Investigace: Česka se v kauze podezřelých bankovních transakcí týká 281 dokumentů

Z dokumentů o podezřelých transakcích ve velkých bankách, uniklých z amerického úřadu na potírání finanční kriminality, se 281 spisů týká České republiky. Uvedl to server Investigace.cz, který se k listinám dostal v rámci globálního projektu Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ).

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze (ilustrační foto)

V Česku se legalizují peníze z trestné činnosti páchané například v Rusku. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Podle serveru z dokumentů vyplývá, že se v Česku legalizují peníze z trestné činnosti páchané v Rusku. Pochybné jsou i převody peněz spojené s Čínou a čínskými jednateli ve firmách registrovaných v Česku.

„Uniklé dokumenty znovu potvrzují fakt, že se Česko stalo jedním z evropských center, kde se perou peníze z Ruska - ať už ukradené zkorumpovanými úředníky z ruského státního rozpočtu, z vytunelovaných firem nebo z úplatků pro celníky,“ uvedl server.

Spisy podle Investigace.cz upozorňují na 144 společností a jednotlivců, kteří měli v České republice bankovní účty, na kterých se uskutečnily pro úředníky podezřelé převody peněz.

Z českých bank se podle serveru na transakcích zaznamenaných v dokumentech nejvíce podílela Raiffeisenbank, která provedla podle listin pochybné převody v hodnotě 3,4 miliardy korun.

Následuje PPF Banka s transakcemi za 1,3 miliardy, ČSOB s převody za 1,2 miliardy korun a Česká spořitelna s příchozími či odchozími platbami ve výši zhruba 442 milionů.

České banky, kterých se podle uniklých dokumentů o podezřelých finančních transakcích týkají pochybné převody peněz, nemohou podle svých vyjádření pro ČTK kvůli povinnosti mlčenlivosti jednotlivé operace komentovat. Tvrdí, že dodržují veškerá pravidla, která pro tyto transakce platí a spolupracují s Finančním analytickým útvarem. Ten plní funkci finanční zpravodajské jednotky pro ČR. Jeho cílem je mimo jiné bojovat proti praní špinavých peněz. Banky mu mají reportovat podezřelé transakce.

I ředitel Finančního analytického útvaru (FAÚ) Libor Kazda uvedl, že z důvodu povinnosti mlčenlivosti nemůže potvrzovat či vyvracet informace ke konkrétním transakcím či kauzám.

„Z tohoto důvodu tedy nelze odpovědět na dotazy o tom, zda byly nějaké konkrétní transakce českými bankami oznamovány, nebo zda se nějakými takovými transakcemi FAÚ zabýval na základě standardní mezinárodní spolupráce se zahraniční jednotkou nebo jaké bylo řešení takové případné kauzy,“ uvedl.

Podezřelé platby

Obdobně se vyjádřila Česká národní banka, která na finanční trh dohlíží a spolupracuje s FAÚ na boji proti praní špinavých peněz. „Konkrétní informace, které jsou ČNB známy z výkonu jejích dohledových pravomocí, podléhají dohledové mlčenlivosti a tedy není možné je sdílet,“ uvedla mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.

BBC: Únik dokumentů odhalil spoluúčast bank na praní peněz. Některé se týkají i institucí v Česku

Číst článek

Dále uvedla, že ČNB při výkonu dohledu zohledňuje všechny informace, které má k dispozici. Jde o informace z dohledové praxe, od jiných státních orgánů, od zahraničních orgánů dohledu či z médií. „Zároveň ČNB výsledky z dohledové činnosti předává FAÚ a v případě podezření FAÚ předává i podněty k šetření jednotlivých transakcí; toto šetření je plně v působnosti právě FAÚ,“ dodala.

Jako podezřelé vyhodnotili američtí úředníci podle serveru zejména platby, u kterých se nepodařilo dohledat téměř žádné informace k firmám, které si peníze přeposílaly - ve většině případů šlo o schránkové firmy z offshorových destinací. Přestože tyto firmy neměly vlastní kancelář, zaměstnance nebo svou webovou stránku, protékaly přes jejich účty miliony dolarů.

Například v ČSOB má podle serveru účet skotská společnost Castlefront. „Tato firma je mezi odborníky na praní peněz legendou,“ uvedla Investigace.cz. Podle ní vystupuje v několika mezinárodních finančních skandálech. Mimo jiné figuruje ve finančních schématech, jež popsal Sergej Magnitskij, auditor britské společnosti Hermitage Capital, který za podezřelých okolností zemřel v ruském vězení v roce 2009. Muž údajně shromáždil důkazy o značných zpronevěrách vysoce postavených ruských činitelů.

„Přezkum platebních transakcí ukazuje, že Castlefront přes své účty v České republice posílá a přijímá platby od spousty skořápkových nebo neidentifikovatelných firem,“ napsali podle serveru američtí úředníci. Za pochybné označili také několik plateb do Lotyšska ze společnosti SAR Speditions, která patří podle Investigace.cz bývalému poslanci ukrajinského parlamentu a obchodníkovi se zbraněmi Igoru Urbanskému. „České banky, odkud platby do Lotyšska směřovaly, je ale nijak neřešily,“ uvedl server.

O spisech amerického úřadu informovala BBC a další média. Únik dokumentů o podezřelých finančních transakcích ve výši dvou bilionů dolarů (asi 45 bilionů korun) odhalil, jak některé z největších bank na světě umožnily zločincům prát špinavé peníze. Ukazuje také, jak ruští oligarchové využívali banky, aby se vyhnuli západním sankcím, které měly zabránit převodu jejich peněz na Západ, uvedl server BBC News. Jde o více než 2500 dokumentů z let 2000 až 2017.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme