Expremiér Islandu podle soudu zanedbal povinnosti. Trest nepadl
Islandský expremiér Geir Haarde zanedbal své povinnosti v období, které předcházelo krachu bankovního systému v ostrovní zemi. Žádný trest si za to ale politik neodpyká. Tak rozhodl soud v Rejkjavíku v ojedinělém procesu, ve kterém čelil státník obvinění z nezodpovědného chování před krizí.
Islandský soud rozhodl velmi šalamounsky. Prohlásil, že Haarde je vinný v jedné ze čtyř částí obžaloby, trest expremiérovi ale nevyměřil. Hrozily mu přitom až dva roky za mřížemi.
Haarde měl podle soudu svolávat vládní porady, které by reagovaly na zjevně nekontrolovanou expanzi finančních institucí. Ty se dostaly do platební neschopnosti po vypuknutí globální finanční krize v roce 2008.
Detaily soudního procesu i rozsudek přiblížil Pavel Polák ze zahraniční redakce Radiožurnálu
Islandský expremiér při odchodu ze soudní budovy prohlásil, že od počátku považoval soud za absurdní a za politicky motivovaný. Rozsudek považuje za směšný. Patnáctičlenný sbor soudců, mezi kterými bylo i osm politiků, prý byl pod tlakem veřejnosti, aby alespoň v nějakém bodě prokázal Haardemu vinu.
Analytik České spořitelny Petr Zahradník si myslí, že ve společnostech, které jsou založeny na korektnosti, transparentnosti a současně odpovědnosti za svoje činy, by mohlo dávat smysl, že byl Haarde před soud vůbec pohnán.
„V případě Islandu onen kolaps bank vyvolal velmi výraznou angažovanost islandských veřejných financích. Za léta 2008 až 2011 musel islandský státní rozpočet vynaložit nějakých 40 procent svého HDP, aby sanoval problematické banky. Samozřejmě za fiskál v důsledku zodpovídá šéf exekutivy,“ vysvětluje.
Islanďané chtějí po krizi opravdovou změnu. Mění Ústavu
Číst článek
Přiznává ale, že při „zkaženosti“ středoevropského či jihoevropského politického systému se něco takového může zdát absurdní.
Geir Haarde je vůbec jediným politikem, který se v souvislosti s finanční krizí dostal před soud. Obžaloba mu dávala za vinu hrubou nedbalost. Původně byli obviněni další dva členové jeho vlády, ale žalobce nakonec obvinění stáhnul.
Bankrot 2008
Haarde byl od konce 90. let ministrem financí a od roku 2006 islandským premiérem. Tedy přesně v těch letech, kdy se Island rozhodl masivně deregulovat svůj finanční trh a privatizovat tři největší banky.
Island měl tenkrát vynikající rating, takže si banky mohly půjčovat výhodně v zahraničí. De facto nekontrolovaný bankovní sektor si během několika let napůjčoval desetinásobek islandského HDP.
Hostem večerních Ozvěn dne na Radiožurnálu byl analytik České spořitelny Petr Zahradník
Když potom propukla v roce 2008 finanční krize ve Spojených státech a nikdo nechtěl půjčovat, zadlužené islandské banky vyhlásily během jednoho týdne bankrot. Hodně lidí přišlo o práci, bydlení, úspory. Byl to finanční kolaps se vším všudy.
„To otřesení bylo velmi zásadní. Když se podíváme například na propad HDP v součtu let 2009/2010, tak se propadl téměř o 11 procent. Současně to bylo doprovázeno inflací a relativně značným rozpočtovým schodkem,“ poznamenává Zahradník.
Podle něj šlo o jeden z největších otřesů, který jakákoli evropská země v minulých možná 50 letech zažila.
