Francie projednává zákon o popírání genocidy. Turecko je proti přijetí

Francouzský Senát dnes projednává zákon o popírání genocidy. Lidem, kteří budou zpochybňovat jakoukoliv genocidu, má ve Francii nově hrozit až jeden rok vězení a pokuta ve výši 42 000 eur. Už v prosinci zákon prošel dolní komorou francouzského parlamentu. A od té doby jsou také napjaté vztahy mezi Francií a Tureckem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan | Foto: ČTK/AP, Burhan Ozbilici

Zákon o popírání genocidy se velmi blízko dotýká Turecka, protože Francie za genocidu považuje mimo jiné i vyvraždění Arménů v roce 1915, což se odehrálo na území dnešního Turecka.

Turecko se proti zákonu tvrdě ohradilo. Tvrdí, že jde o porušování svobody slova. Podle tureckých politiků jde o prostředek k pronásledování a zatýkání Turků, kteří žijí ve Francii.

Turecko už kvůli tomu omezilo styky s Francií. Tím, jak se blížila dnešní schůze, se stupňovaly výhrůžky z turecké strany. Ministr zahraničí Ahmed Davutoglu dokonce dnes zrušil zahraniční cestu do Bruselu kvůli tomu, aby mohl rychle reagovat na aktuální situaci a oznámit přesné znění sankcí, které turecká vláda plánuje zavést.

Přehrát

00:00 / 00:00

O roztržce mezi Francií a Tureckem mluvila ve Večerním Radiožurnálu spolupracovnice Českého rozhlasu Julie Urbišová

Má jít hlavně o omezení obchodních smluv a ještě více mají být omezeny diplomatické styky. Turecký premiér Erdogan například řekl, že pokud bude zákon schválen, bude přemýšlet, jestli ještě někdy zavítá do Francie.

Především Turci žijící ve Francii se ozvali a postavili se za své politiky. O víkendu protestovalo v Paříži proti zákonu asi 15 000 Turků z Francie, ale i z okolních zemí - z Belgie nebo Holandska.

Také před budovou Senátu se podle médií sešly další skupiny demonstrantů, a to z obou stran, turecké i arménské.

Za porušení zákona na rok do vězení

Zákon, za jehož porušení by hrozil rok vězení a v přepočtu milion korun pokuty, chápou Turci hlavně jako omezení svobody slova a tvrdí, stejně jako turecká vláda, že zákon vzniká jen kvůli tomu, aby zajistil hlasy půlmilionové arménské menšiny žijící ve Francii v příštích prezidentských volbách.

Turecko přiznává, že k zabíjení Arménů v letech 1915 a 1916 došlo, ale s tím, že to bylo v důsledku válečných událostí a že ztráty tehdy byly nejen na arménské straně, ale i na turecké. Shoda nepanuje ani v otázce čísel.

Podle arménských zdrojů tehdy zemřelo až 1,5 milionů Arménů, podle Turků to ale bylo ‚jen‘ 400 až 500 tisíc lidí. Turecko proto dlouhodobě požaduje, aby toto téma bylo přenecháno výhradně historikům a nebylo předmětem politických her.

Julie Urbišová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme