Jak uvažovali francouzští voliči? ‚Motor strachu byl klíčový faktor,‘ říká ředitel průzkumů Ipsos
Prezidentské volby ve Francii skončily značným rozdílem. Staronový prezident Emmanuel Macron porazil představitelku krajní pravice Marine Le Penovou o 17 procent hlasů, přestože průzkumy předpokládaly desetiprocentní rozdíl. „Mnoho lidí si uvědomilo, že vláda extrémní pravice se může stát skutečností,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Mathieu Gallard z agentury Ipsos finální rozhodování s tím, že něco takového nechtěli voliči dopustit.
Emmanuel Macron se stal po dvaceti letech prvním prezidentem, kterého si Francouzi vybrali dvakrát za sebou. Naposledy se to povedlo Jacquesi Chiracovi, s nímž toho má znovuzvolený prezident společného více. Například proti němu stál kandidát krajní pravice a ne ledajaký – dokonce z jedné rodiny Le Penů.
O Elysejský palác usilovala – již potřetí – Marine Le Penová. Finálová dvojice tak byla totožná jako při volbách v roce 2017. I tehdy vyhrál Macron, jeho náskok byl ale oproti nacionalistické kandidátce dvojnásobný. Nyní zvítězil s rozdílem pěti a půl milionu hlasů. A zhoršení se projevilo také na procentech, když ve srovnání druhých kol ztratil osm procentních bodů.
#Présidentielle | 2017 vs. 2022 : comparez les résultats | par @Romain Imbach
Et dans votre commune : lemde.fr/resultats
11:59 – 25. 04. 2022
Průzkumy veřejného mínění, prováděné bezprostředně po prvním kole prezidentských voleb, zpočátku předpokládaly velmi těsný souboj s rozdílem statistické chyby. Nakonec se ale ustálily na poměru 56 ku 43 pro Macrona.
S ohledem na výsledek nedělního hlasování nicméně lze konstatovat, že vždy podceňovaly nakonec zvoleného prezidenta. „Macron v průběhu kampaně převzal potenciální voliče Le Penové. Zejména ti levicoví hlasovali v jeho prospěch,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz ředitel francouzské agentury Ipsos Mathieu Gallard.
Klíčový podle něj byl „motor strachu“. „Mnoho lidí si uvědomilo, že vláda extrémní pravice se může stát skutečností,“ dodává s tím, že něco takového nechtěli dopustit.
Přestože konečný výsledek je jednoznačný, nebyl ve Francii přijat kladně. Během nedělní noci proběhly hned na několika místech země protesty, jež nevyvolali primárně stoupenci poraženého Národní sdružení. Policie rozháněla demonstranty v centru Paříže, Rennes, Marseille, Toulouse, Lyon, Nantes nebo Štrasburku.
Macronova administrativa
„Pro hodně voličů bylo rozhodování mezi Emmanuelem Macronem a Marine Le Penovou extrémně náročné. Mnoho z nich se proto rozhodlo k volbám nejít – byla 28procentní neúčast. Dalších šest procent zvolilo možnost takzvaných bílých hlasovacích lístků, tedy neučinit volbu,“ popisuje Gallard.
Macron proti Le Penové. Souboj prezidentských kandidátů se opakuje, mají ale jiné startovací pozice
Číst článek
Co se stalo? Během Macronova prvního pětiletého mandátu mnohé. Vše odstartovalo na podzim roku 2018, kdy protestovaly takzvané žluté vesty proti rostoucím cenám pohonných hmot a nákladům na bydlení. Jednalo se o důsledek prezidentových daňových reforem. Vlna demonstrací byla označována za nejvýznamnější projev občanské nespokojenosti za několik desetiletí, možná dokonce od roku 1968.
Vláda reagovala menšími ústupky, které vedly ke zmírnění protestů. Zastavila je však další krize – koronavirus. V jejím důsledku padl Macronův první kabinet. Premiéra Édouarda Philippa v roce 2020 vystřídal Jean Castex. Jakmile utichla pandemie, byl francouzský prezident postaven další zkoušce: řešil napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Přes své diplomatické snahy však nedokázal zabránit válce.
Právě vztahy s Vladimirem Putinem byly jedním z témat prezidentských voleb. Ještě problematičtější je ale měla Marine Le Penová. Ta za ruským vládcem jezdila soukromě a prohlašovala se za jeho přítelkyni. V kampani tyto vazby však relativizovala, a protože válku na Ukrajině označovali voliči až jako páté téma, podle kterého se rozhodují, mnoho procentních bodů jí to neubralo.
„V roce 2017 Macron spoustě lidem imponoval, nyní však v jejich očích neobstál před několika krizemi. Mnoho voličů mu je vyčítá, což je také důvodem poklesu jeho podpory. Toho se snažila využít Le Penová, která zaměřila kampaň na kupní sílu, což byla hlavní obava Francouzů,“ objasňuje šéf Ipsos.
Kromě toho, že mnozí nesouhlasili s Macronovým programem, jim vadilo také jeho nadřazené vystupování. Francouzská média ho kvůli tomu označují za Jupitera. Také proto volili jeho vyzývatelku lidé s nižšími příjmy a ti, kteří uvedli, že jsou „nespokojeni s kvalitou svého života“. Postavili se za něj naopak starší občané, největší zastání měl u nejstarší věkové kategorie – až 71 procent. Jeho stoupenci pak byli z řad vysokoškolsky vzdělaných lidí.
🇫🇷🗳️ Le vote au second tour en fonction de la catégorie socioprofessionnelle, données @Ipsos France. Large domination de Macron chez les cadres et les retraités, mais Le Pen le devance nettement parmi les ouvriers et les employés.
