‚Nechceme obětovat zemi jaderným elektrárnám.‘ Budoucnost jádra rozděluje francouzskou společnost

Už za tři dny se dozvíme, který z politiků postoupí do druhého kola prezidentských voleb ve Francii. Je jen málo témat, které by kandidáty více rozdělovaly, než jaderná energie. Zatímco někteří politici prosazují odstavení všech jaderných elektráren do roku 2045, jiní navrhují jadernou renesanci a výstavbu 14 nových reaktorů. První z nich by se mohly stavět už v následujících letech na západním pobřeží Francie v jaderné elektrárně Penly.

Tento článek je více než rok starý.

Penly Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Penly se nachází přímo na pobřeží, protože potřebuje k chlazení mořskou vodu. „Asi pět set metrů před námi jsou kupole dvou reaktorů i jejich komíny. Hned vedle jsou budovy s turbogenerátory. Vidíme taky cisterny, protože jaderná elektrárna je zároveň chemickou továrnou. Je tam taky dlouhý kanál, který přivádí vodu k chlazení,“ popisuje elektrárnu z přilehlé pláže aktivista Richard Kobylarz.

‚Politici slibují, pak je vše jinak.’ Francouzští rybáři řeší před prezidentskými volbami další krizi

Číst článek

Kobylarz bojuje proti jaderným elektrárnám ve spolku z nedalekého přístavního města Dieppe. V kolektivu, který vznikl po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011, je také jeho manželka Francoise.

„Elektrárnu postavili z části na vysušeném mořském dnu, což je problematické s ohledem na bouře a hlavně na vzestup hladiny oceánů, před kterým varuje Mezinárodní panel pro změnu klimatu. Navíc se kvůli erozi drolí i okolní útesy,“ vysvětluje své obavy členka kolektivu.

Mapa Francie z vyznačenými jadernými reaktory, továrnami na zpracování jaderného odpadu i jadernými ponorkami | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

Jaderná elektrárna Penly byla spuštěná začátkem 90. let. Měla by být vůbec první ve Francii, kde by energetická společnost EDF – usilující o dostavbu českých Dukovan – mohla začít stavět nové jaderné reaktory EPR. Nedaleko je navíc ještě větší a starší jaderná elektrárna Paluel a o něco dál pak i továrna na zpracování jaderného odpadu La Hague.

„Nechceme obětovat zemi jaderným elektrárnám. Potvrzuje to také lenost našich zvolených politiků. Nebyli schopní představit si a vymyslet inovativní, moderní, rozmanité a ekologické projekty. A bavíme se o skutečné ekologii. Žádné zelené vymývání mozků. Neprosazovali demokratický přístup, nezeptali se lidí, co skutečně chtějí, a neinformovali je,“ pokračuje Francoise.

Podle ní jaderná lobby ve Francii tlumí projekty na obnovitelné zdroje energie – jako třeba projekt na výstavbu mořského větrného parku v těsné blízkosti jaderné elektrárny Penly.

Protijaderní aktivisté před elektrárnou Penly (zleva) Francoise Kobylarzová, Richard Kobylarz a Christine Ellisonová. | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

Ekonomická příležitost pro místní

Někteří obyvatelé okolních vesnic mají ale opačný názor než kolektiv aktivistů. Na jaderné reaktory za humny si zvykli a vidí v nich ekonomickou příležitost pro celý region. „Vždycky jsem bydlela v bezprostřední blízkosti elektrárny. V každodenním životě na to vůbec nemyslím. Určitě zaměstnává spoustu lidí v okolí,“ říká obyvatelka vesnice Envermeu u jaderné elektrárny.

Radnice města Saint-Nicolas d'Aliermont. | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

Podobný názor má i místní řezník. „Člověk přece někde žít musí. Tady je nám dobře. Elektrárna lidem dává práci,“ vysvětluje.

Výstavbu nových jaderných reaktorů v elektrárně Penly podporuje také starostka městečka Saint-Nicolas d’Aliermont Blandine Lefebvreová. Přiznává ale, že válka na Ukrajině vyvolala u obyvatel otázky v souvislosti s bezpečností jaderných elektráren v okolí.

Starostka městečka Saint-Nicolas Blandine Lefebvreová | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

„V prvních dnech jsme se znepokojením sledovali boje v blízkosti jaderné elektrárny Černobyl. Vyvolává to řadu otázek – jako co by se mohlo stát, kdyby se konflikt rozšířil dál do Evropy,“ přemýšlí starostka.

V těsné blízkosti dvou jaderných elektráren Penly a Paluel žije přes 200 tisíc lidí. Někteří z nich si v posledních dnech právě kvůli válce na Ukrajině v lékárnách vyzvedávali jódové tablety.

Jaderná elektrárna Penly v pozadí | Foto: Martin Balucha | Zdroj: Český rozhlas

Boj o Elysejský palác

Francii čeká poslední předvolební týden. Na jeho konci občané zvolí dvojici, která se utká o prezidentský post. Radiožurnál proto zařadil seriál Boj o Elysejský palác. Každý den přinese díl z kampaně. Jeho premiéru můžete slyšet ve vysílání v 10.40 a následně vám bude k dispozici na serveru iROZHLAS.cz.

„Máme informace o tom, že místní lékárny v posledních dnech a týdnech vydávaly víc jódových tablet. Je to pravděpodobně reflex lidí žijících v okolí elektráren, kteří si říkají, že by bylo dobré mít nějaké doma. Člověk nikdy neví, co by se mohlo stát,“ popisuje Lefebvreová.

Nová pracovní místa

V Saint-Nicolas d’Aliermont podle starostky existují také plány na evakuaci a izolaci lidí v případě nehod v jaderných elektrárnách. Místní obyvatelé pracují i ve firmách mimo jaderný průmysl – například v automobilovém nebo potravinářském sektoru. Dva nové reaktory v nedaleké elektrárně Penly vytvoří tisícovky nových pracovních míst.

„Nebude to práce jenom pro místní obyvatele, ale také pro lidi, kteří přijdou odjinud. V té nejintenzivnější fázi výstavby nových jaderných bloků by v elektrárně mohlo pracovat o sedm tisíc zaměstnanců víc než dnes,“ věří starostka.

Pro všechny tyto lidi bude ale potřeba vybudovat zázemí – byty, školy i lepší silnice. Podle starostky Lefebvreové je proto důležité, aby se investice dostaly do širšího okolí jaderné elektrárny Penly a netěžily z nich jen vesnice v její bezprostřední blízkosti, tak jako tomu je dnes.

Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme