Falešné informace se zrnkem pravdy. Švédové zkoumali, jak funguje ruská propaganda

Téměř 4000 textů a řadu falešných informací prostudovali odborníci ze Švédského institutu mezinárodních vztahů, aby zjistili, jak v zemi funguje ruská veřejná politika a tzv. aktivní opatření. Jejich výzkum ukazuje, na jaká témata se soustředí například ruský portál Sputnik financovaný moskevskou vládou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruské bojové letouny nad Kremlem 9. května 2015 (ilustrační foto) | Foto: Reuters

„Ve švédském mediálním prostoru se objevuje rostoucí množství dezinformací, zfalšovaných dokumentů a falešných zpráv. Tento vývoj se odehrává v kontextu zhoršující se bezpečnostní situace v pobaltském regionu po ruské anexi Krymu,“ vysvětlují autoři studie Martin Kragh a Sebastian Åsberg svůj záměr.

Dvojice politologů zkoumala ruskou veřejnou diplomacii a tzv. aktivní opatření. Zatímco tím prvním je myšlena komunikace se zahraničním publikem, ve druhém případě jde už o skrytou snahu zabránit veřejné podpoře vládní politiky. Jako objekt zkoumání si vědci vybrali tamní mutaci portálu Sputnik, který je financovaný ruskou vládou a ve Švédsku začal fungovat v dubnu 2015.

Témata, kterým se v průběhu prvního roku svého fungování švédský Sputnik věnoval nejčastěji:
Krize Západu - 705 článků
Pozitivní obraz Ruska - 643 článků
Západní agresivita – 499 článků
Negativní obraz zemí, jež jsou vnímané jako pod vlivem Západu – 424
Západ je zákeřný – 309
Mezinárodní podpora a kooperace s Ruskem – 304
Selhání západní politiky – 112
Rozpory v západní spolupráci – 72

Kragh a Åsberg prozkoumali všech 3963 článků, které švédský Sputnik zveřejnil v průběhu prvního roku svého fungování (od dubna do prosince 2015), a identifikovali v nich nejčastěji se opakující témata. Přes 700 článků Sputnik věnoval krizi Západu, jen o něco méně pozitivnímu obrazu Ruska a bez jednoho 500 článků informovalo o západní agresivitě. Texty, které se nepodařilo zařadit ani do jedné z osmi kategorií, se věnovaly aktuálním událostem a šlo například o lidské příběhy, které nesouvisely s politikou. Četnost jednotlivých témat výzkumníci znázornili i graficky.

Nejčastějším cílem švédského Sputniku byly Spojené státy (1018 článků), Evropská unie (698 článků) a NATO (321 článků). „Evropská unie je vykreslována jako organizace v konečném rozkladu sužovaná velkými krizemi, jakou je ekonomická krize v Řecku, nebo přílivem uprchlíků z Blízkého východu a Afriky,“ popisují autoři studie. „Evropští byrokraté a rozhodující aktéři jsou vykreslováni jako nekompetentní a jako loutky americké vlády,“ dodávají.

Autoři přitom přiznávají, že ruská veřejná diplomacie může být velice rozporuplná. Západ je zobrazován jako slabý, ale také jako téměř existenční ohrožení Ruska. Evropa je vykreslena jako xenofobní vůči uprchlíkům, ale také jako naivní kvůli tomu, že tolik z nich přijímá. Jejím účelem podle Kragha a Åsberga ale nemusí být nabídnout cílovým skupinám souvislý příběh. „Nástroje jako Sputnik můžou také mít za účel rozšiřovat zmatek a podporovat nejednotnost,“ vysvětlují ve své práci.

Žebříček českých neověřených článků: dezinformační texty mají nad pravdivými navrch

Číst článek

Podle vědců celkově dominuje téma, že Spojené státy a jejich spojenci ohrožují ruskou bezpečnost instalováním vojenských základen poblíž ruských hranic. NATO je zároveň popisované jako americký nástroj války.

Jednou z nejčastěji zmiňovaných zemí v textech je Ukrajina. Jejíž název zazní 882krát, téměř bez výjimek ve špatném světle a s termíny jako „fašismus“, „korupce“ nebo „agresivita“.

Sputnik přitom pokrývá aktuální témata stejně jako ostatní evropská média. Co ho podle vědců odlišuje, je tendenční a předpojatý způsob, jakým filtruje informace a mluví o událostech. „Krize v eurozóně a uprchlíci jsou zobrazováni způsobem, který dává čtenářům pocit, že Evropská unie je v nenávratném rozkladu a čelí bezprostřednímu kolapsu,“ uvádí příklad.

Zjištění ze švédské mutace Sputniku, která už mezitím zanikla, se nemusí podle Kragha a Åsberga vztahovat na všechny další Sputniky nebo na podobné weby. „Domníváme se, že Rusko má k jednotlivým evropským státům odlišný přístup.

Jedním z nejzajímavějších poznatků vědců je fakt, že zcela falešné nebo vymyšlené zprávy se na stránce objevují jenom málo. Mnohem častější jsou tendenční nebo zkreslené články.

Falešný podpis

Potřeba alespoň částečné pravdivosti může souviset s dalším tématem, kterým se odborníci zabývali. Tím jsou zcela falešné informace. Těch od prosince 2014 napočítali ve Švédsku celkově 26.

Jednou z takových falešných zpráv byl například údajný dopis podepsaný švédským ministrem obrany Peterem Hultqvistem pro šéfa největší švédské zbrojovky. V něm mu má psát, že ho podporuje v dodávání zbraní na Ukrajinu. Na to, že je dopis falešný, přitom poukazuje fakt, že si dva Švédi píší anglicky, i to, že adresát už šéfem zbrojařské firmy není a podpis ministra pochází z otevřených zdrojů. Přesto se informace o dodávání zbraní objevila na webu v Německu a na dalších prokremelských stránkách.

„Falešné informace mohou ovlivňovat informační prostředí a cílové publikum mnoho dekád poté. Na to, aby byly úspěšné, musí falzifikáty obsahovat zrnko pravdy nebo se alespoň volně vázat ke skutečné události,“ popisují základ úspěchu falešných zpráv vědci.

Německo vyšetřuje 'fake news'. Je to fenomén o velikosti, jakou jsme neviděli, zní z vlády

Číst článek

Podle nich existují nepřímé důkazy o propojení těchto falzifikátů na Rusko, kdy se například falešné dokumenty nebo informace objevily spolu s vysvětlujícími články nejprve na ruskojazyčných webech a pak na mnohých dalších stránkách, obvykle těch, které dovolují uživatelům samotným publikovat texty.

Ruské dezinformace přitom mají dlouhou tradici. Když sovětská ponorka roku 1981 ztroskotala u švédského pobřeží, objevil se v médiích falešný telegram, který měl napsat švédsky velvyslanec do Washingtonu. V něm vyjadřuje hluboké zklamání nad údajnou tajnou dohodou mezi Stockholmem a Washingtonem, díky které mají mít americké ponorky přístup ke švédským vojenským základnám. Telegram byl okamžitě odhalen jako sovětský podvod, podle vědců ale ještě dlouho poté ovlivňoval veřejnou debatu.

Právě táto dlouhá životnost a schopnost narušovat veřejnou debatu může být podle Kragha a Åsberga pro autory dezinformace ve výsledku důležitější než okamžitý dopad.

moš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme