Na Expu v Dubaji stojí izraelský a palestinský pavilon nedaleko sebe. Oba mají jako hlavní motiv Jeruzalém
Jsou jen nedaleko od sebe a oběma dominují velké snímky Jeruzaléma. Řeč je o izraelském a palestinském pavilonu na Expu 2020 v Dubaji. Izrael se podobné akce v arabském světě účastní vůbec poprvé. Před týdnem navíc navštívil Spojené arabské emiráty Naftali Bennett, a to jako první izraelský premiér v historii. Palestinci proto kvůli nedávné normalizaci vztahů mezi Emiráty a Izraelem Expo v Dubaji chtěli původně bojkotovat.
„Je to poprvé, kdy se Expo koná na Blízkém východě, a také poprvé, kdy se Izrael účastní tak významného mezinárodního veletrhu v arabské zemi. A proto je architektura pavilonu takhle otevřená. Chtěli jsme, aby se lidé cítili svobodní a u nás vítaní.“ Podle Menachema Gance z izraelského pavilonu pocházejí mnozí návštěvníci ze zemí, které nemají s Izraelem vztahy.
Na Expu v Dubaji stojí izraelský a palestinský pavilon nedaleko sebe. Více si poslechněte v reportáži zpravodaje Českého rozhlasu na Blízkém východě Štěpána Macháčka
„Přišel sem třeba student ze Saúdské Arábie a řekl mi: ‚Jste první Žid a první Izraelec, kterého v životě potkávám,‘“ řekl mluvčí Radiožurnálu.
Po obřím schodišti, které vede skrz pavilon ve tvaru velkého prázdného rámu, stoupají mladé Emiráťanky v typických černých šatech a šátcích. „Podívejte se, návštěvníci z arabského světa stojí frontu na izraelské razítko do svých Expopasů! To je paradox! Evropané a Američané se přitom snaží vyhnout izraelským razítkům ve svých skutečných pasech. Tady tvoříme historii!“ říká mluvčí.
Menachem mi ukazuje zvláštní nápis, který celému schodišti vévodí. Grafikou je mi povědomý, ale poněkud nečitelný: „Nazvali jsme pavilon Vstříc budoucnosti, a tamhle nad schodištěm vidíte tento název napsaný speciálním fontem písma. Jmenuje se aravrit, a je to font, kterým se píše zároveň hebrejsky i arabsky. Spojuje tedy arabské a hebrejské písmo.“
Při procházce vnitřní částí pavilonu nesmí chybět projekce z Jeruzaléma, prezentovaného jako hlavní město Izraele. O místnost dále vyzývá z velké obrazovky k respektu k odlišnostem izraelská televizní celebrita Lucy Ajúbová, sama ze smíšené arabsko-židovské rodiny.
Celý izraelský pavilon vyznívá jako velká touha po bratření se s arabským světem. O těch nejbližších arabských sousedech se ale nezmiňuje.
Palestina pěti smysly
A naopak o židovských sousedech nepadne ani slovo v nedalekém pavilonu Palestiny. Na rozdíl od izraelského je před ním neustále dlouhá fronta na prohlídku.
„Ztělesňujeme tu pro vás Palestinu skrze pět smyslů. Můžete tady Palestinu vidět, slyšet, dotýkat se jí, cítit, a dokonce i ochutnat,“ ukazuje mi průvodkyně Rasíl Amrová.
Také tady je dominantním motivem Jeruzalém. „Tuhle kamennou dlažbu, po které se v pavilonu procházíte, jsme přivezli přímo z Jeruzaléma, a návštěvník tak může cítit, jaké to je procházet se po našem hlavním městě Jeruzalémě,“ dodává.
Tady jsme v části, kde mají návštěvníci poznat Palestinu po hmatu, a průvodkyně mi ukazuje, abych zasunul ruku do tubusu, a cítím tam starý železný klíč od domu. Symbol touhy návratu Palestinců do svých domovů v dnešním Izraeli.
Modré Estonsko odkazuje na digitalizaci, Albánie vsadila na folklor. Začala světová výstava Expo 2020
Číst článek
„V místnosti věnované čichovému vjemu ucítíte pomerančové květy z Jafy, kvajávu z Kalkílíje, tymián, šalvěj, a také vůni olivového mýdla z Nábulusu.“
V přízemí pavilonu se právě koná malá oslava. Jeden z blízkovýchodních patriarchů přišel rozsvítit vánoční stromeček.
Palestinský pavilon se ohlíží do historie, připomíná místa, kde Palestinci před vznikem Izraele žili. Snaží se zároveň ukázat Palestinu jako reálné místo, které není jen neexistujícím státem.
Izraelský i palestinský pavilon lákají k návštěvě všechny kolemjdoucí bez rozdílu původu. Zároveň se ale navzájem úplně ignorují a popírají.
