Finský prezident a premiérka podpořili vstup země do NATO, přiměla je k tomu válka na Ukrajině
Finský prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová oznámili, že podporují vstup země do Severoatlantické aliance. Finsko společně se Švédskem přehodnocuje svou neutralitu a v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu zvažuje členství v NATO.
Niinistö a Marinová ve společném prohlášení uvedli, že členství v Severoatlantické alianci posílí bezpečnost Finska. Finské členství zároveň podle nich posílí celou alianci. „Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů,“ uvedli finský prezident a premiérka.
Finsko a Švédsko by měly oznámit záměr vstupu do NATO v květnu. Postoj změnila válka na Ukrajině
Číst článek
Také rozhodnutí Švédska ohledně členství v NATO je očekáváno v brzké době. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg koncem dubna prohlásil, že pokud Finsko a Švédsko o vstup do Aliance požádají, budou vítány a jejich přijetí bude rychlé. Naproti tomu Moskva varovala před „vojenskými a politickými následky“.
Ruská reakce na vstup Finska do NATO je podle Kremlu závislá na posunu vojenské infrastruktury k ruským hranicím. Ani Rusko, ani NATO nechtějí střet.
Debatu o tom, jak posílit bezpečnostní situaci země v reakci na vojenské hrozby, zahájili finští politici již loni v prosinci. Nyní ve Finsku převládá pocit, že vzhledem k agresivitě a nepředvídatelnosti Ruska může bezpečnost zajistit pouze článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Tento postoj sdílí i mnoho politických stran.
Finský parlament zahájil debatu o potenciálním členství země v NATO v polovině dubna. V úterý konstatoval obranný výbor finského parlamentu, že členství Finska v NATO je „nejlepší zárukou národní bezpečnosti“.
Finské představitele podpořil v jejich rozhodnutí český premiér Petr Fiala. „Vítám rozhodnutí Finska ucházet se o členství v Severoatlantické alianci. Pokud se rozhodne do NATO vstoupit, samozřejmě ho podpoříme,“ uvedl předseda vlády na Twitteru.
Změna postoje Finska a Švédska
Rusko nalilo Severoatlantické alianci novou krev do žil
Číst článek
Finsko společně se Švédskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Invaze Ruska na Ukrajinu 24. února ale přinesla dramatický obrat, zvláště pro Finsko, které s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí. Zatímco v uplynulých dvaceti letech podporovalo evropskou integraci v oblasti obrany asi dvacet až třicet procent Finů, nyní jich je pro vstup země do Severoatlantické aliance podle médií celých 70 procent.
Ruská ofenziva přinutila Finsko společně se Švédskem k úvahám, zda by svou dlouhodobou vojenskou neutralitu neměly přehodnotit. „Paradoxně jeden ze záměrů, kterým prezident Vladimir Putin odůvodňoval agresi proti Ukrajině, totiž zastavit rozšiřování NATO k ruským hranicím, vede k opaku. Totiž že válka na Ukrajině nasměrovala Finsko společně se Švédskem ke členství v NATO ve snaze zajistit svou bezpečnost před případnou další vojenskou agresí Ruska,“ uvedl nedávno Antonín Novotný z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu oznámilo Finsko společně se Švédskem výrazné navýšení výdajů na obranu. Dnes má Finsko podle vojenských analytiků moderní a kompetentní ozbrojené složky. Na obranu vynakládá čtyři až pět procent svého HDP. Armáda země s 5,5 milionu obyvateli čítá 280 tisíc bojeschopných mužů, plus dalších 600 tisíc rezervistů, což je v rámci EU výjimečný počet. Finská profesionální armáda má však jen dvanáct tisíc mužů, byť každoročně trénuje 21 tisíc branců.
