Francouzská média mají zakázáno jmenovat sociální sítě

Francouzští novináři už nesmějí v televizním a rozhlasovém vysílání uvádět konkrétní jména sociálních sítí. Zákaz vyhlásila francouzská rada pro audiovizuální vysílání s tím, že jde o skrytou reklamu. Od nynějška tak mohou moderátoři pouze zvát diváky a posluchače, aby danou stanici sledovali na sociálních sítích, ale nesmějí je jmenovat.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova francouzského rozhlasu

Budova francouzského rozhlasu | Foto: Jan Pokorný | Zdroj: Český rozhlas

Rada se tímto rozhodnutím snaží zamezit propagaci gigantů jako je Facebook nebo Twitter na úkor menších nebo lokálních konkurentů.

Právě dvě zmíněné sociální sítě používají média nejčastěji ke komunikaci s diváky a neustálým opakováním skupin či kanálů, kde posluchači najdou více informací či kde se mohou zapojit do diskuse, měli moderátoři porušovat pravidla o skryté reklamě, protože jejich sdělení neměla žádnou zpravodajskou hodnotu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Bouda ze zahraniční redakce ČRo informuje v Odpoledním Radiožurnálu o novém zákazu pro francouzská média

Podle rady má odkaz na stránky na sociální síti charakter informace, ale konkrétní jmenování serveru má charakter reklamy, což odporuje výnosu z roku 1992 zakazujícímu skrytou reklamu.

Mluvčí rady Cristine Kellyová potom v rozhovoru pro francouzskou rozhlasovou stanici Evropa 1 vysvětlila, že rada nechce bojovat proti novým médiím a absolutně je nechce zakazovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Novinář a publicista Miloš Čermák komentuje zásah francouzské rady pro audiovizuální vysílání ve Světě o jedné

Podle zástupců velkých sociálních sítí i většiny uživatelů jde o další naprosto absurdní snahu francouzské vlády kontrolovat internet. Rozhodnutí nebere v potaz technologický pokrok a přílišným rovnostářstvím brání dalšímu vývoji.

Ohlas menších sociálních sítí není tak nadšený, jak zřejmě rada očekávala. Na jednu stranu by to podle nich mohlo zabránit vytvoření mocných internetových lobby, ale na druhou stranu říkají, že každá firma by měla mít možnost si vybrat, jak chce komunikovat s klienty.

Snahu o umělou kontrolu internetu považují za předem odsouzenou k zániku. Jako příklad uvádějí Napster, který na přelomu tisíciletí umožnil lidem sdílet hudební soubory. Přestože soud firmu zakázal, protože celá služba byla zdarma a porušovala tak copyright, na základě Napsteru vznikla celá řada decentralizovaných peer to peer sítí, proti kterým se bojuje mnohem obtížněji.

„Je to zase malý francouzský kapris vůči silným a mocným firmám z Ameriky. Na druhou stranu má rada pravdu v tom, že Facebook a Twitter jsou soukromé firmy a média už od počátku jejich fungování je začala konkrétně jmenovat. Postupem času se ale sociální sítě začaly tak masově používat, že ono soukromé vlastnictví ztrácí váhu,“ shrnuje publicista Miloš Čermák.

Česká zpravodajská média podle něj používají zejména Facebook, a to podle všech pravidel. Například Česká televize má pořady, kde používá Facebook velmi efektivně. Zákaz podobný tomu francouzskému prý nehrozí.

Lucie Maňourová, Ondřej Bouda, Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme