Fatva radí muslimům, jak žít. V Egyptě už ji vydávají i přes sociální sítě
V pondělí začal ramadán. Mnozí muslimové se teď obracejí na své duchovní a žádají je o fatvu neboli o náboženské stanovisko. Často se třeba ptají na podmínky, za kterých se postit nemusí. V Egyptě drží islámské duchovenstvo krok s dobou a šejchové tam vydávají fatvy i přes facebook, twitter nebo v moderním call centru.
Vyvolávací systém oznamuje číslo, jméno šejcha a číslo kanceláře. Vypadá to tu trošku jako v čekárně u zubaře, jsou to ale prostory pro veřejnost u Úřadu muftího Egypta. Náplní této instituce je právě vydávání fatev.
Za dveřmi jedné z kanceláří sedí šejch Ahmad, na hlavě má typický červenobílý turban a nechává mě přihlížet několika případům.
„70 až 80 procent všech dotazů se týká rozvodu. Dalších 10 procent tvoří náboženská témata, jako je právě půst. Lidé se třeba ptají, jestli je půst platný, když jim do oka nebo do nosu stříkla kapka vody,“ popisuje.
V Egyptě vydávají šejchové fatvy i přes sociální sítě nebo po telefonu. V úřadu muftího natáčel zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
„Zbytek jsou pak další rodinné záležitosti, když se třeba dědici hádají, komu připadne které patro domu. Chodí sem i ženy kvůli potratu. Chtějí fatvu o tom, jestli je potrat dovolený, když mají nějaké zdravotní nebo osobní důvody,“ vysvětluje šejch Ahmad.
Mezitím už k němu vcházejí další zákazníci, mladý muž se ženou a dvěma dětmi. Šejch si od nich bere pořadové číslo a začíná zpovídat muže. Je to další rozvodový případ. Muž říká, že ženu třikrát zapudil. To je podle islámského práva dokonaný rozvod.
Šejch se ho otevřeně přede všemi ptá, jestli spolu i poté spali, což by bylo nepřípustné. Muž přitakává a dodává, že se rozvádět nechce a že onu zapuzovací formulku vyslovil ve velkém rozčilení a myslel ji jen jako hrozbu.
Šejch věc uzavírá s tím, že rozvod tedy dokonaný nebyl. Za svou neopatrnost ale musí muž rozdat deseti chudým lidem v sousedství po sedmi librách.
Fatvy nejsou právně závazné, jsou to spíše rady či náboženská dobrozdání, ale s razítkem muftího jsou důležité třeba u soudů. Egyptské rodinné právo se totiž řídí náboženskými předpisy.
Šejch Ahmad všechno zaznamenává do počítače. „Tak, je to tam. Číslo fatvy, téma, tedy vyhrožování rozvodem, já jako šejch, který fatvu vydal, dnešní datum, jméno a osobní údaje žadatele.“ Je to jako lékařský záznam a v případě další návštěvy žadatele šejchové jeho historii lehce vyhledají.
Tento tradiční osobní způsob vydávání fatvy využívají dnes spíš jen lidé z chudých a nevzdělaných vrstev. Ve vedlejší mnohapatrové kancelářské budově, kde nejvyšší muftí Egypta sídlí, mi Ahmad Ragab z jeho kanceláře ukazuje, že ani tato tradiční islámská instituce technologicky nijak nezaostává.
„Máme call centrum, které přijímá dotazy od neděle do čtvrtka od devíti do pěti hodin. Rozcestník tazatele navede, dostane tajný kód a přes něj do dvou hodin obdrží telefonicky fatvu,“ ukazuje Ahmad Ragab.
Předvádí i postup volání a u obrazovky svého notebooku vypočítává další kanály, kterými dnes lidé o fatvy žádají: „Žádat se dá přes naše webové stránky, které máme v deseti jazycích. A nově mají velký ohlas také fatvy vydávané přes facebook a další sociální sítě.“
Sám muftí republiky, šejch Šaukí Allám, má podle Ahmada pro sociální sítě velké pochopení. V úřadu připravuje fatvy 35 muftích, kteří musejí mít odpovídající teologické vzdělání a každý měsíc kvalifikovaně odpoví na tisíce mnohdy nepříliš kvalifikovaných dotazů.