21:05 – 24. 04. 2022
Přeběhlíci z prvního kola
Velký otazník visel nad tím, ke komu přilnou voliči deseti neúspěšných kandidátů z prvního kola. Mohli ovlivnit dynamiku duelu. Většina se nakonec rozhodla podpořit obhájce prezidentského postu.
Na svou stranu získal ekology a socialisty. O jejich hlasy se bojovalo nejvíce, protože na třetím nepostupovém místě do finálového kola se umístil krajně levicový Jean-Luc Mélenchon. Jeho podporovatelé nicméně ve 43 procentech zůstali doma. Ti, kteří se k volebním urnám dostavili, zvolili ve dvou třetinách Macrona.
Příští prezident Francie? Může jím být ‚chameleon‘, proevropský kandidát, nebo naopak euroskeptici
Číst článek
Sliby Le Penové o radikálním snížení hranice věku odchodu do důchodu nezabraly. Nicméně i v této souvislosti byl znatelný posun. „Nyní volilo 17 procent voličů levice Le Penovou, před pěti lety byla podpora v jejich řadách pouze sedm procent,“ upozorňuje pro server iROZHLAS.cz Gallard.
Už menší procentuální zastoupení v Macronův prospěch pak tvořili republikáni. Ti ho podpořili z 69 procent, dalších 31 z nich se přiklonilo ještě více doprava a hlasovali pro Le Penovou.
Hlasy ze zahraničí
Nacionalistická představitelka bodovala v zámořských oblastech a v Rusku. Podle ředitele agentury Ipsos to souvisí s dříve zmiňovanou zdravotnickou krizí. „Obyvatelé zámořských území jsou rozhněvaní kvůli postupu státu. Panují tam velmi protivakcinační nálady. Což vysvětluje, proč v prvním kole volili Jeana-Luca Mélenchona, ve druhém pak ve prospěch Le Penové,“ komentuje Gallard.
Nebývá ale podle něj běžné, aby volili tímto způsobem – považují totiž krajní pravici za rasistickou. „Ale zdravotní krize je donutila přehodnotit postoje,“ doplňuje.
France (overseas territories in the Americas), presidential election (run off) today:
Right-wing Marine Le Pen (RN-ID) wins almost all municipalities. Incumbent liberal Emmanuel Macron (EC) wins a few communes in French Guiana, Guadeloupe, and Martinique.
#presidentielles2022
23:52 – 24. 04. 2022
Naproti tomu Macron se těšil podpoře prozápadně orientovaných zemí. Jak vyplývá i z ohlasů většiny politiků, od staronového prezidenta nelze předpokládat změnu v diskurzu jeho zahraniční politiky. Většina z nich po zveřejnění výsledků vítala jeho příklon k mezinárodním institucím a Evropské unii.
„Za druhého mandátu bude pokračovat kontinuita,“ předpokládá také Gallard. „Můžeme očekávat určité změny v domácí politice, ale zřejmě ne té navenek. Během kampaně to dal Macron jasně najevo – konkrétně třeba v případě postoje k Rusku nebo prohlubování evropské spolupráce.“
Budoucnost systému
Jak silný ale bude nynější mandát, ukážou volby do Národního shromáždění, které se konají za necelé dva měsíce. V parlamentu má Macronova strana Republika v pohybu většinu, tu ale nemusí za současného stavu potvrdit.
Francie je poznamenána výrazným úpadkem tradičních stran, který se potvrdil právě při prezidentské volbě – zejména debaklem některých kandidátů v prvním kole.
FRANCOUZSKÉ VOLBY 2022
- 10. dubna
první kolo prezidentských voleb - 24. dubna
druhé kolo prezidentských voleb - 12. června
první kolo parlamentních voleb - 19. června
druhé kolo parlamentních voleb
V zemi galského kohouta je nyní možné pozorovat tři politické póly. Začínají na extrémní levici, kterou reprezentuje Mélenchon, dále je liberální střed, jehož představitelem je Macron, a pokračuje na krajní pravici, typicky reprezentovanou rodem Le Penů, k nimž se nyní přidal někdejší novinář Zemmour.
„Je zřejmé, že Le Penová i Zemmour se pokusí maximálně mobilizovat své voliče,“ připouští ředitel francouzské pobočky Ipsos. Dodává, že pokud se jim to podaří, není vůbec jasné, že současný prezident obhájí ústavní většinu. Dost možná tak bude muset skládat koalici. Malá, ale přesto existuje šance, že skončí dokonce v opozici a zavládne období kohabitace.
Zajímavostí je, že krajní pravici se v posledních 20 letech daří neustále posilovat svou pozici. Její lídryně nyní získala nejvíce procent za dobu působení této politické síly. Poprvé za stranu v roce 2002 kandidoval otec Le Penové, ve druhém kole získal necelých 18 procent hlasů. Obdobný výsledek, jen v prvním kole, získala již Marine při svém prvním pokusu vybojovat prezidentský úřad. O pět let později už postoupila do finálového duelu, ve kterém získala 33procentní podporu. Dosud nejlepšího výsledku dosáhla ale při současné volbě ziskem 41 procent hlasů.
Nyní se zdá, že v důsledku růstu popularity politických „krajů“, v kombinaci s centristickou politikou Republiky v pohybu, zaniknou tradiční strany. Kam se ale bude francouzská politika vyvíjet, není jasné. Macron za dalších pět let nebude moci znovu kandidovat na prezidenta. Pokoušet se o to znovu nechce ani sedmdesátiletý Mélenchon. Také Le Penová řekla, že se o to nebude pokoušet počtvrté.
Podle Gallarda ale není záhodno se na její slova upínat. „Dosáhla dobrého skóre, mnoho lidí se domnívá, že by mohla pokračovat. Dá se předpokládat, že v budoucnu ještě zůstane v prostředí politického života,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz.