Finanční krize nutí NATO hledat nový přístup k zajištění bezpečnosti
Nový přístup k zajištění kolektivní obrany zemí Severoatlantické aliance v podmínkách hospodářské krize - to bude jedno z hlavních témat květnového summitu NATO v Chicagu. Jak společnou bezpečnost zajistit co nejúčinněji a zároveň přitom neplýtvat penězi, o tom v Bruselu jednají ministři obrany a zahraničí členských zemí Aliance. Hlavní myšlenkou je spojovat prostředky a schopnosti jednotlivých zemí, aby se ušetřily výdaje na obranu.
„Schůzka se odehrává v kontextu nejtěžší finanční krize, kterou lidstvo pamatuje,“ připomněl v úvodu jednání generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.
V mnoha zemích jsou rozpočty resortů obrany pod tlakem úsporných opatření. Je proto potřeba zvolit nový přístup k pořizování a udržování vojenských schopností států a zajistit jejich vzájemné propojení. Projektu, který se má definitivně dohodnout na chicagském summitu, se říká ‚chytrá obrana‘.
„Musíme se specializovat v tom, co umíme nejlépe, a soustředit se na to, co potřebujeme nejvíc. Je třeba spolupracovat, abychom si společně zajistili schopnosti, které si jednotlivé země nemohou samy dovolit.“
O jednání ministrů obrany a zahraničí NATO mluvil ve Světě o třetí bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák
Příkladem takové spolupráce už je mezinárodní výcvikové středisko pro piloty vrtulníků řady Mi, které Česká republika založila spolu s Chorvatskem.
Debata i o dalším postupu v Afghánistánu
Kromě příprav na květnový summit je na programu dvoudenní schůzky také další postup v Afghánistánu. Severoatlantická aliance stále počítá s odchodem koaličních sil z této země do konce roku 2014.
Nyní jde o to, jaká bude role NATO v období předávání odpovědnosti za bezpečnost v jednotlivých provinciích tamním ozbrojeným silám. Úloha aliančních se bude postupně měnit z bojové na podpůrnou.
Celý proces předávání odpovědnosti bude trvat tak, jak se dohodlo na summitu NATO předloni v Lisabonu.
„Budeme postupně předávat odpovědnost za bezpečnost v zemi afghánským silám. Tento proces bude ukončen v roce 2014. Časový plán dodržíme, nenastávají v něm žádné změny,“ potvrdil generální tajemník Rasmussen.
Náklady na financování afghánské armády
Jedna z hlavních otázek, která se na dvoudenním jednání ministrů obrany a zahraničí řeší, je forma podpory afghánských ozbrojených síl po odchodu mezinárodních jednotek a jejich další financování. Afghánské zdroje totiž na to stačit nebudou.
K udržení pořádku v zemi by mělo podle amerických odhadů stačit 230 tisíc místních vojáků, ale náklady na takovou armádu jsou asi 4 miliardy amerických dolarů ročně. Největší příspěvek ponesou Spojené státy, asi 1,5 miliardu dodají ostatní členové NATO a přispěvatelé do mise ISAF a půl miliardy má dát afghánská vláda.
Některé země ale zastávají názor, že by měl vzniknout speciální fond na podporu afghánské armády, který by měl administrovat někdo jiný než NATO. To by zvýšilo ochotu dalších zemí mimo Alianci do takového fondu přispívat.
V takovém případě bude ze strany dalších zemí mimo Alianci větší ochota do takového fondu přispívat.
