Konec arogance. Na spolupráci s českým předsednictvím se těšíme, slibují Francouzi
Francie v Paříži oficiálně zahájila své předsednictví v Radě Evropské unie. Ambice má velké a navázat se na ně v druhé polovině roku pokusí Česko. Francouzští vládní představitelé, jak zjistil Radiožurnál, slibují, že s dřívější arogancí vůči českému předsednictví je už konec.
Když se novináři po skončení prvního českého předsednictví v roce 2009 ptali tehdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, jak by ohodnotil výkon svého nástupce v čele Evropské rady Mirka Topolánka, odvětil, že si na to nepamatuje.
„Bez podpory Angely Merkelové bychom nikdy nebyli schopni čelit tlaku, který francouzská administrativa vytvářela. Chtěla si část předsednictví ukrást a my jsme to ustáli,“ vzpomínal po letech ve vysílání Radiožurnálu Topolánek.
Firmy Google a Facebook Ireland dostaly od Francie pokutu, komplikovaly odmítnutí souborů cookie
Číst článek
Sarkozy se například při plynové krizi pokoušel vložit do vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ačkoliv už jeho působení v čele Evropské rady skončilo. Francie také podle tehdejší velvyslankyně při Evropské unii Mileny Vicenové často cíleně předkládala změny v dokumentech na poslední chvíli a pouze ve francouzštině, aby kolegům zkomplikovala možnost reagovat.
„Pokud se to stávalo v minulosti, dnes tady už žádná nedůvěra nebo arogance směrem k Česku není,“ odpověděl na dotaz Radiožurnálu mimo záznam vysoce postavený zdroj z francouzské vlády.
Někdejší premiér Andrej Babiš (ANO) se pokoušel udržovat osobní vazby s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem. V Paříži teď panuje přesvědčení, že nastupuje více proevropský kabinet, než byl ten Babišův. V plánu je už schůzka mezi ministry pro evropské záležitosti obou zemí.
V přípravných jednáních to skřípalo
V přípravách na předsednictví to ale mezi Francií a Českem ve skutečnosti zatím skřípe. Projevilo se to koncem roku, když se společně se Švédskem země pokoušely dohodnout na společném programu v rámci tzv. tria států, které na sebe v čele Rady EU navazují. Podle diplomatických zdrojů se například dlouho nedařilo najít společný postoj k mezinárodnímu obchodu, výsledkem tak jsou jen velmi obecné pasáže.
Česko a Francii dlouhodobě dělí také názory na boj proti klimatickým změnám nebo na reformu azylové a migrační politiky, které budou obě země v rámci předsednictví řešit. Přinejmenším v oblasti snižování emisí rozpory přetrvávají.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve vysílání CNN Prima News prohlásil, že se Česko bude pokoušet odmítnout návrh na ukončení prodeje aut se spalovacími motory do roku 2035. Jde o jeden z legislativních návrhů v rámci balíku opatření ke snižování emisí, který v Radě EU v rámci tzv. Zelené dohody leží.
Francie však chce dosáhnout pokroku ve všech návrzích, například také ve zvažovaném rozšíření systému emisních povolenek do námořní dopravy a teplárenství nebo zvýšení povinného podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny a také u spalovacích motorů.
„Ambice francouzského předsednictví je posunout všechny návrhy (Zelené dohody), protože jsou vzájemně propojené a je za nimi určitá logika. Kdybychom postoupili příliš s jedním textem, mohli bychom si zkomplikovat vyjednávání jiného,“ přiblížil taktiku zdroj z francouzských vládních kruhů, který si nepřál být jmenován.
Právě takový přístup by ale mohl v Česku narazit. Země připravující se na předsednictví by podle diplomatických zvyklostí měla svá vystoupení spíše tlumit, aby mohla hrát roli nestranného vyjednavače. Francie si ale hrozící potíže zatím nepřipouští.
Francie se 1. ledna chopila předsednictví v Radě 🇪🇺 a tím započala cyklus nového předsednického tria 🇨🇵 🇨🇿 🇸🇪. Našim partnerům přejeme hodně štěstí! Ce 1er janvier la 🇨🇵 a commencé sa #PFUE2022, ce qui marque le début de notre trio présidentiel. Bonne chance à @Europe2022FR!
19:50 – 03. 01. 2022
„Víme, že v Česku existuje (kolem Zelené dohody) hodně problémů, stejně tak má své potíže například Polsko, které je závislé na uhlí. Každá země tam vidí něco. Naší rolí je zajistit, aby o tom spolu všechny státy mluvily a snažily se pokročit,“ dodal zdroj.
Francie chce soběstačnější Evropu
Francie si jako ústřední téma předsednictví zvolila strategickou autonomii Evropské unie. Podle Paříže by Evropa měla vystupovat asertivněji vůči velkým americkým internetovým firmám, které mají dominantní postavení na trhu. Své zájmy by podle francouzské vlády měla být unie schopná lépe bránit také ve svém sousedství, a to například v souvislosti s napětím na rusko-ukrajinských hranicích.
Francie přebírá evropské předsednictví. Budou se při něm konat prezidentské volby, Macron kalkuluje
Číst článek
„Evropská unie musí s Ruskem jednat. Vést dialog neznamená ustupovat. Znamená to schopnost pojmenovat příčiny sporů a pracovat na jejich řešení. S Ruskem je třeba mluvit, protože kvůli své geografii a dějinám hraje pro evropskou bezpečnostní architekturu klíčovou roli,“ prohlásil při zahájení předsednictví francouzský prezident Emanuel Macron.
Právě k tématu evropské obrany se Francie chystá na březen svolat summit. Další schůzku na nejvyšší úrovni plánuje s lídry zemí Africké unie. Kromě rozjednané legislativy Paříž otevřela téma možné reformy Schengenského systému. Navrhuje vytvoření nového nouzového mechanismu na ochranu vnějších hranic, který by státům EU v případě krize zajistil okamžitou asistenci policejních jednotek z jiných zemí a Evropské pobřežní a pohraniční stráže.
Modrá Paříž
Francouzská vláda své předsednictví spojila také s množstvím symboliky. Emanuel Macron jej zahájil spolu s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou návštěvou pařížského Panthéonu, kde leží ostatky velkých osobností francouzských dějin, mj. jednoho z otců evropské integrace Jeana Monneta nebo předsedkyně prvního přímo zvoleného Evropského parlamentu Simone Veilové.
Louvre, Eiffelovu věž a další dominanty Paříže nechaly úřady osvítit do unijní modré. Vyostřenou debatu ale v zemi vyvolalo, když se na Vítězném oblouku objevila i obří vlajka Evropské unie, aniž by současně vedle ní visela francouzská trikolora. Po kritice ze strany opozice nakonec úřady vlajku stáhly.
Pro Francii jde už o 13. předsednictví, které v Evropské unii vede. V dubnu do něj ale zasáhnou francouzské prezidentské volby. Česká republika předsednictví převezme od 1. července.
