Polibky ustoupily koronaviru. Ve Francii po rekordním růstu nákazy zpřísňují opatření, hraje se o čas

  • Ve Francii ve čtvrtek přibylo rekordních více než 16 000 nových případů nákazy koronavirem, což je o 3000 více než předchozí den a nejvíce od začátku epidemie.
  • Země tak patří mezi nejvíce postižené v Evropě. Doposud zůstávala většina opatření v rukou místních samospráv, ve středu však francouzský ministr zdravotnictví představil nový semafor a spolu s ním i sérii zpřísňujících se opatření.
  • Proti těm se už někteří obyvatelé dotčených měst začali bouřit. „Francouzi se snaží, jsou svědomití, nelíbají se na tváře," vysvětluje Češka, která v zemi studuje.

Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé v rouškách v marseillském Starém přístavu.

V polovině září překonala 66 milionová Francie novou hranici deseti tisíc nových případů nákazy koronavirem za den | Foto: Eric Gaillard | Zdroj: Reuters

„Lidé už jsou ze všech opatření a neustálých limitací unavení. Panuje tu nálada ‚ano, musíme se chránit, ale odsud posud‘. Opatření omezují spoustu lidí, komplikují jim práci, ale taky péči o děti, kdy některé do škol chodí, ale jiné už nemohou,“ komentuje situaci spolupracovnice Českého rozhlasu Silvie Burjánková, která v zemi dlouhodobě žije.

V polovině září překonala 66milionová Francie novou hranici deseti tisíc nových případů nákazy koronavirem za den. Čísla se za poslední dny liší, nicméně trend zůstává. Celkem tak země registruje téměř půl milionu potvrzených případů a více než 31 tisíc úmrtí s covidem-19.

Francie má za den nejvíce nakažených od začátku pandemie. Lidé z testovacích laboratoří stávkují

Číst článek

Doposud ovšem vláda Emmanuela Macrona upřednostňovala lokální řešení před plošnými a nechávala rozhodnutí o povinných opatřeních na představitelích měst a regionů. Pravidla se proto v jednotlivých částech země výrazně liší.

Například Bordeaux nebo Marseille, která jsou dlouhodobě mezi nejzasaženějšími z francouzských měst, proto samy v polovině září výrazně zpřísnily svá opatření, a to navzdory tomu, že po celé Francii platí už od 20. července povinnost nosit roušku ve všech vnitřních prostorách.

Místní se tak ve zmíněných městech už dva týdny nemohou setkávat venku ve více než deseti lidech, sledovat sportovní utkání v počtu více než tisíce lidí nebo stát v baru. Regionální prefekt pro Marseille, Christophe Mirmand, nadto ve svém městě zakázal prodej a konzumaci alkoholu na ulici po osmé večer a nařídil barům i restauracím zavřít o půl jedné ráno, píše deník The Guardian.

Tři druhy červené

Vzhledem k zhoršující se situaci se nicméně francouzská vláda rozhodla pro zavedení plošných restrikcí. Ve středu proto vystoupil francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran, aby představil nový semafor určující pravidla pro francouzské regiony.

„Vstupujeme do období, kdy je víc než kdy jindy potřeba, abychom byli všichni rozvážní,“ začal svůj proslov Véran. Cílem prezidenta i celé vlády je podle něj naprostá transparentnost v otázkách epidemiologických opatření, aby bylo všem jasné, jak a proč dochází k jejich zavádění.

V Paříži protestuje hnutí žlutých vest. Policie necelé dvě stovky demonstrantů zadržela

Číst článek

Nový semafor opatření je proto rozdělený na tři různě červené stupně, přičemž u každého jsou jasně stanovená kritéria, kdy a k jakým regulím dojde. Tzv. zone alerte, týkající se 69 z celkem 94 francouzských departmentů, představuje nejnižší stupeň pohotovosti. Při něm je shromažďování omezené na maximum 30 osob, což se týká i svateb, tombol nebo jiných společných setkávání, další limity ovšem zůstávají na prefektech.

Pokud počet případů překročí 150 na sto tisíc obyvatel (v případě starších osob je přepočet stanoven na 50 případů), přechází podle ministra daná oblast do stavu zvýšené pohotovosti (zone d’alert renforcée).

V takových případech začne od soboty platit zákaz velkých akcí a oslav včetně studentských večírků, zákaz scházení se na veřejném prostoru ve více než 10 lidech nebo omezená otevírací doba barů a restaurací. Zvýšená pohotovost se nyní týká asi deseti měst, mezi nimi Paříže, Lyonu, Grenoblu nebo Bordeaux.

Nejvyšší stupeň pohotovosti, do nějž se řadí místa s 250 (respektive 100 v případě starších osob) případy na sto tisíc obyvatel, se v tuto chvílí týká jen zámořského departmentu Gaudeloupe a metropole Aix-Marseille.

