zástupce generálního tajemníka aliance pro nové bezpečnostní hrozby Sorin Ducaru.

„Po Estonsku jsme zaznamenali první použití kybernetiky v ozbrojeném konfliktu v Gruzii v roce 2008, nedávno jsme zažili použití kybernetických nástrojů v konfliktu na Ukrajině,“ uvedl.

Hrozeb je ale víc, kromě zmíněných případů je vážným problémem i kybernetická špionáž. Ať už vládní, nebo hospodářská, na kterou se zase zaměřuje především Čína.

Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít