Francie se chystá na novou vládu, premiérem bude nejspíš Fillon
Nový francouzský prezident Nicolas Sarkozy se ujme svého úřadu 16. května a očekává se, že v krátké době sestaví vládu. Ministerská křesla zaujmou lidé, kteří mu byli v době kampaně nablízku a měli zásadní vliv na jeho program. O některých postech už má Sarkozy jasno, další jména kolují ve francouzském tisku.
Předsedou vlády s největší pravděpodobností stane Francois Fillon, senátor a bývalý ministr sociálních věcí, který byl nucen opustit vládu po její rekonstrukci vynucené odmítnutím evropské ústavy.
Fillon připravil Sarkozyho volební program a stal se jeho pravou rukou v ekonomických otázkách spolu s Jeanem-Louisem Borlooem, o němž se v souvislosti s funkcí premiéra také spekulovalo. Tisk tipuje Borlooa na obsazení funkce ministra hospodářské strategie a zaměstnanosti.
Šéfkou diplomacie by se mohla stát ministryně obrany Michele Alliotová-Marieová, a to hlavně díky svému silnému postavení ve vládní Straně pro lidové hnutí (UNP), i když hlavním poradcem Sarkozyho v zahraničněpolitických otázkách byl bývalý evropský komisař Michel Barnier, který post ministra zahraničí už zastával.
Do vlády se může dostat i bývalý premiér a současný starosta Bordeaux Allan Juppé, který je blízký odcházejícímu prezidentovi Chirakovi. Prý by se mohl stát ministrem financí a hospodářství. Další expremiér Jean-Pierre Raffarin zřejmě stane v čele vládní strany UNP.
Sarkozy se nyní rozhodl odpočívat po kampani a v ústraní promýšlet další postup po svém uvedení do funkce 16. května. Kromě vytvoření vlády se očekává, že zahájí kroky, které umožní jeho lidem vyhrát i parlamentní volby, jež se uskuteční v polovině června.
V ohlasech ze světa dnes převládl názor, že vítězství Sarkozyho vyjadřuje rozchod Francie s minulostí, šanci na potřebné reformy a větší zapojení Francie do činnosti Evropské unie. Podle předsedy Evropské komise José Barrosa všichni znají sílu Sarkozyho přesvědčení, že by Paříž měla být motorem při řešení ústavních otázek unie.
Barroso to uvedl s odkazem na to, že právě Francouzi před dvěma lety odmítli stejně jako Nizozemci v referendu evropskou ústavu. Ta měla mimo jiné řešit institucionální uspořádání unie a francouzské "ne" zahájilo období přešlapování, které se Německo jako nynější předsednická země snaží ukončit. Dohody, co dál s euroústavou, se má dosáhnout na červnovém summitu sedmadvacítky v Bruselu.
Německá kancléřka Angela Merkelová dnes se Sarkozym telefonicky hovořila a poté řekla, že se dohodli na zintenzivnění německo-francouzské spolupráce. Berlín očekává, že Sarkozy přijede už v polovině května do Berlína. "Merkelová nyní snadněji získá v červnu rozumný mandát pro další ústavní proces," řekl německý europoslanec Elmar Brok k summitu EU v Bruselu, kde chce Německo předložit návrhy na záchranu klíčových prvků euroústavy.
Jednou ze zemí, která zvolení Nicolase Sarkozyho příliš nepřivítala, je Turecko. Podle místních médií zavírá Ankaře dveře do Evropské unie. Komentátoři zmiňují Sarkozyho slova z poslední televizní debaty, kdy se jednoznačně vyjádřil proti vstupu. Připomínají zároveň, že Francie už delší dobu vede protitureckou kampaň, a jako příklad uvádějí loňské přijetí zákona, který umožňuje potrestat popírání arménské genocidy.
