Foreign Policy: Trump může u Merkelové narazit. Kancléřka se umí ubránit machismu

Angela Merkelová nepůsobí na první pohled jako drsná politička. Mluví mírným hlasem, nemá zrovna impozantní postavu a nevládne žádným zvláštním charismatem. Pokud si ale americký prezident Donald Trump myslí, že může německou kancléřku zastrašit a donutit ji, aby jednala podle jeho vůle, mohl by se zle přepočítat, soudí server Foreign Policy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá kancléřka Angela Merkelová | Foto: Reuters

Merkelová si zakládá na svém rozvážném a umírněném přístupu. Nereagovala tedy nijak razantně na Trumpova opakovaná prohlášení, v nichž označoval její uprchlickou politiku za „katastrofální chybu“.

Když ale došlo na Trumpův zákaz vstupu uprchlíků z vybraných muslimských zemí do USA, Merkelová se nerozpakovala Trumpa důrazně upozornit na Ženevskou úmluvu o uprchlících a z ní vyplývající závazek přijímat lidi, kteří utíkají před válkou.

Uprchlická politika Merkelové byla katastrofální chyba, řekl Trump

Číst článek

„Nezbytný a rozhodný boj proti terorismu nijak neospravedlňuje obecné podezřívání všech lidí nějaké konkrétní víry, v tomto případě muslimské,“ uvedla rezolutně Merkelová na pondělní tiskové konferenci.

Merkelová dává od počátku jasně najevo, že ve vztahu s novým americkým prezidentem nebude za otloukánka. A v jejím okolí už vznikla strategie, jak s Donaldem Trumpem efektivně jednat.

Od chvíle, kdy vyšlo najevo, že novým americkým prezidentem bude právě Trump, trvala Merkelová ve svých vyjádřeních neochvějně na tom, že vztahy mezi Německem a Spojenými státy nevybočí z tradičního rámce Severoatlantické aliance a že budou nadále stát na společně sdílených hodnotách demokracie, svobody a lidských práv.

Zvláště pak zdůraznila respekt k důstojnosti jednotlivců bez ohledu na jejich původ, barvu kůže, vyznání, pohlaví, sexuální orientaci či politické přesvědčení. „Na základě těchto hodnot nabízím budoucímu prezidentovi Spojených států úzkou spolupráci,“ uvedla.

„ Není jako Meryl Streepová, která se nechala Trumpem vyprovokovat k emotivní reakci. Merkelová vyrostla v německé politice, ve straně, kterou ovládali hřmotní a hluční západoněmečtí muži. Odhalovala jejich silné i slabé stránky, ale nikdy se nechovala stejně jako oni. Nepatří mezi partičku siláckých chlapů, ale nelze hrát ani na její ženskost, což mnohé vyvádí z konceptu.
Publicistka Caroline Fetscherová “

Zkušenosti s politickými alfasamci

Zdroje z Berlína dosvědčují, že německá vláda je ohledně Trumpových kroků velmi ostražitá. Především se obává toho, že by Trump mohl zničit chatrné příměří na Ukrajině, odmítnout sankce vůči Rusku, omezit podporu NATO a plést se do záležitostí Evropské unie.

Merkelová má ale dlouholeté zkušenosti s agresivními politickými alfasamci. Mnohé z nich si dokázala úspěšně ochočit, všímá si server Foreign Policy a připomíná soupeře, jejichž pomyslné skalpy kancléřka během své politické kariéry získala.

Pro Merkelovou je typický způsob, jakým se vypořádala se svým předchůdcem v čele CDU a politickým učitelem Helmutem Kohlem, v jehož vládě během 90. let sama působila jako ministryně životního prostředí. Byl to právě Kohl, kdo do té doby neznámou 37letou vědkyni nominoval do svého kabinetu a držel nad ní ochrannou ruku.

Po vypuknutí Kohlova finančního skandálu s tajnými konty v roce 1999 to byla ale právě Merkelová, kdo Kohla nemilosrdně zbavila funkce čestného předsedy CDU. De facto ho vymazala z německé politiky. Připomeňme, že to bylo v době, kdy byla Merkelová ještě poměrně nezkušená a Kohl naopak legendou stojící za sjednocením Německa.

Trump telefonoval se světovými lídry. USA a Rusko chtějí obnovit obchodní styky

Číst článek

Tento příklad ukazuje, jak Merkelová jedná s celou řadou politiků, ať už to byl někdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy nebo prezidenti Turecka a Ruska Recep Tayyip Erdogan a Vladimír Putin. A podobným způsobem bude jednat i s Trumpem, upozorňuje server Foreign Policy.

Už den před Trumpovou inaugurací její poradce pro zahraniční záležitosti Christoph Heusgen uveřejnil pětibodový strategický plán, jakým způsobem vyjednávat se Spojenými státy v éře Donalda Trumpa. Stručně řečeno, Německo rozhodně nehodlá být tak poslušné, jako Velká Británie pod vedením premiérky Theresy Mayové.

Prvním pravidlem, které Heusgen navrhuje, je strategická trpělivost. Německo nejprve musí počkat, jaké budou skutečné Trumpovy kroky, než se rozhodne pro nějakou reakci. To není nic, co by Merkelové nevyhovovalo. Klidné vyjednávání s horkými hlavami a nepředvídatelnými osobnostmi bylo vždy jedním z úhelných kamenů její politiky. Klíčovým znakem je její neochvějná trpělivost a schopnost nedat se vyprovokovat.

„Není jako Meryl Streepová, která se nechala Trumpem vyprovokovat k emotivní reakci. Merkelová vyrostla v německé politice, ve straně, kterou ovládali hřmotní a hluční západoněmečtí muži. Odhalovala jejich silné i slabé stránky, ale nikdy se nechovala stejně jako oni. Nepatří mezi partičku siláckých chlapů, ale nelze hrát ani na její ženskost, což mnohé vyvádí z konceptu,“ říká publicistka Caroline Fetscherová z německého deníku Der Tagesspiegel.

Příznačnou situací byla jednání v Soči mezi Merkelovou a ruským prezidentem v roce 2007, během nichž se Vladimír Putin naučil kancléřku respektovat. O Merkelové je známo, že se bojí psů. Nebyla proto náhoda, když do jednací místnosti vběhla Putinova černá labradorka Konni. Merkelová se ale nenechala touto záměrnou provokací vyvést z míry, zachovala klid a dokonce dokázala na tváři vyloudit úsměv. „Jenom ti, kdo nemají dostatečné sebevědomí, se uchylují k takovým trikům, a to je přesně ten okamžik, kdy odhalíte jejich slabiny,“ okomentovala to později kancléřka.

Heusgen ale zároveň kancléřce doporučuje, aby trochu, jak se říká, dělala ramena. Trump rád poukazuje na to, že Německo nedává jako člen NATO na obranu 2 % HDP, jak se zavázalo. Německá vláda je ochotná výdaje zvýšit, zároveň by se měla podle Heusgena pochlubit vlastní silou a úspěchy na geopolitické scéně. Jedním z nich může být dohoda s Tureckem, která umožnila omezení uprchlické vlny.

Donald Trump hovoří s Angelou Merkelovou po telefonu | Foto: Reuters

Podobně lze vnímat i zastavení ruského postupu na Ukrajině a vyjednání sice nedokonalých, ale potřebných minských dohod. Zmínit je třeba i přítomnost Bundeswehru v Litvě či německých vojenských lodí v Egejském moři. Důležité jsou i mírové mise, kterých se Německo účastní po celém světě, a fakt, že vydává větší objem peněz na rozvojovou pomoc, než Spojené státy.

Německo podle Heusgena musí mluvit jazykem, kterému byznysman Trump rozumí. To byla také Obamova rada Merkelové během jeho poslední evropské návštěvy ve funkci prezidenta. Němci věří, že Trump porozumí cinkotu peněz. Pokud se ale nepodaří uzavřít s Trumpem nějakou vhodnou dohodu, nenechá se Německo vtáhnout do smlouvy, která by odrážela jen a pouze americké zájmy.

Jakmile totiž dojde na klíčové hodnoty evropského liberálního uspořádání, je Merkelová neoblomná. To nejlépe dokládá její sveřepé trvání na kontroverzní migrační politice.

Největší výzva čeká na Německo, pokud se Spojené státy rozhodnou stáhnout z NATO. Pak to bude Evropská unie, která bude muset převzít bezpečnostní garance. To se lépe řekne, než udělá, pokud uvážíme rozdíl mezi americkými a evropskými vojenskými možnostmi. Podobnou zkušenost ale už Merkelová má, když odpovědnost za řešení krize na Ukrajině přehrál Washington právě na Německo. A to svoji roli tahouna unie zvládlo.

Evropě se ale nepodařilo vytvořit společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Vybudování evropské armády vzdorovali dlouhodobě Britové, jejich odchod ovšem může situaci v tomto ohledu ulehčit. Náklady, které by byly s podobným krokem spojené, ale ještě nikdo ani nevyčíslil, málokdo totiž čekal Trumpovo vítězství a možnost odříznutí severoamerické větve NATO.

Donald Trump musí každopádně očekávat, že případné útoky na její osobu bude kancléřka vracet. Nikoli dramatickými vyjádřeními, ale klidně bez vzteku nebo touhy po odplatě, zato s chladnou efektivitou. Merkelová dobře ví, že musí ubránit liberální Evropu před náporem trumpovského populismu, který má ohlas i v rámci starého kontinentu.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.

Dušan Radovanovič Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme