Prázdné regály, protesty a hořící francouzské vlajky. Spor Erdogana s Macronem přešel od slov k činům
Donedávna byl spor mezi francouzským prezidentem a jeho tureckým protějškem pouhou slovní přestřelkou, v pondělí ale Erdogan změnil strategii. Vyzval k bojkotu francouzského zboží. Na jeho výzvu nereagovali pouze Turci, ale celý islámský svět, který nyní dává otevřeně najevo nesouhlas s Francií. Do sporu se zapojili i vysocí představitelé mezinárodních organizací, kteří vyjadřují solidaritu s Paříží a vyzývají Turecko k obnovení dobrých vztahů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí vyzval občany k bojkotu francouzského zboží. Z regálů v supermarketech téměř okamžitě zmizely typické produkty jako jsou například sýry, vína nebo drogistické výrobky francouzských značek.
„Nikdy neplaťte za francouzské zboží, nekupujte je,“ citoval server Politico tureckou hlavu státu.
Odezva v arabském světě ale nezůstala pouze u bojkotu zboží v obchodech. Lidé v ulicích o víkendu pálili francouzské vlajky a začali veřejně poškozovat portréty prezidenta Emmanuela Macrona.
Bojkot francouzského zboží se neděje pouze v Turecku, jeho kroky následovaly také Írán, Katar nebo Kuvajt. Web France24 si všímá, že na sociálních sítích obyvatelé arabských zemí zahájili kampaň „Prorok je naše červená čára“ a zveřejňují videa ze supermarketů, ve kterých byly odstraněny francouzské produkty.
Kromě Erdogana kritizovalo Macrona také několik politiků v muslimském světě. V Pákistánu ho premiér Imran Khan obvinil z „útoku na islám“. Marocké ministerstvo zahraničí uvedlo, že „ostře odsuzuje pokračující vydávání karikatur pobuřujících proti islámu a prorokovi“. Libyjská vláda rovněž „důrazně odsoudila“ Macronovo chování a požadovala omluvu.
„Výzva k bojkotu se objevila v návaznosti na podobné výzvy v celém muslimském světě, který Macronova slova mířená proti islámu bere i s ohledem na to, pod jakým tlakem je islámský svět kvůli ISIS a terorismu, velmi osobně a citlivě,“ míní analytička AMO Karolína Lahučká, která se zaměřuje na tureckou politiku.
Erdogan vyzval Turky k bojkotu francouzského zboží. Evropské muslimy přirovnal k židům před válkou
Číst článek
Podle analytičky byla reakce Ankary předvídatelná. „Turecko se v posledních letech staví (i pro svou polohu a vazby na Evropu) do pozice mluvčího islámského světa v západním mezinárodním prostředí. Proto se dalo očekávat, že i reakce na tuto situaci musí být z pohledu Turecka viditelná, aby své pozici dostál,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz.
S tím souhlasí také bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně: „Erdogan sice ve své aroganci nezná meze, zároveň se však chce ukázat jako neohrožený obránce islámu, což má ovšem tváří v tvář skutečnosti operetní nádech. Na jeho skalní stoupence to však platí.“
Francouzská hlava státu na bojkot reagovala v tweetu. „Nepřijímáme projevy nenávisti a obhajujeme rozumnou debatu. Vždy budeme na straně lidské důstojnosti a univerzálních hodnot,“ napsal Macron. A aby zvýšil dosah sdělení, komentář publikoval hned ve třech jazycích – francouzštině, angličtině i arabštině.
‚Lynčovací kampaň‘
Vlna nevole se v arabském světě zvedla poté, co francouzský prezident otevřeně kritizoval islamismus a jeho praktiky hraničící s terorismem. Zopakoval také, že Francouzi se nevzdají své tradice vytváření karikatur.
Ty jsou nyní ve francouzské společnosti vnímány jako celostátní pocta zavražděnému profesoru Samuelovi Patymu, který ve své třídě prezentoval karikaturu proroka Mohameda.
Islamismus ve Francii
Francie má po celá desetiletí problém s domácím radikálním islámem. Způsobilo to problémy hned několika prezidentům a vládám, které se nesnažily sladit represi, která je nezbytná k její potlačení s francouzskými zákony, řádným procesem a svobodou projevu. Vyvrcholilo to v roce 2015 nejkrvavějším řetězcem teroristických útoků v Evropě: V lednu zaútočili islamisté na satirické noviny Charlie Hebdo a poté v listopadu na koncertní sál Bataclan i na pařížské kavárny a restaurace.
„Proti muslimům je vedena lynčovací kampaň podobná kampani proti evropským Židům před druhou světovou válkou,“ cituje web France24 slova tureckého prezidenta, kterými odůvodňoval svou výzvu.
Evropany následně obvinil z fašismu a nacismu. „V některých evropských zemích se nepřátelství vůči islámu a muslimům stalo politikou podporovanou na úrovni vrchních představitelů státu. Vzkazuji vám, vy jste skuteční fašisté, v podstatě jste součástí řetězu nacismu,“ řekl Erdogan.
Le Monde uvádí, že přestřelka mezi vrcholnými představiteli Turecka a Francie se projevuje i v hackerských útocích na některé francouzské weby. Na několika z nich se místo domovské stránky objevily grafiky s nápisy: „Vítězství pro Mohameda, vítězství pro islám a smrt pro Francii.“ To vše doplněno ilustracemi zobrazujícími francouzského prezidenta jako prase.