V těchto oblastech má dojít ke kompletnímu uzavření barů a restaurací, stejně jako všech veřejných budov, které už dříve nezavedly přísná hygienická pravidla, uvedl ministr. Divadel, muzeí nebo kin, která tyto opatření dodržují, se ale zákaz netýká.

‚Chceme více času‘

Na nové zpřísnění podmínek se už snesla vlna kritiky. Zejména obyvatelé měst Marseille a Aix-en-Provence, která spolu sdílí metropolitní administrativu, začali proti novým opatřením protestovat, popisuje deník Le Monde.

Podle metropolitní představitelky Martine Vassalové jde o „skutečnou ekonomickou katastrofu“, jiní mluví o kolektivním trestu. Tamní zastupitelé se rozčilují, že byly přísné regulace přijaté i přesto, že čísla o nárůstu nakažených nemocí covid-19 jsou v tomto regionu nejnižší za celý týden a důsledky opatření přijatých v polovině září se ještě nestihly projevit.

Majitelé restaurací, kaváren a barů, ale i další ekonomičtí aktéři proto plánují na páteční ráno demonstraci proti povinnému uzavření pohostinských zařízení. Náměstek starostky Benoît Payan už oznámil, že radnice požádá vládu o odložení opatření o deset dní. Kritizoval také, že vláda s nimi na tak zásadních opatřeních, která významně postihnou celé město, nijak nespolupracovala.

‚Lidé doporučení dodržují‘

„Myslím si, že jsou v tuto chvíli Francouzi poměrně zodpovědní. Na začátku panovala velká skepse, ale od chvíle, kdy začalo hrozit opětovné zavedení limitací nejrůznějšího druhu, se lidé začali mnohem víc snažit ty zásady dodržovat a rozšiřování zabrzdit,“ vykládá své zkušenosti pro server iROZHLAS.cz Silvie Burjánková.

Francie přijme 500 nezletilých migrantů ze zničeného tábora Moria, Itálie se ujme 300 lidí

Číst článek

Terezie Poněšická, která v Bordeaux studuje arabistiku, tento pohled potvrzuje. „Francouzi se snaží, jsou svědomití, nelíbají se na tváře. Nechtějí se s koronavirem potýkat dalších X měsíců. Před vchodem do obchodu se tak často kontroluje, jestli si člověk vzal dezinfekci, která je tam k dispozici. Bývá také dost zablokovaných dveří – jedny na východ, druhé na vchod,“ vysvětluje.

Přístup univerzit prý závisí na konkrétním oboru a nutnosti přednášek, některé školy ale studenty rozdělují do dvou skupin, které se střídají. „Ve školách musíme nosit roušky a před koncem hodiny vydezinfikovat svoje místo. Studentské akce jsou zrušené, ale sporty zatím běží, jen bez možnosti převlíkání v šatnách,“ dodává Tereza Poněšická.

14 tisíc lůžek k dispozici

Francouzský ministr zdravotnictví veřejnost v posledních dnech ujišťoval, že stát disponuje dostatečným množstvím lůžek i přístrojů. „Podařilo se nám téměř kompletně obnovit naše strategické zásoby. Máme na 14 tisíc speciálních lůžek, to je obrovské číslo,“ přesvědčoval Véran. Podle aktuálních informací je přitom ve Francii s covidem-19 hospitalizovaných víc jak 6 tisíc lidí, na ventilátorech je potom závislých asi tisíc pacientů.

Podle Silvie Burjánkové však někteří Francouzi čekají na testy i tři týdny, kdy už může být po koronaviru. „K dispozici tu jsou dva typy testů. Jeden je klasický PCR, který dělají všude, pokud máte nějaký symptom. Na ten je ale těžší se dostat, existují určité priority, podle kterých jsou lidé přijímáni. Pak jsou tu testy, které si můžete udělat, abyste zjistili, zda jste virus prodělali. Ty jsou k dostání v každé lékárně za patnáct eur, píchnou vás do prstu a za patnáct minut máte výsledek. To ale nepřichází v úvahu ve chvíli, kdy máte symptomy,“ dodává.

Revize každých 14 dní

Nová opatření, která francouzská vláda ve středu představila, mají mít platnost 14 dní, po kterých budou vždy přehodnocována, aby odpovídala situaci a dokázala zabránit rozšiřování epidemie.

Podle informací, které ministr na tiskové konferenci představil, se Francie v průměru pohybuje na hranici 95 případů na sto tisíc obyvatel, přičemž podíl pozitivních testů je okolo šesti procent.

V České republice vychází pozitivně přibližně deset procent všech testovaných a přepočet nakažených na sto tisíc obyvatel se v nejpostiženějších oblastech Česka blíží 200 případům.

Tereza Butková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme