Filipínci vybírali prezidenta. Přejí si změnu a zjednání pořádku v zemi
Novým filipínským prezidentem se podle prvních průběžných výsledků zřejmě stane kontroverzní politik Rodrigo Duterte – muž označovaný za „asijského Donalda Trumpa“ nebo za „hrozbu pro demokracii“. Z voleb ale vzejde také obměněný Kongres a nové vedení všech provincií a městských rad.
Filipínci čekají ve frontě před volební místností v manilské městské části Quezon City. Ženy se ovívají vějíři, muži mají kolem ramen osušky. Teplota přesahuje 30 stupňů Celsia.
Lidé ale neberou vedro jako velkou překážku. Volby se pravidelně konají v květnu, tedy na vrcholu filipínského léta, a proto už si voliči zvykli.
Jednou z těch, kdo spořádaně čekají, až na ně přijde řada, je paní Arlene. Nechce sice prozradit, koho bude volit, jedno ví ale jistě: „Od nového prezidenta Filipín očekávám změnu.“
A zdaleka není sama – volání po změně se zdá být hlavním tématem těchto voleb. Před šesti lety to ovšem nebylo jiné. Nyní dosluhující prezident Aquino se tehdy stavěl do role garanta změn.
„Ne, nejsem spokojený,“ hodnotí nynější administrativu další z voličů, Bong. Očekával prý skutečnou změnu v celé řadě oblastí. Doufal, že se vyřeší permanentní problémy s dopravou nebo že bude víc pracovních příležitostí. Nic z toho se ale nestalo.
Podle předvolebních průzkumů si nyní nejvíce voličů spojuje naděje na sjednání pořádku v zemi a skutečnou změnu s Rodrigem Dutertem, dlouholetým starostou čtvrtého nejlidnatějšího filipínského města Davao. Mluví jazykem obyčejných lidí a vymezuje se proti elitě – často za použití vulgarismů a šokujících výroků.
„Starosta Duterte je nekonvenční kandidát. Nestavěl svou kampaň na tradičním organizování voličů nebo něčem podobném. Je to spíše hnutí, něco, čemu jsme začali říkat Fenomén Duterte. Lidé si z něj v podstatě udělali tvář svého protestu, své frustrace. V jistém smyslu je to negativní hlas a tomu se nedá čelit. Lepší je stavět kampaň pozitivně, ale za tímhle vězí jedna podstatná věc – nespokojenost s výkonem minulé administrativy,“ vysvětluje respektovaný politolog Ramon Casiple z manilského Institutu pro politickou a volební reformu.
Je velkým paradoxem, že končícímu prezidentu Aquinovi i v posledních průzkumech veřejného mínění vyjadřovala podporu nadpoloviční většina dotázaných, o čemž se například jeho předchůdkyni s negativním ratingem ani nesnilo.
A i když dal Aquino voličům jasně najevo, že on osobně spatřuje v Rodrigu Dutertem hrozbu pro demokracii, zároveň ve svém posledním předvolebním vyjádření dodal, že vítěz voleb musí být respektován, ať se jím nakonec stane kdokoli.
