Francie schválila proti výtržníkům zákaz nočního vycházení
Francouzská vláda přijala plán, jak postupovat proti neustávajícím pouličním násilnostem. Novou zbraní v boji s výtržníky v přistěhovaleckých ghettech má být zákaz nočního vycházení. Na útočící mladíky kabinet zatím nepošle armádu, do terénu ale povolal dalších 1500 záložníků z řad policie a četnictva. Jen za poslední noc vzplálo po celé Francii na 1200 aut.
Zákaz nočního vycházení není plošný, pouze umožňuje prefektům v zasažených oblastech, aby ho podle potřeby vyhlašovali s cílem zvládnout nepokoje.
Na dnešní mimořádné schůzi s prezidentem Jacquesem Chiracem vláda kvůli tomu reaktivovala zákon o výjimečném stavu z roku 1955, tedy z doby války v Alžírsku.
Podle zákona je možné vyhlásit zákaz nočního vycházení až na 12 dní. Ministr vnitra Nicolas Sarkozy zároveň oznámil, že po stejnou dobu bude možné provádět domovní prohlídky v případech podezření z nezákonné držby zbraní.
Těm, kdo zákon poruší, hrozí trest - buď dva měsíce za mřížemi, nebo vysoká pokuta ve výši 3750 eur. Opatření bude možné použít nejdříve ve středu, kdy vládní rozhodnutí vyjde v úředním listě.
Kontroverzní rozhodnutí vyvolává obavy
Premiér Dominique de Villepin ohlásil tento kontroverzní krok už v pondělním večerním televizním vystoupení. Rozhodnutí vyvolalo ve Francii řadu polemik na pravé i levé straně politického spektra i mezi obyčejnými Francouzi.
Někteří se obávají zneužití zákona a považují ho za příliš velký zásah do osobní svobody. Jiní se obávají, že to bude pro mladé výtržníky jen další výzva. Skepticky hodnotí tento krok i francouzská média. Například list Le Figaro si klade otázku, zda zákaz vycházení a povolání 1500 policejních a četnických záložníků bude k uklidnění nepokojů stačit.
Vláda vyhlásila i sociální opatření
Villepin v pondělí ohlásil také některá sociální opatření ke zlepšení situace. Jde například o obnovu a rozšíření finanční podpory občanským organizacím na citlivých předměstích, možnost jít do učení už ve 14 letech pro děti, které nechtějí pokračovat ve škole, nebo ztrojnásobení stipendií pro nadané děti z problémových čtvrtí.
Vláda rovněž slíbila pomoci nezaměstnaným cizího původu při získávání pracovních míst. U obyvatel cizího původu je míra nezaměstnanosti 14 procent, u ostatních 9,2 procenta. Zatímco nezaměstnanost u diplomovaných vysokoškoláků severoafrického původu je podle ficiálních statistik 26,5 procenta, u ostatních jen pět procent.
Dlouhodobá nezaměstnanost a z ní pramenící chudoba obyvatel většiny předměstí je označována za hlavní příčinu současného násilí. Nejedná se o nábožensky či rasově motivované nepokoje, ale o sociálně-ekonomický problém, shoduje se většina komentářů.
V plamenech skončilo přes noc 1200 aut
Pouliční nepokoje ve Francii trvají od 27. října a zatím si vyžádaly jednu lidskou oběť. Násilí vyprovokovala dosud plně neobjasněná smrt dvou mladíků ze severního pařížského předměstí Clichy-sous-Bois, kteří údajně utíkali před policií. Ta ale popírá, že by je pronásledovala.
Ani dvanáctá noc v řadě nepřinesla Francii kýžený klid. Situace se poněkud zlepšila v samotné Paříži, ale násilí v jiných francouzských městech naopak rostlo. Rebelové si připsali na své konto dalších 1173 spálených aut a 333 z nich policisté zadrželi. Zranění utrpělo 12 policistů, většinou hozenými předměty.
Ve Vitry-sur-Seine jihovýchodně od Paříže házeli výtržníci zápalné lahve na nemocnici. Z dalších míst v okolí metropole je hlášen útok na dva italské novináře, požár střední školy a zapálený autobus. Útok na mateřskou školu a úřad práce se odehrál v Bordeaux. Na mateřské školky vandalové zaútočili také v Brestu, Le Havru a Vaulx-en-Velin.
V Auxerre skončilo v nemocnici 15 lidí, kteří se nadýchali kouře ze zapáleného sklepa ve svém domě. V Toulouse útočníci zapálili jeden autobus a vrhali kameny a zápalné lahve proti policistům. V pondělí večer tam také jednomu mladíkovi utrhl ruku slzotvorný granát, který vybuchl ve chvíli, kdy se ho pokoušel hodit zpět na policisty.
