Francie a Británie chystají rezoluci o bezletové zóně nad Libyí
Libyjské síly věrné plukovníku Kaddáfímu dnes obnovily letecké útoky na ropný přístav Rás Lanúf ovládaný povstalci. A dělostřelectvo podle dostupných zpráv znovu útočí na západolibyjskou Závíju.
Dva přední arabské listy dnes informují o tom, že Muammar Kaddáfí vyslal z Tripolisu do bašty povstalců v Banghází své emisary, aby vyjednali podmínky jeho odchodu ze země a záruky bezpečnosti pro celou jeho rozvětvenou rodinu.
Povstalci jakákoliv jednání s Kaddáfím odmítají a jsou připraveni bojovat do posledního muže, hlásí přímo z Benghází zvláštní zpravodaj Radiožurnálu Martin Dorazín.
Zprávy z bojišť hovoří o tom, že Kaddáfího jednotky získávají převahu u ropného přístavu Rás Lánuf, kde zastavili postup povstalců a teď je podle všeho nutí k ústupu. Rakety tam dopoledne zasáhly dva domy, ale podle dosavadních zpráv nejsou žádné lidské oběti.
Možnosti zapojení Západu do řešení libyjského konfliktu komentoval v Ozvěnách dne zahraničně politický analytik ČRo Milan Slezák
Rozšířila se také zpráva o tom, že Kaddáfího zprostředkovatel měl údajně vzbouřencům nabídnout vyjednávání. Zdroj blízký povstalcům taky uvedl, že libyjský vůdce chtěl dostatek finančních prostředků, aby mohl opustit zemi. Rebelové jeho nabídku ale odmítli. Vládní úřady informaci o nabídce vyjednávání zase popírají.
Z Benghází podle Martina Dorazena přišly znepokojivé zprávy, že v jednom z velkých hotelů, v hotelu Uzo, zřejmě nějací uniformovaní lidé odvlekli z jednoho pokoje jordánského lékaře z organizace Lékaři bez hranic. Zatím není jasné, oč jde.
Povstalci začínají být čím dál tím více podezíravější, protože pochopitelně na těchto územích se teď může pohybovat také celá řada špionů, kteří pracují pro Muammara Kaddáfího, a kteří mu podávají přesné informace o tom, jak velké jsou povstalecké síly a podobně.
Západ se mezitím stále více zasazuje o vytvoření bezletové zóny nad Libyí. Měla by vojákům Muammara Kaddáfího zabránit letecky útočit na povstalce.
Pro tento krok jsou Francie a Velká Británie, které už připravují text rezoluce pro Radu bezpečnosti OSN, ale také řada islámských států. O letecké ochraně nad libyjským územím se bude ve čtvrtek jednat v Bruselu.
Kdo zónu zaplatí?
Podle komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka by ale Západ měl před případným zapojením do libyjského konfliktu o formě svého angažmá dlouze diskutovat, aby nakonec nebyl překvapen, do čeho se nechal vtáhnout.
„Když už se řekne A, to znamená nálet, nebo zavedení bezletové zóny, která by si takové nálety zřejmě také vyžádala, tak se musí říci B. Jestliže jsme připraveni na jednu věc, tak musíme znát ty následky, které by z toho mohly povstat. A teprve jestliže řekneme, že jsme ochotni vést novou válku v Libyi, tak pak tedy hlásejme omezené nálety na Libyi,“ poznamenal Slezák a dodal:.
Zvláštní zpravodaj ČRo v Libyi Martin Dorazín a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr ve Světě o jedné
„Udržování bezletové zóny nad Irákem stálo 14 miliard dolarů, které zaplatila Saúdská Arábie. Kdo bude platit bezletovou zónu nad Libyí?“
Podle bezpečnostního a vojenského analytika Lukáše Visingra by nicméně vyhlášení bezletové zóny nad Libyí mohlo zásadním způsobem zvrátit poměr sil.
„Na Kaddáfího straně stále zůstává naprostá většina letectva, respektive ty opoziční síly nedisponují vzdušnými prostředky. A ty letecké jednotky, které Kaddáfí má, představují jednu z jeho nejvýznamnějších výhod. Kromě toho tady existuje velice pravděpodobná možnost, že Kaddáfí leteckými transporty získává dodávky zbraní a také žoldáky z dalších afrických zemí,“ upozornil Visingr na Rádiu Česko.
Za významné přitom považuje oznámení Organizace islámské konference, že vytvoření takovéto zóny podpoří. Stejně tak proti ní nebude ani Liga arabských států.
„Tyto dvě organizace reprezentují svým způsobem hlas arabského, respektive islámského světa, který se už v naprosté většině od Kaddáfího odvrátil.“
„To znamená, pokud západní země budou mít takovouto alespoň částečnou garanci toho, že arabské, respektive islámské země, se proti tomuto kroku nepostaví, tak to zajisté pro ně bude významný impuls při rozhodování ve prospěch ustanovení bezletové zóny,“ uvedl Lukáš Visingr.
Zvětšit mapu
