Farmáři v africkém Senegalu nemají čas na debaty o klimatických změnách

Pro někoho jsou klimatické změny globálním ekologickým problémem, pro jiné neexistující mýtus. Diskuse se vedou na univerzitách i na politických setkáních. Ti, kterých se dopady klimatických změn bezprostředně dotýkají, už ale na debaty nemají čas. Mezi ně patří i farmáři v západoafrickém Senegalu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První strom vysadil Shiad na svoji farmě v Senegalu před třiceti lety

První strom vysadil Shiad na svoji farmě v Senegalu před třiceti lety | Foto: Jaromír Marek | Zdroj: Český rozhlas

Půda je horká a mezi prsty se sype jako písek. Před pár desítkami let to byla úrodná zemědělská oblast, dnes vyprahlá polopoušť.

„Byla tu spousta trávy, teď je tady pustina. Nemáme dost píce pro dobytek a stačíme vypěstovat potraviny stěží pro sebe. Musíme se hodně uskrovnit. Často máme jen jedno jídlo denně,“ popisuje stav senegalského zemědělství Džega Nye.

Průměrný farmář dokáže vypěstovat dostatek zemědělských produktů pro sebe a svoji rodinu na sedm měsíců. Zbytek roku musí nějak přežít. I když Džega termín klimatické změny nejspíš nikdy neslyšel, to, že se s počasím něco děje, pozoruje na vlastní oči.

Přehrát

00:00 / 00:00

V západoafrickém Senegalu natáčel zpravodaj ČRo Jaromír Marek

S jednoduchým způsobem, jak čelit znehodnocení půdy, přišel před lety Shiad. Všiml si toho, že ve stínu pod stromy je úroda větší než na přímém slunci. Před třiceti lety zasadil první strom. Dnes jich má na svém pozemku čtyřiašedesát.

„Lidé si zprvu mysleli, že jsem blázen. Všichni tehdy stromy jen káceli - na otop, na stavbu domů. Stromů bylo všude dost a já je sázel. Když ale časem viděli, že moje úroda je bohatší a lepší, začali se zajímat o to, co dělám,“ vzpomíná energický padesátník.

Ne všichni ale mohou své pozemky skrýt pod větve stromů. Kýžená změna se navíc může dostavit až za mnoho let. Mezitím ale senegalské zemědělství uvízlo v začarovaném kruhu. Do značné míry vinou klimatických změn.

Farmáři v Senegalu | Foto: Jaromír Marek

„Kvalita půdy upadá a s ní i výnosy. Není pochyb o tom, že na vině je změna klimatu,“ říká ve své kanceláři v Dakaru Samba Gueye, prezident senegalské asociace zemědělců.

„Farmáři by potřebovali víc hnojit. Na to ale nemají peníze. Protože nehnojí, sklidí málo a nedokážou vyprodukovat přebytky, které by mohli prodat. A tak stále dokola,“ dodává Gueye.

Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme