Helsinky se ujímají unijního předsednictví, chtějí prosazovat klimatickou neutralitu

Dosáhnout do konce roku dohody na klimatické neutralitě bude prioritou finského předsednictví. Helsinky se jej ujaly začátkem července. Své plány na příštích šest měsíců ve čtvrtek představí ministrům pro evropské záležitosti unijních států. Česko, spolu s Polskem, ovšem klimatickou neutralitu v červnu odmítlo.

Helsinky Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finský premiér Antti Rinne

Finský premiér Antti Rinne | Zdroj: Reuters

Za nerealistický a příliš vzdálený považuje premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš cíl uhlíkové neutrality. Tedy stavu, kdy má Evropská unie vypouštět jen tolik emisí, kolik dokáže současně uložit například výsadbou lesů.

„Proč mě je tady velký tlak mluvit o 2050. Nevím proč. Proč máme teď, 31 let dopředu, řešit rok 2050 jen proto, že je tu teď taková atmosféra?" stěžoval si tehdy premiér na summitu v Bruselu. Jeho výrok zaujal světová média včetně britského The Guardian, francouzského Le Figaro nebo německého Der Spiegel.

Bitva o eurokomisaře v plném proudu. Šance na silné portfolio se Česku snižují každý den

Číst článek

Finsko patří k drtivé většině unijních států, která si dosažení klimatické neutrality do roku 2050 přejí, byť přiznává, že to bude náročné.

‚Dost pesimismu‘

„Bude to mít dopad na všechny oblasti lidské činnosti. Přechod ke klimatické neutralitě proto musíme provést sociálně citlivě. Evropská unie se tak může stát nejvíce konkurenceschopnou a současně sociálně inkluzivní nízkouhlíkovou ekonomkou světa,“ uvedl finský premiér Antti Rinne.

Sociálnědemokratický předseda vlády věří, že se mu do konce roku podaří přesvědčit Česko a Polsko, které v červnu proti uhlíkové neutralitě kvůli obavám o průmysl vystoupily nejhlasitěji.

Podle Rinneho tyto země návrh na dosažení klimatické neutrality ve skutečnosti nezablokovaly, pouze si vyžádaly více času a informací. Finsko se bez ohledu na unijní cíle chystá samo dospět ke klimatické neutralitě už za 16 let.

‚Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok 2050?‘ Evropská média zaujal Babišův výrok o emisích

Číst článek

„Mám už dost toho pesimismu. Vím, že je to běh na dlouhou trať, ale někde musíme začít,“ říká odhodlaně finská ministryně hospodářství Katri Kulmuniová. Finsko chce jít ostatním zemím příkladem.

Klimaticky neutrální kontinent

Že je klimatická neutralita na unijní úrovni technicky proveditelná, si myslí i Evropská komise. Podle ní navíc pomůže vytvořit nová pracovní místa a obchodní příležitosti.

Příští předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynenová proto chce dokonce zpřísnit už v minulosti dohodnuté emisní cíle do roku 2030.

Už v prvních sto dnech svého působení v čele Evropské komise slíbila von der Leyenová nový evropský klimatický zákon, v němž by bylo zakotveno, že k roku 2050 bude Evropa uhlíkově neutrálním světadílem. Rozsáhlý plán na zlepšení klimatu, který nazvala European Green Deal (Evropská nová dohoda), počítá také s vytvořením zvláštního rozpočtu.

První klimaticky neutrální kontinent i minimální mzda. Von der Leyenová hledala podporu u europoslanců

Číst článek

„Chci, aby se Evropa stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě do roku 2050. Dohromady musíme podniknout odvážné kroky. Naše současné plány na snížení emisí CO2 o 40 procent do roku 2030 nestačí. Musíme se snažit o víc. A dosáhnout 50, nebo dokonce 55 procent,“ řekla.

Vláda práva

Finsko se v rámci svého předsednictví chce soustředit také na lepší dohled nad vládou práva v unijních zemích. Do sporů s unijními institucemi se kvůli tomu dostalo Polsko a Maďarsko. Podle finského premiéra je třeba stav právního státu hodnotit efektivněji. Nevylučuje ani, že by se mohlo dodržování zásad provázat s právem čerpat evropské peníze.

„Evropská unie je založená především na společných hodnotách. Není to supermarket, kde si můžeme vybrat trochu svobody projevu a lidských práv, a pominout svobodná média a nezávislé soudy. Západní demokracie tak nefungují,“ prohlásil Antti Rinne.

I zde se se s novou šéfkou unijní exekutivy Finsko shodne. Von der Leyenová se vyslovila pro mechanismus, který by na celoevropské úrovni posuzoval stav právního státu ve všech zemích unie. „Tady nejsou možné kompromisy,“ prohlásila.

Finské předsednictví chce také do konce roku dokončit dlouhodobý unijní rozpočet a posílit unijní boj proti hybridním hrozbám.

Viktor Daněk, och Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme