Francouzi rozhodovali o osudu evropské ústavy

Ve Francii skončilo ostře sledované referendum o přijetí evropské ústavní smlouvy. Ministerstvo vnitra oznámilo, že do sedmé večer přišlo k urnám 66,4 procenta z 42 milionů registrovaných voličů. Účast v dnešním klíčovém referendu je vyšší než v roce 1992 v plebiscitu o Maastrichtské smlouvě. Poslední průzkumy před hlasováním naznačují, že Francouzi takzvanou evropskou ústavu s největší pravděpodobností odmítnou. Oficiální výsledky by měly být oznámeny v časných pondělních hodinách.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sčítání hlasů v Lille | Foto: AFP

Téměř 65 tisíc volebních místností v kontinentální Francii se otevřelo v 8 hodin ráno. Voliči odpovídali na otázku: Schvalujete návrh zákona, který by umožnil ratifikaci smlouvy zavádějící ústavu pro Evropu?

Lidé budou moci hlasovat do 20 hodin, v Paříži a Lyonu pak ještě o dvě hodiny déle. Hned poté se čekají první výsledky.

Už během prvních čtyř hodin klíčového hlasování, které sleduje celá pětadvacítka, přišlo do volebních místností přes 18 procent oprávněných voličů. Dosavadní účast je tak o dvě procenta vyšší, než byla v roce 1992, kdy se hlasovalo o Maastrichtské smlouvě.

Prezident Jacques Chirac spolu s manželkou Bernadette hlasovali v Sarranu ve středofrancouzském departementu Correze, kde je Bernadette Chiraková členkou kantonální rady. Přítomní novináři se od prezidenta nedočkali žádného prohlášení.

Chirac bojoval za přijetí ústavy. Její odmítnutí by ho pro zbývající dva roky jeho mandátu velmi oslabilo a fakticky by vyloučilo možnost, že by se mohl v roce 2007 ucházet o třetí mandát.

Hlasování už dříve skončilo v některých francouzských zámořských departementech a územích, kde bylo uspořádáno v sobotu. Na ostrovech Saint-Pierre a Miquelon u kanadského pobřeží, kde se hlasovalo nejdříve, přišlo k urnám téměř 40 procent voličů, 4x více než v roce 1992 v referendu o Maastrichtské smlouvě o Evropské unii.

Svůj postoj k evropské ústavě mohli vyjádřit také voliči ve Francouzské Guyaně, na karibských ostrovech Guadeloupe a Martinique, ve Francouzské Polynésii a na dalších francouzských územích v Tichém oceánu.

Debaty o ústavě nejsou jen výsada politiků

Debata o evropské ústavě budí ve Francii velkou pozornost a ve volebních místnostech se čeká vysoká účast. "Je dobře pro Francii, že lidé hlasují a také že se účastní debaty, že diskutují o ústavě. Mnoho lidí tuto debatu sleduje, není to jen výsada politiků, ale všichni jsou součástí této volby," tvrdí studentka z jihu Francie.

Prodavačka z pařížské Latinské čtvrti je přesvědčena o tom, že se do hlasování promítne vnitřní politika. "Mnoho lidí bude hlasovat proti ústavě, je to forma protestu proti politice současné vlády." A jaký je pro odpůrce ústavy největší strašák? "Je to liberální Evropa."

Stejně jako Laurence z nemocnice na předměstí Paříže mají mnozí Francouzi jasno v tom, jak budou hlasovat. "Rozhodla jsem se hlasovat NE; sledovala jsem a poslouchala všechny debaty, diskutovala jsem se svými kolegy, a dospěla jsem tak k tomuto postoji. Nemyslím si, že zejména kvůli sociálním důvodům je ústava pro Francii dobrá."

Další Pařížanka pracující ve veřejném sektoru dodává: "Pro mě to není jen ztráta práce, čeho se obávám, ale také sociální systém, vzdělání, zdravotní zabezpečení. Myslím, že bychom ústavou více ztratili, než získali."

Kampaň před plebiscitem skončila v ovzduší nejistoty. Dva nejnovější průzkumy vykázaly protichůdný trend - podle jednoho se tábor odpůrců ústavy ztenčil na 51 procent, podle druhého se naopak zvětšil na 56 procent.

Na verdikt čeká celá Evropa

Na verdikt Francouzů o ústavě čeká netrpělivě celá Evropa. Od nedělního pozdního odpoledne bylo velmi živo i v sídle Evropského parlamentu, kde bruselská unijní komunita sledovala průběh tohoto stěžejního hlasování. Aby ústava začala platit, musejí ji schválit všechny členské země.

Zároveň je ale k textu připojené ustanovení, které říká, že pokud dokument projde alespoň ve čtyřech pětinách států, bude se věcí zabývat Evropská rada, tedy političtí lídři pětadvacítky. Exkomisař, konzultant Pavel Telička připouští, že to je možné interpretovat jako otevřená vrátka pro případné zachování alespoň části této euroústavy. "Já nechci předbíhat. Myslím, že ten proces ještě dlouho potrvá. Ale myslím, že je to jeden z eventuálních scénářů, pokud by se v několika zemích hlasovalo NE," dodal.

Jan Šmíd, Pavla Kvapilová, Blanka Černá, Marika Táborská, Vilém Janouš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme