Francouzi vybírají prezidenta | Foto: Laurent Ferriere | Zdroj: Reuters
Příští prezident Francie? Může jím být ‚chameleon‘, proevropský kandidát, nebo naopak euroskeptici
Je jich dvanáct. Francouzi si z nich budou vybírat svého dalšího prezidenta už tuto neděli. Post by rád obhájil Emmanuel Macron. V předvolebních průzkumech mu však dýchají na záda další kandidáti. Server iROZHLAS.cz představuje pětici, která má největší šanci probojovat se do finálového duelu. Zajímavostí voleb podle oslovených expertů je, že kandiduje jediný zástupce tzv. tradiční strany.
Do prvního kola boje o Elysejský palác francouzský Ústavní soud pustil dvanáctku kandidátů. Síly změří 10. dubna. Pokud nikdo z kandidátů nezíská přes 50 procent hlasů, bude – velmi pravděpodobně – následovat druhé kolo o čtrnáct dní později, kam postoupí dva nejlepší uchazeči.
Největší šanci na zvolení má dle průzkumů současný prezident Emmanuel Macron (považovaný za centristického kandidáta), na druhé pozici se objevuje zástupkyně krajní pravice Marine Le Penová, na třetím místě je Jean-Luc Mélenchon (krajně levicový kandidát). Dále se o prezidentský post uchází za krajní pravici Éric Zemmour a Nicolas Dupont-Aignan, Valérie Pécresseová za Republikánskou stranu, Yannick Jadot za Zelené, starostka Paříže a socialistka Anne Hidalgová, dva další zástupci krajní levice Nathalie Arthaud a Philippe Poutou, komunista Fabien Roussel a konečně poslední – aktivistický kandidát – Jean Lassalle.
Server iROZHLAS.cz se rozhodl představit pět kandidátů, kteří si nejlépe stojí v průzkumech veřejného mínění:
France, Ipsos-Sopra Steria poll:
Macron (EC-RE): 27% (+0.5)
Le Pen (RN-ID): 20.5% (-0.5)
Mélenchon (LFI-LEFT): 16.5% (+0.5)
Zemmour (REC-NI): 10% (-0.5)
Pécresse (LR-EPP): 8% (-0.5)
…
+/- vs. 1-4 April
Fieldwork: 2-5 April 2022
Sample size: 1,500
➤ euractiv.com/section/all/ne…
17:02 – 05. 04. 2022
Emmanuel Macron
Už tuto neděli občané vystaví účet za prezidentské období Emmanuelu Macronovi. Ten se pokouší o znovuzvolení. Pokud se mu to podaří, byl by to ve Francii ojedinělý případ. Při minulých volbách v roce 2017 byl vůbec nejmladším kandidátem. Nyní se 44letý Macron snaží prodat výsledky, kterých v úřadu dosáhl.
V dopise adresovaném občanům napsal: „Usiluji o vaši důvěru pro nový mandát.“ Oficiálně tak 3. března započal kampaň. Nicméně o jeho zapojení do boje o Elysejský palác se spekulovalo dlouhodobě. Ještě na začátku letošního roku se k tomu odmítal vyjadřovat, protože se – dle jeho slov – nemohl zabývat kampaní, když řešil rýsující se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Macron byl dříve vnímán jako evropský diplomat, který jezdí do Moskvy a Kyjeva a snaží se předejít konfliktu – ale nepředešel mu. Nepodařilo se mu vyjednat nic,“ řekl David Emler, akademik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd při Univerzitě Karlově. Doplnil, že naopak nyní sklízí současný francouzský prezident spíše posměch za to, že pouze telefonuje.
VOLBY VE FRANCII 2022
- 10. dubna
první kolo prezidentských voleb - 24. dubna
druhé kolo prezidentských voleb - 12. června
první kolo parlamentních voleb - 19. června
druhé kolo parlamentních voleb
Kromě kontinuity mezi svými programovými prioritami jmenuje Macron školství a vzdělávací systém, důraz klade také na ekologii. „Francouzi budou první národ, který se vymaní ze závislosti na plynu a uhlí,“ deklaruje.
„Zdůrazňuje, že čelil několika krizím, které mu nedovolily dotáhnout do konce jeho projekty,“ popisuje pro server iROZHLAS.cz Zuzana Šimek, analytička z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Z pohledu politického rozložení sil je Macron zástupce středu. „Což se mu ze začátku vyplácelo, na druhou stranu – vysál jak pravici, tak levici, a v důsledku toho okolo sebe nemá demokratické síly, o které by se mohl opřít,“ popisuje odborník na Francii z Fakulty sociálních věd.
V posledních týdnech Macronovi mírně ubývají procenta, což podle experta může být problém pro případné druhé kolo. „Dá se předpokládat, že se budou do určité míry sčítat procenta jeho protivníků Le Penové a Zemmoura. Podle současných průzkumů už není zaručené, že by pak Macron ve druhém kole vyhrál,“ uvádí Emler.
France, Ipsos-Sopra Steria poll:
Presidential run-off
Macron (EC-RE): 54%
Le Pen (RN-ID): 46%
Macron (EC-RE): 59% (+1)
Mélenchon (LFI-LEFT): 41% (-1)
+/- vs. 1-4 April 2022
Fieldwork: 2-5 April 2022
Sample size: 1,500
➤euractiv.com/section/all/ne…
17:05 – 05. 04. 2022
Marine Le Penová
Již podruhé bude Macronovou vyzyvatelkou v prezidentském boji 54letá Marine Le Penová, o které se zároveň mluví jako o nejpravděpodobobnější postupující do druhého kola (spolu s Macronem). O prezidentské křeslo usiluje již potřetí – poprvé kandidovala v roce 2012. Skončila třetí s necelými 18 procenty. O pět let později pak obsadila druhé místo. Nyní oznámila, že pokud opět neuspěje, už nebude znovu kandidovat.
„Je velmi známou osobností. Je to jediná žena v čele extremistické strany, čehož všichni rádi využívají a jezdí se s ní fotit. Na druhou stranu – ona je ve francouzských volbách loser (poražený, pozn. red.),“ hodnotí Emler. Doplňuje, že svůj politický kapitál nemůže postavit ani na zástupcích své strany Národní sdružení v parlamentu. Ti totiž doplácí na dvoukolový systém Francie, ve kterém kandidáti extrémní pravice nejsou úspěšní.
„Řada Francouzů u ní nachází odpovědi, které jim nedává Macron. Na druhou stranu hraje hodně na nacionalistické struny. Otázkou tedy je, jak by dokázala prosazovat vlastní program,“ hodnotí analytička Zuzana Šimek.
‚Nemyslím si, že bych kandidovala.‘ V případě prohry už Le Penová další prezidentské volby neplánuje
Číst článek
Ten se od jejího posledního prezidentského pokusu změnil, stal se méně radikálním. Není tak otevřeně euroskeptický – například už netrvá na požadavku návratu francouzské měny franku nebo nechce opouštět Evropskou unii, ale měly by se podle ní například stavět francouzské zákony nad unijní. Naopak je pro opuštění NATO a zůstává její odmítavý postoj k uprchlíkům. Prosazuje referendum o imigraci, které by vedlo k ústavní změně.
Válka na Ukrajině jí paradoxně pomohla. Přestože se objevovaly informace o tom, že musela zničit připravené plakáty do kampaně, na kterých byla vyobrazena se svým dlouholetým přítelem Vladimirem Putinem. Zastává postoj setrvat v diplomatických jednání, chtěla by deklarovat, že se na Ukrajině nebudou přímo angažovat francouzské síly.
„Dokázala využít situace v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem a jeho dopady na ekonomiku. Naskočila na problematiku kupní síly. Nesnaží se tolik akcentovat restrikce vůči imigrantům, ale řeší aktuální výzvy,“ dodává Zuzana Šimek.
Jean-Luc Mélenchon
V průzkumech se pohybuje na třetí pozici 70letý představitel radikální levice Jean-Luc Mélenchon. Jeho podpora roste a mohl by tak ve výsledku ohrozit vstup Marine Le Penové do druhého kola. Ani on přitom není nováčkem při prezidentské kandidatuře, boje se účastní potřetí.
Nejprve se zapojil v roce 2012, kdy skončil čtvrtý se ziskem 11 procent, na stejné pozici se umístil i o pět let později, výrazně si ale polepšil procentuálně – získal 19 procent.
Mélenchon je ve Francii podle akademika Emlera označován za chameleona na politické scéně: „Všechno hraje na své politické zkušenosti a na to, že je jediný přítomný z levicového spektra a bojuje proti globalizaci.“
Prosadit se snaží s programem „Společná budoucnost“. Zaměřuje se na sociální, fiskální otázky a ekologickou spravedlnost. Jakožto levicový kandidát navrhuje zvýšení minimální mzdy a odklon od jaderné energetiky. Chce také masivní investiční plán v oblasti ekologické transformace a posílení zdanění nejbohatších. Mezi jeho dlouhodobé programové priority je pak přechod do období Šesté republiky.
Zasazuje se také o částečné omezení prezidentských pravomocí. Podle analytičky Zuzany Šimek může být právě to důvodem jeho obliby v afrických zemích. Podle průzkumu Jeune Afrique, který sbíral data v období od konce ledna do poloviny března, měl právě Mélenchon největší podporu mezi kandidáty, která dosahovala 36 procent. „Zřejmě by se jakožto levicový prezident snažil nepovyšovat nad obyčejnými lidmi a snažil by se jim být blízko,“ zamýšlí se Šimek.
France, Ifop poll:
Voting intentions among French citizens of African origin or descent
Mélenchon (LFI-LEFT): 36%
Macron (EC-RE): 27%
Le Pen (RN-ID): 9%
Zemmour (REC-NI): 6%
Pécresse (LR-EPP): 6%
...
Fieldwork: 31 January-10 March
Sample size: 1,108
➤ euractiv.com/section/all/ne…
15:40 – 28. 03. 2022
Valéry Pécresseová
Na rozdíl od předchozích kandidátů se 54letá reprezentantka Republikánské strany uchází o prezidentský úřad poprvé. Její kampaň začala 4. prosince loňského roku, když ji její straničtí kolegové zvolili v primárkách.
„Dnes poprvé ve své historii bude mít strana generála de Gaulla, Georgese Pompidoua, Jacquese Chiraca a Nicolase Sarkozyho kandidáta pro prezidentské volby,“ prohlásila. Paradoxně přitom právě zmiňovaný Sarkozy dlouhodobě odmítá republikánskou kandidátku ve volbách podpořit.
Valéry Pécresseová je dlouholetá politička. Kariéru zahájila jako Chiracova poradkyně v roce 1998, pak působila jako poslankyně nebo prezidentka v regionu Ile-de-France. Byla také ministryní pro vysoké školství a výzkum ve vládě Françoise Fillona, z té doby však neměla valnou reputaci – prosadila zákon o autonomii vysokých škol, který vyvolal vlnu demonstrací.
Kupní síla jako klíčové téma francouzských prezidentských voleb. ‚Lidé tak tak vyjdou s penězi’
Číst článek
Při prezidentských volbách zvolila za hlavní body programu bezpečnost a kupní sílu. Prezentuje se jako kandidátka pro „šok z kupní síly“ a „paní pro práci“, slibuje zvýšení mezd o deset procent. Pro „obnovení pořádku“ navrhuje úderné brigády v citlivých čtvrtích, záchranný plán pro spravedlnost nebo politiku víz proti návratu nelegálních přistěhovalců.
To je nicméně agenda, kterou si za svou vzali extrémističtí kandidáti, i proto možná Pécresseová ztrácí. „Když můžete chodit ke kovářovi, proč byste chodili ke kovaříčkovi? Pokud mají lidé podobné nálady, budou spíše volit Le Penovou nebo Zemmoura,“ míní odborník Emler. Na druhou stranu se podle něj Republikáni ocitli v nepohodlné situaci. „Ekonomicky liberální směr zase prezentuje Macron,“ vysvětluje.
Její podpora je nyní na osmi procentech. „Je to poměrně zklamání. Dříve měla šance obsadit třetí pozici, ale to se nyní úplně nedaří,“ hodnotí Zuzana Šimek. S tím souhlasí také Emler: „Vkládaly se do ní velké naděje – jako na zástupkyni tradiční politické strany. Ale v průzkumech se propadá velice strmě.“
Éric Zemmour
Dříve novinář, nyní přešel na „druhý břeh“ a stal se dalším kandidátem na francouzského prezidenta, který reprezentuje extrémní pravici.
Do povědomí veřejnosti se Éric Zemmour dostal díky svým pořadům v několika francouzských televizích, kde se otevřeně hlásil k protiimigrační politice. Kvůli tomu byl v lednu potřetí odsouzen za „podněcování k nenávisti a násilí“ a „veřejné urážky skupiny osob pro jejich původ“. Dostal pokutu deset tisíc eur.
Je také autorem několika kontroverzních esejů. Svou kampaň zahájil na turné k propagaci nejnovější knihy La France n'a pas dit son dernier mot. Oficiálně se do ní však zapojil 30. listopadu, kdy zveřejnil emotivní video. „Rozhodl jsem se vzít náš osud do vlastních rukou,“ oznámil v potemnělých kulisách své pracovny.
Nostalgie po ‚sladké, bezstarostné Francii‘. Někdejší novinář Zemmour kandiduje na prezidenta
Číst článek
Jeho program zdůrazňuje otázky suverenity a bezpečnosti. Chce dosáhnout nulové imigrace, doporučuje vyhoštění cizích vězňů, protože by si podle něj měli trest odpykat v zemi původu. „Ví, že jsou Francouzi naštvaní a on přichází jako spasitel, který se Francii snaží vrátit tvář, kterou podle něj ztrácí,“ předpokládá analytička AMO.
Krátce po oznámení kandidatury měl silnou podporu – až 17 procent – nyní se však pohybuje kolem deseti procent.
David Emler v této souvislosti hovoří o momentu klíčového rozhodování, před kterým nyní Francouzi stojí. „Když o podpoře Zemmoura mluvili na podzim, volby byly za dlouho a mohl se lidem zdát sympatický, tak se k němu přihlásili. Ale jak se s ním postupem času seznamovali, tak se od něj odvrátili,“ hodnotí.
„Zemmour nedokázal sledovat aktuální témata, na rozdíl od Marine Le Penové zůstal pouze u zdůrazňování své antiimigrační politiky,“ poznamenává Zuzana Šimek. A jak se zdá, to už pro úspěch ve volbách nestačí.
