Francouzská demokracie je nemocná, varuje politolog. Země čelí nejnižší volební účasti za posledních 60 let

Krajské volby přinesly nejnižší volební účast ve Francii od roku 1958. Méně lidí hlasovalo pouze v referendu o zkrácení prezidentského mandátu na pět let z roku 2000. „Jde o pokračování existujících trendů způsobených skepsí a nezájmem o politiku u širokých vrstev obyvatelstva, které se cítí politiky ‚zapomenuté‘," domnívá se politolog David Emler. Nálada ve společnosti může ovlivnit i nadcházející prezidentské volby.

Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hlasování ve francouzském městě Marseille. | Foto: Jean-Paul Pelissier | Zdroj: Reuters

Ve Francii se v neděli uskutečnilo první kolo krajských voleb. Zúčastnilo se jich pouze 33 % oprávněných voličů. Pozice Národního sdružení (RN) Marine Le Penové je nyní oslabená, stejně tak i strana Republika v pohybu (REM) prezidenta Emmanuela Macrona.

Favorizovaná strana Le Penové propadla, když získala přibližně jen 19 % hlasů. Mezi významnou voličskou základnou strany, nízkopříjmovou skupinou, totiž panovala zvláště nízká účast. Příznivé výsledky získalo Národní sdružení pouze v regionu na jihu Francie Provence-Alpes-Côte d'Azur.

David Emler z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd pro server iROZHLAS.cz upozorňuje, že Le Penová je sice v celosvětovém měřítku jedna z nejviditelnějších tváří krajní pravice, ale ve Francii je její strana stále okrajovou silou. Jednak má pro mnohé obyvatele stále „hnědou“ nálepku, za druhé má marginální politické zastoupení. Významné úspěchy získala pouze ve volbách do Evropského parlamentu, které jsou však tradičně vnímány jako příležitost kritizovat národní politickou scénu bez vážných následků.

Skončilo první kolo místních voleb ve Francii. Favorizovaná strana Le Penové zůstala za očekáváním

Číst článek

První kolo krajských voleb skončilo nepříznivě i pro hnutí Republika v pohybu prezidenta Emmanuela Macrona. Popularita hlavy státu sice po skončení lockdownu ve Francii roste, prezidentovo hnutí ale za čtyři roky vlády nedokázalo získat podporu Francouzů na lokální úrovni. Vládní strana REM se tak v některých regionech nedostala ani do druhého kola.

Nemocná demokracie

Masivní volební neúčast nelze svést pouze na pandemii covidu-19. Podle francouzské výzkumné agentury IFOP způsobily nezájem události v souvislosti s koronavirem pouze u 17 % Francouzů. Na vině je naopak chybějící mobilizace voličů v důsledku smazávání tradičního pravolevého dělení, uvedl server Politico.

„Francouzská demokracie je nemocná,“ upozorňuje politolog Emmanuel Rivière. Podle něj se občané nedokážou ztotožnit s politickou reprezentací. Mají pocit, že státníky více zajímá, aby byly zvoleni, než aby vyřešili jejich problémy. Apatie se projevila zejména mezi mladými lidmi. U osob ve věku 18–24 let byla neúčast dokonce vyšší než 80 %.

„Nejedná se ale o zásadní zlom, spíše jde o pokračování existujících trendů, jako je vysoká neúčast ve volbách způsobená skepsí a nezájmem o politiku u širokých vrstev obyvatelstva, které se cítí politiky ‚zapomenuté‘,“ domnívá se Emler.

Rekordní neúčast nejspíš přinese změny do politického dění. Současná vláda Macronova hnutí Republika v pohybu plánuje z výsledků vyvodit nutné změny. „Je třeba, abychom Francouzům vrátili chuť jít volit, dokázat jim, že jsme upřímní, že věci děláme pro lidi,“ uvedl ministr vnitra Gérald Darmanin jako host televize France 2.

Nejisté prezidentské volby

Neztotožnění Francouzů se současnou politickou kulturou může ovlivnit následující prezidentské volby. Právě Marine Le Penová a Emmanuel Macron se s největší pravděpodobností měli stát politickými rivaly bojujícími o úřad hlavy státu. Současný vztah Francouzů k politickému dění ale může ohrozit jak Macronův postup do druhého kola, tak oslabit jeho rivalku, lídryni krajně pravicového Národního sdružení Le Penovou.  

Politici letošní krajské volby vnímají jako ověření svých programů a hesel před prezidentskou volbou. Macronův dosavadní způsob mobilizace voličů, apelující na nebezpečí extrémní pravice a stavějící Republiku v pohybu do role jediné opozice, ztratil svou sílu. Pouhých 42 % Francouzů totiž aktuálně vnímá krajní pravici jako hrozbu pro demokracii.

Muž, který dal Macronovi facku, je u soudu. Tvrdí, že jednal v duchu rytířství

Číst článek

Podle Michela Perottina, vedoucího katedry politologie Fakulty sociálních věd, ale zatím nelze jednoznačně říci, že by oba favorizovaní kandidáti neměli uspět. V pozici vítěze však může stanout další, méně očekávaný kandidát. „Pravděpodobně by se jednalo o zástupce ‚tradičních‘ stran, a ne o novou osobnost politické scény,“ komentuje Perottino pro iROZHLAS.cz.

Úspěch Republikánů

První kolo krajských voleb je vítězným úspěchem pravicově konzervativních Republikánů. Jedna z hlavních politických stran ve Francii v posledních letech čelila korupčním kauzám. Stranickému lídru prezidentských voleb v roce 2017 François Fillonovi bylo minulý rok soudem uloženo pět let vězení za zpronevěru veřejných prostředků. Se zakladatelem strany, Nicolasem Sarkozym, běžel v době voleb soudní proces kvůli obžalobě z podvodu při financování kampaně z roku 2012. Prokuratura pro Sarkozyho žádá šest měsíců vězení.

„Kauzy těchto dvou politiků se vyšetřují již řadu let, strana se od nich samozřejmě snaží distancovat. Voliči nezapomínají – probíhající soudy se řeší v novinách dennodenně, ale možná jsou s odstupem času ochotni něco odpustit, když vidí, že alternativy buď neexistují, nebo již také selhaly,“ konstatuje Emler. 

Podle Michela Perottina Republikánům pomohla i nízká volební účast. Prakticky jsou totiž zřejmě na úrovni skalních voličů. 

Aféra Bygmalion končí. Prokuratura žádá pro Sarkozyho šest měsíců vězení, obhajoba zproštění

Číst článek

Jedním z vítězů proběhlého kola voleb je Xavier Betrand. Konzervativní politik a bývalý člen Republikánů získal v Hauts-de-France 41 % hlasů. Bertrand navíc letos v březnu oznámil svou kandidaturu na post hlavy státu. Le Penové a Macronovi se tak rýsuje potenciální protivník.

Své místo si v tamní politické kultuře pomalu nachází i zelená politika. Lídr strany Evropa Ekologie – Zelení Julien Bayou získal v Paříži téměř 13 % výsledek a obsadil třetí pozici. Francouzští představitelé ekologické politiky tak zaznamenávají větší úspěchy.

Výrazný obrat a posílení Zelených ale nelze očekávat. Podle Emlera těží zejména z krize socialistů a radikálnosti krajně levicového poslance Jeana-Luca Mélenchona. Můžou tak převzít „vedení“ umírněné levice. 

Ernestina Černá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme