Macron se pouští do reformy, z níž vycouvali Chirac i Sarkozy. Důchody chce změnit protestům navzdory

Demonstrace hnutí žlutých vest, které od loňského roku hýbou francouzskou politikou, nabírají opět na síle. Důvodem je chystaná reforma penzijního systému, jež má přispět ke snížení nezaměstnanosti. Místo toho ale mezi Francouzi vyvolává silnou vlnu odporu. Prezidentu Emmanuelu Macronovi tak před volbami v roce 2022 hrozí další pokles popularity.

Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Francouzský prezident Emmanuel Macron | Foto: Gonzalo Fuentes | Zdroj: Reuters

Rozsáhlá reforma důchodového systému byla jedním z hlavních slibů Macronovy předvolební kampaně v roce 2017, v nadcházejících měsících se pro něj ale může stát politicky hodně drahým krokem. To, že šéfa Elysejského paláce čekají krušné časy, je cítit už nyní.

Předminulý pátek zažili obyvatelé Paříže nejrozsáhlejší stávku zaměstnanců dopravního podniku za posledních 12 let. Mimo provoz se ocitlo celkem deset linek metra, stávka se tak promítla i do provozu na silnicích.

Pátek 13. září se tak stal prvním – ale rozhodně ne posledním – dnem očekávaných demonstrací namířených proti změnám penzijního systému.

Přerozdělování migrantů se vrací na scénu. Šance, že plán italského premiéra projde, je mizivá

Číst článek

Jak píše bruselský server Politico, důchodová reforma je pro Macrona „obrovským hazardem“, má ale své opodstatnění. 

„Důchodový systém je ve Francii velice komplikovaný. V současnosti je zde v platnosti 42 různých penzijních režimů, kdy pro jednotlivé profesionální skupiny platí odlišné podmínky, chodí do důchodu v různém věku a platí pro ně různé tarify,“ říká pro iROZHLAS.cz publicista a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška.

Rozdílná pravidla tak v zemi často způsobují chaos. „Například železničáři nebo pracovníci metra mají výhodnější podmínky, v minulosti totiž měli těžkou práci, proto si vybojovali nejrůznější privilegia. To sahá do časů Charlese de Gaulla. Od té doby se ale hodně věcí změnilo a například lidé ze soukromého sektoru poukazují na to, že chodí do důchodu v pozdějším věku a mají tarify nižší. Právě to chce Macron sjednotit tak, aby se všem měřilo stejným metrem,“ dodává odborník.

Nespravedlivý systém

Macron není první hlavou státu, která se o důchodovou reformu snaží. Už v minulosti to zkoušeli jeho předchůdci Jacques Chirac nebo Nicolas Sarkozy, ale jednání nakonec vždy zkrachovalo a prezidenti z důchodové reformy couvli.

Ve druhé největší ekonomice Evropy tak zůstává penzijní systém, který je netransparentní, a především nespravedlivý. Zatímco někteří musí pracovat až do 67 let, například strojvedoucí odchází do důchodu v 50 a řidiči metra v 55 letech.

Současný systém tak chce šéf Elysejského paláce nahradit novým univerzálním bodovým systémem penzí, který má být založen na „osobních bodech“ získaných během pracovního života. „Macron si je vědom toho, že to je velice citlivé téma, a chce o něm dál vyjednávat. Zatím to vypadá, že by se zákon měl začít projednávat v parlamentu začátkem příštího léta. Nyní se snaží se najít kompromis,“ přibližuje Janyška.

Byznys s Parlamentem. Agentura poslankyně nabízela školní exkurze do Poslanecké sněmovny i Senátu

Číst článek

Bývalý velvyslanec v Paříži dodává, že na rozdíl od některých předchůdců nedělá Macron reformu nijak násilně. Pověřil jí jednoho z poslanců, který už 18 měsíců vyjednává se zaměstnavateli a odbory. Mezitím ale některé části reforem začaly prosakovat na veřejnost, což vedlo k prvním stávkám. 

Další vlna nepokojů, jaká byla ve Francii k vidění od konce loňského roku, se dá podle Janyšky čekat. Demonstrace, které odstartovalo plánované zdražení pohonných hmot, plnily francouzská města od poloviny loňského listopadu, postupem času ale začaly slábnout.

Zatímco na první demonstraci v listopadu přišlo přes 280 000 lidí, třetí sobotu v červnu se jich sešlo už jen 10 000. Nyní hnutí žlutých vest svolává Francouze do ulic znovu, nepůjde ale jen o důchodovou reformu – v současnosti se totiž ve Francii kumuluje víc problémů.

Macron na volby nedbá

Prezident reformu prezentuje jako klíčový předpoklad ke snížení nezaměstnanosti, která se v současnosti pohybuje kolem 8,5 procenta a už řadu let zůstává jedním z nejpalčivějších strukturálních problémů francouzské ekonomiky.

V tak rozdílných kulturách nejde žít paralelně, říká kurdský lékař s českým občanstvím

Číst článek

Podle serveru Politico je tak změna penzijního systému z dlouhodobého hlediska správným krokem, z toho krátkodobého však nemusí vypadat tak přitažlivě – nový systém nebude plně funkční minimálně po dobu šesti let. Nespokojenost značné části francouzského obyvatelstva, kterého se reforma dotkne, se tak může odrazit i na výsledku dalších prezidentských voleb naplánovaných na rok 2022.

Sám Macron tvrdí, že o příští volby se v tuto chvíli nestará. „Zajímá mě, abych uspěl, aby byl tento mandát úspěšný. A protože chci činit riskantní kroky, není to teď pro mě vůbec téma,“ reagoval koncem dubna na otázku, zda se bude za tři roky znovu ucházet o nejvyšší úřad v zemi.

„Všichni francouzští prezidenti – víceméně od de Gaulla – řídili výkon prezidentského mandátu podle popularity. Jakmile lidi začali protestovat, prezidenti své reformní návrhy stáhli. Stalo se to několikrát za Chiraca, Sarkozyho i Hollanda. A Macron je první, kdo se snaží národu říct, že jsou reformy potřeba. A teď zkouší, jak to bude přijato,“ komentuje Janyška.

Bývalý velvyslanec navíc poukazuje na to, že většina Francouzů s jeho reformami souhlasí – povětšinou jsou to lidé, kteří „se chytli“ nových technologií či volného obchodování se světem. „Ti, co ho nepodporují, jsou většinou lidé vytlačení na okraj kvůli globalizaci,“ uzavírá Janyška.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme