Francouzi zavrhli eurokonstituci
Obyvatelé Francie v nedělním referendu jasně zamítli evropskou ústavu. Podle konečných oficiálních výsledků se proti jejímu přijetí vyslovilo 54,8 procenta Francouzů. Francie se tak stala první zemí EU, která dokument odmítla. I když není výsledek vzhledem k předvolebním průzkumům velkým překvapením, vyvolalo francouzské "ne" mezi evropskými politiky zklamání i znepokojení. Začíná zároveň diskuse o tom, zda a jak bude ratifikace ústavy pokračovat.
Referendum se ve Francii setkalo s velkým zájmem veřejnosti a volební účast byla vysoká. Podle ministerstva vnitra do sedmé večer přišlo k urnám 66,4 procenta z 42 milionů registrovaných voličů. Účast v klíčovém referendu tak byla vyšší než v roce 1992 v plebiscitu o Maastrichtské smlouvě.
V 65 tisících volebních místností voliči odpovídali na otázku: Schvalujete návrh zákona, který by umožnil ratifikaci smlouvy zavádějící ústavu pro Evropu? Lidé mohli hlasovat do 20 hodin, v Paříži a Lyonu pak ještě o dvě hodiny déle.
Výsledek plebiscitu se odrazí i dovnitř Francie
Významné otřesy se očekávají na francouzské politické scéně, kde se prezident Jacques Chirac i všichni předáci hlavních politických stran výrazně zasazovali za přijetí dokumentu. Ve Francii začalo zaznívat volání po demisi vlády i Chiraka.
Hlasité nedělní odmítnutí ústavy EU francouzskými voliči vrhá Francii do politického zmatku a ohrožuje jednotu Evropy. Uvedl to dnes americký deník The New York Times. V podobném duchu se vyjádřil i americký list USA Today. Podle britské zpravodajské stanice BBC se tak EU ocitla v bezprecedentní krizi. Odmítnutí může naznačovat prudké zastavení rozšiřování a sjednocování Evropy. Tento proces se setkával se sílícím rozčarováním mezi bohatšími členy EU, když země jako Bulharsko a Polsko vyjednávaly svůj vstup, napsal The New York Times. Francouzi se podle listu otočili zády k padesátileté historii Evropy.
Unie se ptá: Jak dál?
Ihned začala diskuse o tom, zda a jak bude ratifikace ústavy pokračovat. Pro pokračování se podle očekávání vyslovili nejvyšší představitelé EU - předseda Evropské komise José Barroso a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, jehož země nyní unii předsedá. Stejný názor zastává i německý kancléř Gerhard Schröder. Podle něho je sice francouzské "ne" ranou pro proces ratifikace ústavy EU, ale ne jeho konec. Českého premiéra Jiřího Paroubka francouzské "ne" ústavě mrzí, ale nevidí to jako drama.
Aby ústava vstoupila v platnost, musí ji schválit všech 25 členských států; zatím se pro ni vyslovilo devět z nich. Francouzský nesouhlas, který byl podpořen silnou volební účastí téměř 70 procent, tak podle odborníků otevírá krizi v EU. Odmítnutí ústavy hrozí i ve středečním referendu v Nizozemsku.
Náš bývalý komisař, nyní konzultant a spolupracovník Centra pro evropskou politiku Pavel Telička Radiožurnálu připomněl, že žádný oficiální plán "B" neexistuje. Zároveň potvrdil, že i když některé země Evropskou ústavu nepřijmou, existují způsob, jak zachovat alespoň část dokumentu. Jedno z ustanovení totiž říká: když bude po dvou letech ústava ratifikovaná čtyřmi pětinami států, bude se tím zabývat Evropská rada. Podle Teličky jde o zadní vrátka pro případ, že některé země ústavu odmítnou.
