Šéf elysejského paláce, jehož země se do úderů proti Kaddáfího jednotkám zapojila jako první, se v Číně také účastní schůzky ministrů financí G20. Jednání s Chu Ťin-taem pro Nicolase Sarkozyho určitě nebylo příjemné. Chu Ťin-tao totiž kritické stanovisko Číny formuloval nezvykle ostře.

Jak doslova řekl, pokud ozbrojené akce v Libyi znamenají katastrofu pro nevinné civilisty a vytvářejí mnohem větší humanitární krizi, tak to porušuje původní smysl schválené rezoluce civilisty chránit. Čína navíc nesouhlasí s použitím vojenské síly při řešení vnitřních záležitostí jednotlivých zemí, jak čínský prezident dodal, vše může vyřešit pouze dialog a další mírové způsoby.

Peking sice umožnil schválení rezoluce RB OSN umožňující ozbrojený zásah tím, že se zdržel hlasování, proti leteckým a raketovým útokům ale nyní protestuje a požaduje okamžitý klid zbraní a obnovení stability.

Sarkozy odpověděl, že při útocích spojenců neumírají žádní civilisté. Francouzská strana se pak snažila mírnit zprávy o čínské kritice s tím, že mezi oběma prezidenty a jejich stanovisky byly jen drobné rozdíly a že Čína vyjádřila pouze určité obavy.

Dalším důležitým tématem rozhovorů Sarkozyho s Chu Ťin-taem ale byla i současná jaderná krize v japonské Fukušimě. Jak známo, obě země sázejí na jadernou energetiku, Francie vyrábí 70 % elektřiny v atomových elektrárnách a Čína zase plánuje postavit nejvíce reaktorů na světě.

Peking v této souvislosti už dal najevo, že od své ambice neustoupí, i když čínská vláda zastavila povolování výstavby nových jaderných elektráren a nařídila kontrolu těch stávajících, přesto na plánu zvýšit jejich kapacitu až na 86 tisíc megawatt do roku 2020 nic měnit nehodlá.

Summit ministrů financí G20

Nicolas Sarkozy dnes v čínském Nankingu zahájil jednání ministrů financí G20, která se snaží řešit globální nerovnováhu i reformovat mezinárodní měnový systém. Sarkozy, jehož země G20 předsedá, si stanovil vyřešení těchto hlavních témat, ovšem rozpory mezi jednotlivými státy jsou tak veliké, že těžko lze čekat nějaké konkrétní závěry.

Mezi hlavní otázky patří to, jaké ukazatele k měření nerovnováh použít. Např. Čína, která dnešní schůzku hostí, odmítá do sledovaných indikátorů zařadit obchodní a platební bilanci, což je pochopitelné. Nechce být totiž v budoucnu pranýřována za své obrovské přebytky.

Ostatně stejný postoj zastává i Německo. A když je řeč o ČLR, tak ta reaguje velmi odmítavě také na další návrh týkající se reálného směnného kurzu a devizových rezerv. Mezi zeměmi G20 tak panuje shoda prakticky jen na indikátorech deficitu veřejných financí a státního dluhu.

Nicméně francouzský prezident dnes v Nankingu vyzval, aby byl stanoven časový plán na zahrnutí čínského yuanu do koše měnových rezerv MMF, který nyní tvoří americký dolar, britská libra, euro a japonský jen.

Milan Kopp, Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít