123 zraněných policistů i zablokované letiště. Do dalších protestů ve Francii se zapojilo přes milion lidí
Demonstranti ve čtvrtek ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií, uvedla agentura Reuters. Při zásazích utrpělo zranění 123 policistů a bylo zatčeno 80 lidí. Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě.
Devátého kola manifestací se ve čtvrtek podle ministerstva vnitra zúčastnilo 1,08 milionu lidí, podle odborářů až 3,5 milionu. Odbory svolaly na 28. března, kdy bude ve Francii na návštěvě britský král Karel III., další kolo stávek a demonstrací.
Na 300 lidí zadržela policie ve Francii při protestech proti důchodové reformě. Macron chystá projev
Číst článek
Jak napsal list Le Parisien, protestující již brzy ráno zablokovali dálnici poblíž Toulouse na jihozápadě země a autobusové depo ve městě Rennes. Zablokovali rovněž letiště Charlese de Gaullea v Paříži a ochromili i provoz rafinerií.
Až do pátku zablokovali terminál pro zkapalněný zemní plyn v Dunkirku na severu Francie. Vysokorychlostní železniční spoje, regionální vlaky, pařížské metro a veřejná doprava v dalších velkých městech byly rovněž narušeny. Zrušeno bylo asi 30 procent letů z pařížského letiště Orly.
Protestující rovněž zablokovali dálnice a mimoúrovňové křižovatky, aby zpomalili provoz v okolí měst Lille či Lyon. Nedaleko Toulouse blokovaly dopravu hořící barikády na dálnici, kouř stoupal vysoko do oblak. Vlaky nejezdily ani v Marseille.
Na severním předměstí Paříže několik desítek odborářů zatarasilo autobusové depo v Pantinu. Asi 200 vozidel tak během ranní dopravní špičky nemohlo vyjet. „Prezident by měl vzít v úvahu touhy a potřeby svého lidu. Není král, měl by lidem naslouchat,“ uvedla 48letá Nadia Belhoumová, jedna z řidiček autobusů, která se protestu účastnila.
Macron ve středu uvedl, že důchodová reforma musí vstoupit v platnost do konce roku. Prosazována přitom bude demokratickou cestou, ujistil v televizním rozhovoru. Interview se konalo dva dny poté, co vláda při speciální proceduře ustála hlasování poslanců o nedůvěře těsným rozdílem devíti hlasů, a tím nepopulární změny důchodového systému v parlamentu nakonec prosadila.
Použití slzného plynu
„Nejlepší odpovědí, kterou prezidentovi můžeme dát, je, že miliony lidí budou stávkovat a vyjdou do ulic,“ uvedl Phillippe Martinez, šéf odborového svazu CGT. „Lidé jsou hodně naštvaní, je to výbušná situace,“ řekl Martinez na úvod čtvrtečního protestního shromáždění v Paříži. Odboroví vůdci vyzvali ke klidu, i oni ale dávali najevo svůj vztek a pobouření nad Macronovými prohlášeními, která nazvali „provokativními“.
Macronova hra vabank. Spor o důchodovou reformu posílí politické extrémy, upozorňuje zpravodaj
Číst článek
V Paříži se protestů podle úřadů zúčastnilo 119 000 lidí, podle CGT až 800 000. V čele průvodu rychle propukly násilnosti: menší skupiny anarchistů na pořádkové síly házely dlažební kostky, lahve i pyrotechniku, rozbíjely okna či autobusové zastávky, zapalovali odpadkové koše a vyplenily restauraci s rychlým občerstvením McDonald's. Policisté museli na rozehnání protestujících použít slzný plyn. Po celé Francii ale byly pochody převážně pokojné, uvedla agentura Reuters.
V metropoli se ve čtvrtek večer po oficiálním konci demonstrací stále odehrávala řada incidentů, informoval na twitteru ministr vnitra Gérald Darmanin. Dodal, že se večer vydá na policejní ředitelství, aby „monitoroval situaci a poděkoval policistům“. Nejméně 80 lidí podle něj bylo v souvislosti s nepokoji zatčeno a 123 policistů utrpělo zranění.
Protesty proti penzijní reformě, která mimo jiné počítá s postupným zvýšením věku odchodu do důchodu ze 62 na 64 let, se konají již od ledna. Většina proběhla pokojně, nespokojenost a zloba ale mezi protestujícími narůstá. Během posledních sedmi nocí se v Paříži a dalších městech konalo několik spontánních demonstrací, při kterých protestující zapalovali odpadkové koše a odehrály se i střety s policií.
Vláda musí zákon o penzijní reformě stáhnout, řekl televizi BFM Laurent Berger, předseda odborové konfederace CFDT, jež patří k největším v zemi.
Důchodová reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale mají získat možnost dřívějšího odchodu do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.