Zpochybnění Macronova zdraví
Po otevřené kritice islámského náboženství se nechal turecký prezident slyšet, že podle jeho názoru by měl Emmanuel Macron podstoupit psychiatrické vyšetření.
„Vše, co se dá říci o hlavě státu, která tímto způsobem jedná se členy odlišných náboženských skupin, je toto: nejprve jděte na vyšetření svého duševního stavu,“ řekl Erdogan v televizním projevu.
Francie v reakci odvolala svého velvyslance v Turecku ke konzultacím. Tomáš Laně upozorňuje, že takový krok značí nejvyšší stupeň diplomatického vyjádření nevole.
Elysejský palác reagoval v oficiálním vyjádřením: „Výroky prezidenta Erdogana jsou nepřijatelné. Pobouření a hrubost nejsou vhodnou metodou.“
Les appels au boycott de produits français dénaturent les positions défendues par la France en faveur de la liberté de conscience, de la liberté d’expression, de la liberté de religion et du refus de tout appel à la haine.
Déclaration➡️ fdip.fr/7W30CgOi
18:48 – 25. 10. 2020
Stejný postoj zastávají také evropští představitelé, kteří se za Macrona postavili. Podporu mu vyjádřili německá kancléřka Angela Merkelová, italský premiér Giuseppe Conte nebo nizozemský premiér Mark Rutte.
Evropská komise v pondělí varovala, že provokace tureckého prezidenta Erdogana mohou vést k represivním opatřením. „Jednání prezidenta Erdogana s ohledem na prezidenta Macrona je nepřijatelné. Evropská rada přináší skutečné nabídky k obnovení vzájemných vztahů, ale je zapotřebí politické vůle tureckých představitelů k této pozitivní agendě. V opačném případě bude Turecko ještě více izolované,“ reagoval na twitteru vrcholný představitel Evropské rady pro zahraniční politiku Josep Borell.
Souhlasná slova s Borellem připojil také český ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD. „Deeskalaci a diplomacii potřebujeme nyní víc než kdy jindy,“ napsal v reakci.
V podobném duchu komunikovalo také Německo z pozice předsedající země Radě Evropské unie. „Jsme jednotní s Francií ohledně personálních ataků prezidenta Erdogana proti prezidentovi Macronovi. Stejně tak stojíme za Francií v boji proti radikálnímu islamismu po teroristickém útoku (v pátek 16. října byl zavražděn francouzský učitel Samuel Paty – pozn. red.),“ uvedl šéf německé diplomacie Heiko Maas.
Wir stehen solidarisch an der Seite unserer 🇫🇷 Freunde, v.a. im Kampf gg. islamistische Extremisten. Die Angriffe von @Recep Tayyip Erdoğan auf @Emmanuel Macron sind ein neuer Tiefpunkt und völlig inakzeptabel. Wir haben großes Verständnis für die diplomatischen Maßnahmen Frankreichs. (1/2)
14:48 – 26. 10. 2020
Spory na více frontách
Jak připomínají evropská média včetně britské BBC, výzva k bojkotu francouzského zboží z turecké strany přichází po měsících sílícího napětí mezi oběma zeměmi. Přestože jsou obě země členskými státy NATO, v některých případech stojí na opačné straně barikády. Zejména kvůli námořním sporům ve východním Středomoří, ale také v řadě dalších otázek, včetně válek v Sýrii a Libyi a nověji konfliktu v Náhorním Karabachu.
‚Hra s ohněm.‘ Mezi členy NATO bobtná spor o těžbu ropy a plynu, padají i slova o použití vojenské síly
Číst článek
Erdoganovy výroky na adresu francouzského prezidenta vedly k odezvě Evropské unie. Turecko svým přístupem přidává munici do již nyní vyostřených konfliktů mezi ním a EU. Výroky v kombinaci se zhoršujícím se napětím v oblasti východního Středomoří zvyšují pravděpodobnost uvalení sankcí ze strany Unie, poznamenává Politico.
Na evropském summitu začátkem října se představitelé otázkou napětí ve Středomoří zabývali. Vedoucí představitelé uvedli, že se k otázce Turecka vrátí a přijmou rozhodnutí na svém prosincovém summitu, ale někteří úředníci - zejména z Řecka a Kypru jasně vyjádřili názor, že je zapotřebí ostře reagovat.
Podle bývalého velvyslance v Turecku Tomáše Laněho se spor mezi Tureckem a Francií (potažmo i Evropskou unií) dále vyhrocovat nebude. „Erdogan si totiž další zhoršování zahraničně ekonomických vztahů nemůže dovolit,“ říká pro iROZHLAS.cz. Zároveň dodává: „Bohužel Turecko je strategicky příliš důležité a toho právě Erdogan bezostyšně zneužívá.“
S jeho tvrzením souhlasí také analytička Lahučká. Podle ní by se Evropská unie uvalením sankcí na Turecko pustila na „tenký led“, kdyby se otevřeně připojila ke kritice islámu. „Obhajoba svobody a západních hodnot je zásadní, ale forma, kterou nyní zvolila Francie, není úplně šťastná, a Evropská unie si toho musí být vědoma,“ komentuje.