Favoritem parlamentních voleb v Maroku jsou umírnění islamisté

Maročané dnes v předčasných volbách rozhodují o složení parlamentu. Volby jsou jedním z důsledků červencového referenda, které svolal král, aby potvrdilo novelizovanou ústavu. Chtěl tak ukončit protivládní protesty. Nově bude král muset vybrat premiéra ze strany, která volby vyhraje.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předčasné parlamentní volby v Maroku prověří úspěšnost reforem | Zdroj: Reuters

Více pravomocí bude mít nejen premiér, který si bude moct sám vybírat ministry, ale také parlament. I přes podstatné ústupky zvoleným představitelům si ale král značné pravomoci ponechal. Muhammad VI., který se v zemi stále těší oblibě, bude mít i nadále rozhodující slovo v otázkách vnitřní bezpečnosti, zahraničí a náboženství.

Ve volbách kandiduje asi třicet stran. Za favorita mnozí označují opoziční umírněnou islámskou Stranu spravedlnosti a rozvoje. Má dva velké soupeře – Stranu nezávislosti premiéra Abbáse Fásího a liberální Národní sdružení nezávislých, které je také členem současné vládní koalice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák o parlamentních volbách v Maroku

Strana spravedlnosti a rozvoje soudě podle veřejných vyjádření v poslední době ustoupila z vyhraněných náboženských pozic a nyní se zaměřuje spíše na témata, která zajímají 8 a půl milionu Maročanů žijících na hranici chudoby. Podle svého předvolebního prohlášení chce například snížit chudobu o polovinu a bojovat má v úmyslu také s vysokou nezaměstnaností.

„Řekl bych, že přistoupili na to, že politický program, který je opřený o politickou roli islámu, podrobí zkoumání svobodných voleb. A to je strašně důležité, protože známe některé muslimské režimy, které si myslí, že svobodné volby tak důležité nejsou,“ myslí si zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.

Dodává, že pro mnohé umírněné islamisty v regionu jsou vzorem umírnění islamisté z Turecka, jak ale ukazuje na tuniském příkladu, veřejná prohlášení ještě nemusí být skutečnými politickými cíli strany:

„Když jsou tamní islamisté mezi sebou, mezi svými voliči na venkově, který je pro ně voličskou základnou, tak jim říkají něco úplně jiného, než říkají západním reportérům, které ujišťují, že na tuniských plážích se nadále budou moci promenovat západní turistky v bikinách.“

Výzvy k bojkotu voleb

Pokud umírnění islamisté ve volbách nakonec zvítězí, byli by ale nejspíš v koalici s jinou stranou, podle Slezáka se proto Evropa nemusí obávat.

K bojkotu dnešních voleb ovšem vyzvali podle BBC například nezaměstnaní absolventi a proreformní Hnutí 20. února. Právě to svými protestními akcemi přimělo krále iniciovat změnu ústavy. Mnozí členové hnutí jsou prozápadně a proevropsky orientovaní.

„Tady ubyde těchto voličů, které bychom my v Evropě naopak rádi viděli u marockých uren,“ přemýšlí Slezák o možných komplikacích.

Řada lidí se ale k volbám nechystá, protože se o politické dění nezajímá nebo protože si nemyslí, že by parlament mohl jejich problémy vyřešit. Před čtyřmi lety byla volební účast nízká, jen 37 procent.

Milan Slezák, David Koubek, Helena Berková, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme