Francie se probudila do čtvrté a poslední volební neděle tohoto roku. Druhé kolo parlamentních voleb uzavírá maraton. Výsledky odhalí, zda se podaří prezidentské koalici získat většinu a Emmanuel Macron bude moci snáze prosazovat svou agendu. Poprvé od novelizace je ale reálné riziko kohabitace - že by hlava státu jmenovala premiérem představitele jiné strany. Na tento post si myslí vůdce sjednocené levice Jean-Luc Mélenchon.

Analýza Paříž 6:00 19. června 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Poslední volební projekce dávají Macronově koalici naději na zisk potřebné většiny pro pohodlné prosazování vlastní agendy. Finále ale bude těsné. Ve hře je 577 postů poslanců, o které se ve druhém kole parlamentních voleb popasují čtyři uskupení.

Společně (Ensemble), jež tvoří Republika v pohybu, centristický MoDem a středo-pravá strana bývalého premiéra Édouarda Philippa Horizons by mohlo získat 230 až 305 míst v parlamentu. Nová lidová, socialistická a ekologická unie (NUPES) míří k obsazení 140 až 220 křesel. Do boje zasáhnou ještě Republikáni, kterým průzkumy předpovídají 42 až 80 postů a krajně pravicovému Národnímu sdružení 20 až 60.

Všechna uskupení se v posledním týdnu snažila navázat na svou pozici z prvního kola, kde se vydařeného výsledku dostalo sjednocené levici. Ta naplnila očekávání z průzkumů. Jen o necelé procento zaostala za prezidentskou koalicí.

Levice sjednocená za Mélenchonem ‚hlásí návrat‘, naznačily výsledky prvního kola francouzských voleb

Číst článek

Levicový blok se snaží nalákat voliče na masivní investice do veřejných služeb a zelené ekonomiky. Plamenná rétorika sedmdesátiletého vůdce Mélenchonova podpořila dojem radikálnějších reforem, než ve skutečnosti jsou. Výhrůžky „neuposlechnutím“ pravidel EU omezujících rozpočtové deficity vyvolaly zvláštní znepokojení, poté co kritici varovali, že by levice dostala Francii do kolize s Bruselem.

Dosavadní ministr financí Bruno Le Maire v této souvislosti popsal Mélenchona jako „galského Cháveze“, odkázal tak na jeho nedávnou chválu zesnulého vůdce venezuelské revoluce.

Opět Macron proti Le Penové?

Po neděli bude zřejmé, kdo získá křeslo v Národním shromáždění. Při druhém kole bude drtivá většina Francouzů volit mezi kandidáty Společně a NUPES. Ve 108 obvodech ale síly změří zástupci Společně s extrémní pravicí. Svým způsobem „déjà vu“ prezidentských voleb.

„Druhé kolo nám nabízí příležitost vyslat velmi početnou skupinu vlasteneckých poslanců,“ prohlásila v neděli Le Penová s úsměvem ve větru na venkovním pódiu v Hénin-Beaumont v severní Francii. Zavázala se, že bude reprezentovat „čestné lidi“ ve sněmovně s krajně pravicovou skupinou zastoupenou „jako nikdy předtím v politické historii naší země“.

Po sečtení všech hlasů v neděli večer získala strana Le Penová 18,68 procenta hlasů, což je pětibodový nárůst oproti předchozím volbám. Pollsters předpokládají, že její strana pravděpodobně získá dostatek křesel k vytvoření oficiální skupiny v parlamentu – Ipsos-Sopra Steria predikuje 20 až 45 křesel, což je výrazně nad minimálním počtem 15 pro skupinu.

« La majorité présidentielle », ce n’est plus pour très longtemps. Moi je souhaite faire d’Emmanuel Macron un Président minoritaire. J’appelle donc mes électeurs à la mobilisation pour se choisir dimanche une opposition patriote et républicaine. pic.twitter.com/lNSzGxZbG3

— Marine Le Pen (@MLP_officiel) June 17, 2022

Koho ale podpoří levice, která je z tohoto hlasování vyřazena? Při prezidentském duelu většina neúspěšných kandidátů vyzvala své voliče, aby se ve druhém kole přiklonila k Macronovi, nyní je situace méně přehledná.

Le Monde upozornil, že největší rozdíl v preferencích mají levicoví voliči, které nyní reprezentuje spojená kandidátka NUPES. Její lídr Mélenchon a vůdce Nepoddajné Francie (La France insoumise) řekl - stejně jako před dvěma měsíci - aby lidé nedali „ani jeden hlas“ kandidátovi ze strany Le Penové. Opět tak jasně nevyzval k hlasování přímo pro prezidenta. Ostatní poražení levicoví kandidáti jako zelený Yannick Jadot, Fabien Roussel z komunistické strany nebo Anne Hidalgová za socialisty naopak otevřeně podpořili Macrona s odkazem na boj s extrémní pravicí.

Většina kandidátů NUPES poražených v prvním kolem parlamentních voleb sdílí pozici Mélenchona a vyzývají „nedávat hlas pro Národní sdružení“, aniž by se formálně odkazovali na kandidátku Společně.

Prezidentská koalice však na doporučení nespoléhá a v posledním týdnu zintenzivnila výjezdy do regionů. Při svých výstupech akcentovala sociální témata. Je si však vědoma toho, že může zabojovat také o téměř 10,5 procent voličů Republikánů z prvního kola a oslovovala také je. „Podporujeme kandidáty, kteří představují republikánské hodnoty,“ řekla premiérka za koalici Společně Élisabeth Borneová.

Zapojení prezidenta

Aktivitu v posledním předvolebním týdnu zvýšil i Emmanuel Macron. „V těchto neklidných časech je rozhodnutí, které uděláte tuto neděli důležitější než kdy jindy,“ prohlásil prezident v úterý. „Nic by nebylo horší než přidat francouzský nepořádek ke světovému nepořádku,“ citoval jeho slova z letiště server France24.

Přestože mu mnozí vyčítali, že se spíše než na domácí politiku a osobní setkávání s Francouzi v regionech soustředí na zahraniční dění, projev pronášel před odletem na návštěvu do Rumunska a Moldavska.

Vůbec poprvé od začátku války se pak také vydal na Ukrajinu. V doprovodu italského premiéra Maria Draghiho a německého kancléře Olafa Scholze se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trojice lídrů si však vysloužila více výtek než potlesku. O návštěvě Kyjeva jsme více psali zde.

„Co spojuje Macronův tábor, více než politický projekt, je odmítnutí extremismu, populismu a osobností považovaných za příliš radikální a extrémní - jako jsou Mélenchon nebo Le Penová,“ komentoval profesor politologie na univerzitě v Montpellier a šéf volebního institutu Cluster17 Jean-Yves Dormagen.

„Když se Macron prezentuje jako hlava ‚republikánského tábora‘, strany pořádku a stability, zdůrazňuje to, co je základem jeho volební koalice: totiž touhu po dobré správě věcí veřejných,“ dodal. Z jejich pohledu lze současný volební cyklus ve Francii vnímat jako naplnění Macronova „raison d'être“, kterým je udržet u moci centristickou vládu a odrážet extrémy zprava i zleva.

(Ne)zájem Francouzů

Jakkoliv se zdá být čekání na konečný výsledek napjatý, více než polovina země se rozhodla parlamentní volby ignorovat. Míra neúčasti dosáhla minulou neděli historického maxima – 52,5 procenta. A nadějné vyhlídky nejsou ani tentokrát. Poslední volební průzkum z pátku ukázal, že se k urnám hodlá dostavit asi 47 procent voličů.

Politici ale udělali jen málo pro to, aby upozornili na zákonodárce, kampaň před volbami nebyla nijak oslnivá. S výraznou výjimkou Mélenchona, který se odrazil od své těsné prezidentské porážky velkolepým – a značně neortodoxním – způsobem. Nabádal voliče, aby ho zvolili premiérem a zpochybňoval předpoklad, že by parlamentní hlasy nutně měly dát nově zvolenému prezidentovi většinu.

Podle šéfa průzkumů Cluster17 dost možná koalice Společně příliš spoléhala na „přirozený řád“ po sobě jdoucích voleb, které tradičně odmění vítěze prezidentského klání také ovládnutím parlamentu.

„Učinili tak s vědomím, že nízká volební účast je dobrou zprávou pro stranu, která může počítat se staršími, bohatšími a vzdělanějšími voliči, kteří jsou méně náchylní k volebnímu nezájmu,“ komentoval Dormagen.

Jak se ale ukazuje – taktika zaostala a demobilizovala Macronův vlastní tábor. Což může nakonec přinést politické body levici a ohrozit prosazování prezidentské agendy na dalších pět let.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít