Francouzi opět vyšli do ulic kvůli bezpečnostnímu zákonu. Protesty se konaly v desítkách měst
Ve městech napříč Francií se v sobotu znovu lidé vydali do ulic vyjádřit nesouhlas s návrhem bezpečnostního zákona, který například zakazuje publikovat snímky, kde je možné identifikovat členy pořádkových složek. Francouzská média hlásila shromáždění v desítkách měst včetně Paříže, Lyonu či Montpellieru. Sobotní mobilizace je několikátou za poslední měsíce, kontroverzní opatření mezitím schválila dolní komora francouzského parlamentu.
V Paříži demonstranti na začátku odpoledne asi z poloviny naplnili náměstí Republiky, informovala agentura AFP. Z metropole byly po poklidném odpoledním pochodu hlášeny drobné střety mezi demonstranty a policií, ta následně použila vodní dělo. Podle informací bylo 26 lidí zdrženo, přičemž manifestovat přišlo asi 5000 lidí.
Pochodu v Montpellieru se podle místní prefektury účastnilo na 3000 lidí, manifestace se konaly také v Lille, Nantes, Nice, Rennes či Štrasburku. Podle ministerstva vnitra činila celková účast necelých 33 tisíc lidí.
Agentura AFP v sobotu večer psala o slabé mobilizaci, neboť na konci listopadu při dosud největších protestech proti bezpečnostnímu zákonu evidovaly úřady 133 tisíc protestujících, organizátoři hlásili dokonce půl milionu. Za poklesem účasti prý může být vyprchání nadšení, situace kolem covidu-19 nebo také jistá roztříštěnost protestního hnutí.
Motivace protestujících
V protestech proti bezpečnostnímu zákonu se spojují různé skupiny a lidé s různými motivacemi. Podporují je novináři či aktivisté prosazující svobodu slova, do sobotní mobilizace se zapojili i stoupenci protivládního hnutí žlutých vest, které bylo nejvíce viditelné na přelomu let 2018 a 2019.
‚Vítejte na planetě mlčení.‘ Francouzi protestovali proti návrhu zákona, který má ochránit policisty
Číst článek
„Přivádí mě dnes dvě motivace: návrh zákona o veřejné bezpečnosti a také podpora kultury,“ řekla v sobotu AFP 24letá Kim, která není spokojena s uzavírkou kulturních institucí spojenou s epidemií covidu-19.
Kontroverzními body zmíněného návrhu zákona jsou hlavně články 21, 22 a 24. Ten poslední by při schválení původního znění trestal zveřejnění snímků či záběrů, na kterých by bylo možné identifikovat příslušníky bezpečnostních sil.
Vláda po podzimních protestech slíbila, že ustanovení přepracuje. Zbylé dva kritizované články se týkají používání dronů a kamer připevněných na úborech policistů.
Dosud největší vlnu protestů v této souvislosti přinesl 28. listopad, kdy podle úřadů vyšlo do ulic 133 tisíc lidí, podle organizátorů dokonce půl milionu. Demonstrace se konaly i v prosinci nebo před dvěma týdny. Už na podzim návrh zákona schválilo Národní shromáždění, podle televize BFM TV nejspíše v březnu projde i Senátem.
