Finsko odmítá návrat 11 žen z území po Islámském státu. Zvažuje ale repatriaci jejich 33 dětí
V táboře Al-Húl na severu Sýrie žije jedenáct finských občanek s 33 dětmi, kteří se po osvobození území od teroristické organizace Islámský stát (IS) chtějí vrátit do Evropy. Finský ministr vnitra Kai Mykkänen repatriaci žen nechystá, skupinu navíc označil za velmi zradikalizovanou, uvedla finská televize YLE.
„Jsme Finky a nechápeme, proč se nemůžeme vrátit s dětmi do Finska,“ řekla jedna z žen v rozhovoru s YLE. Všechny ženy tvrdí, že se narodily ve Finsku a že se území IS pokoušely v minulosti neúspěšně opustit.
„Snažily jsme se dostat pryč, ale bylo to složité, neměly jsme peníze pro převáděče,“ uvedly ženy. Dodaly, že v Sýrii, kam před několika lety z Finska odešly, se narodily některé z jejich dětí. Poukázaly také na to, že v táboře Al-Húl, který je pod kontrolou syrských Kurdů, je vysoká úmrtnost dětí.
Matka dvou dcer bojovala za Islámský stát a zemřela. Německo dívky nechce přijmout a čelí obžalobě
Číst článek
Mykkänen ale odmítá návrat žen zorganizovat, neboť je považuje za radikálky. Dodal, že pokud se do občané Finska s vazbami na IS do severské země vrátí, budou stíháni za terorismus. Osobně by jako řešení uvítal, kdyby se zločinům Islámského státu věnoval Mezinárodní soudní dvůr, tedy hlavní soudní orgán OSN.
Ministr rovněž zmínil, že ač Finsko dospělé ženy přijmout zpět odmítá, hledá možnosti, jak repatriovat děti finských občanů. Takový postup by ale vyžadoval souhlas zákonných zástupců dětí. Konečné rozhodnutí v této věci ale ještě vláda neučinila, dodal Mykkänen.
Problém s občany, kteří se připojili k IS a po jehož porážce se nyní chtějí vrátit, se týká řady západních zemí. Koordinátor humanitárních operací OSN v Sýrii Panos Moumtzis vyzval státy, aby za své občany převzaly odpovědnost, ty ale o jejich repatriaci kvůli radikálním islámských postojům nestojí.
