Spálené automobily, slzný plyn. Incident v Nantes je událost, která se čas od času stává, říká politolog

Západofrancouzské město Nantes na konci minulého týdne sužovaly nepokoje v několika čtvrtích, které jsou považovány za problematické. Odstartovala je smrt mladého muže, kterého zastřelil policista, když se snažil ujet před dopravní kontrolou. Podle politologa Lukáše Macka, který žije ve Francii, nejde bohužel o ojedinělý incident. Řekl to serveru iROZHLAS.

Nantes Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé ve francouzském Nantes protestují po smrti mladého muže.

Lidé ve francouzském Nantes protestují po smrti mladého muže. | Foto: Michel Euler | Zdroj: ČTK/AP

Na počátku výtržností byl incident z minulého úterý, při němž zahynul dvaadvacetiletý Aboubakar Fofana. Podle prokurátora města Nantes se událost odehrála ve třech fázích. Tou první byla údajně deseti až patnáctiminutová dopravní kontrola, při níž Fofana policistům ukazoval cizí doklady. Ti mu proto nařídili, aby s nimi jel na policejní stanici.

‚330 milionů pro Islámský stát.‘ Francouzskou cementárnu vyšetřují kvůli spolupráci s teroristy

Číst článek

Mladík se ale snažil ujet a při couvání zranil kolemjdoucího, který doprovázel dvě děti. Po krátké pauze začal se svým autem opět couvat a tehdy po něm policista vystřelil.

Proti strážci zákona bylo nyní formálně zahájeno formální vyšetřování pro podezření ze zabití, stíhán bude na svobodě. Vyšetřovatelům uvedl, že svou zbraň použil, aby ochránil osoby, které se mohly dostat do cesty unikajícímu vozidlu. Následně však vypověděl, že šlo o nehodu.

Ve Francii zabránili dvěma atentátům. Cílem jednoho útoku měli být homosexuálové

Číst článek

Důkladné prošetření incidentu slíbil minulý čtvrtek francouzský premiér Édouard Philippe. Vztahy mezi policisty a mladými obyvateli „problémových čtvrtí“ Nantes jsou známé svou křehkostí a smrt Fofany okamžitě vyvolala bouřlivou reakci, napsala AFP. Francouzský ministr vnitra Gérard Collomb ujistil, že vláda učiní vše pro zklidnění situace.

Za čtyři noci nepokojů už jejich iniciátoři podpálili desítky aut a zničili několik budov a obchodů. Za útoky na příslušníky policie dostali v pátek tři muži ve věku 20 až 31 let podmínečné čtyřměsíční tresty odnětí svobody.

Server iROZHLAS.cz se na situaci ve Francii ptal Lukáše Macka, ředitele dijonské pobočky Pařížského institutu politických studií.

Je incident, který hlavně o víkendu probíhal v Nantes, něčím výjimečným, nebo zapadá do aktuálních nálad ve francouzské společnosti?
Řekl bych, že zapadá do dlouhodobé kategorie černé kroniky, když to tak řeknu, kdy zkrátka dojde k interakci mezi nějakou částí populace a policií. Tady šlo konkrétně o kontrolu totožnosti a nějakým způsobem se ty věci zkomplikovaly a skončilo to tragickým způsobem. Následně potom to vyvolalo určité nepokoje, které zůstaly relativně omezené. Takže bych řekl, že je to bohužel tragická událost, jaká se čas od času v minulosti ve Francii už stala. Neviděl bych v tom nějaký hlubší fenomén s výjimkou toho, že jsou čtvrti, kde napětí mezi obyvatelstvem a pořádkovými silami je dlouhodobě poměrně vysoké a snadno potom stačí, aby z jiskry se stal větší či menší požár.

‚Přijmeme migranty z lodi Aquarius, kteří u nás budou chtít žít.‘ Francie nabídla Španělsku pomoc

Číst článek

Mají incidenty blíž k jarním protestům proti Macronovi, nebo se spíš blíží k zapalování aut na předměstí Paříže v roce 2005?
Řekl bych, že jednoznačně to spíš spadá k odkazu na rok 2005, akorát je to na rozdíl od toho, co se stalo v roce 2005, velmi malý fenomén, protože se to, nebo minimálně nemám pocit, že by se to přeneslo v nějaké širší hnutí, které by zasáhlo třeba i další čtvrti. A i v té čtvrti v Nantes mám pocit, že se situace uklidnila. Ale ten mechanismus odpovídá tomu, co se stalo v roce 2005, to znamená, policie, která se snaží kontrolovat totožnost mladíka, který nějakým způsobem vzbudil její podezření ze spáchání nějaké trestné činnosti, snaha toho dotyčného se kontrole vyhnout, potom to skončí tragicky a následně populace protestuje proti tomu, jakým způsobem to policie řešila a proti tomu, co vnímá jako policejní zvůli. Řekl bych, že s Emmanuelem Macronem a jeho politikou to nemá nic moc společného.

Imigrant, který zachránil dítě visící z balkonu, dostal od Macrona medaili a francouzské občanství

Číst článek

Zaznamenal jste nějaké výraznější reakce, než vyjádření premiéra a ministra vnitra, kteří vyjádřili při bojůvkách podporu policii a následně slíbili, že se počáteční incident, při kterém byl zastřelen dvaadvacetiletý Fofana, důkladně prošetří? I při pohledu na světová média se zdá, že zprávy o incidentech rychle zmizely.
Upřímně řečeno mi přijde, že Francie v těchto dnech žije spíš fotbalem a začínající okurková sezóna příliš mnoho dalších témat neumožňuje. Neřekl bych, že to bylo nějaké klíčové téma, které by spustilo nějakou zásadní veřejnou debatu. Samozřejmě klíčové politické figury počínaje ministrem vnitra se nemohly nevyjádřit k takovému incidentu, ale skutečně bych řekl, že to viděno z Francie, viděno mírou pozornosti, kterou tomu věnovala francouzská média, tak bych řekl, že to byla událost, která nezčeřila vody více, než je obvyklé.

Spolupráce s cizími tajnými službami. Dva bývalí francouzští agenti jsou podezřelí z velezrady

Číst článek

Jak zásadní je pro Francii fakt, že v incidentu i následných nepokojích hráli roli mladíci z problémových čtvrtí a takzvaných no-go zón? Případně jestli tuhle linku nějak využívají politici z nacionalistických stran?
Jak jsem říkal, není to něco, co by bylo něco naprosto neobvyklého, nečekaného. Je to prostě incident, kterým čas od času dochází. To, že se tyto incidenty dějí častěji v problematických čtvrtích, které jsou sociálně a jinak složité. To je samozřejmě pravda. Koncept no-go zón je něco, s čím bych zacházel hodně opatrně, protože to je z dost velké části mediální klišé a je to často hodně přehnané. To, že existují ve Francii čtvrti a že jich je relativně hodně, kde je obrovská akumulace ekonomických, sociálních problémů, kde jsou problémy soužití mezi různými etnickými skupinami, že se na to nabalují v poslední době čím dál tím více i různé náboženské dimenze a tak podobně, to je samozřejmě pravda. Ale mluvit o tom jako o no-go zónách je myslím z velké části přehnané. Tento typ incidentu se upřímně řečeno může stát i na jiných místech Francie ale pravděpodobnost, že nastane v některé z těchto čtvrtí, je samozřejmě výrazně vyšší.

Jiří Bejček, Petr Jadrný, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme