Francouzští poslanci začnou platit pokuty za absenci
Poslanci, kteří si opakovaně neplní své povinnosti ve francouzském parlamentu, dostanou pokutu. Sankce iniciovali poslanci vládní pravice s cílem nejen vylepšit image Národního shromáždění, ze kterého média často šíří záběry lavic zejících prázdnotou, ale také aby zabránili opakujícím se případům, kdy pro nedostatek hlasů není přijat nějaký zákon.
"Jsou dva typy sankcí. Za neúčast na práci v komisích, respektive za více než dvě absence měsíčně, činí sankce 25 procent platu, což je 352 euro. V případě, že se poslanec nezúčastní více než jedné třetiny hlasování v parlamentu, činí pokuta třetinu jeho platu, tedy přibližně 400 euro," informuje spolupracovník Rádia Česko Martin Hybler.
Podle Hyblera ale sami poslanci nyní pravidlo kritizují, ač bylo přijato jednohlasně a ruku pro něj zvedli i zástupci opozice. "Poslanci sami, i když si to odhlasovali, na nové pravidlo reagují dosti podrážděně. Někteří hovoří o infantilizaci. Přirovnávají se nyní ke školákům, kteří musejí za každou absenci nosit potvrzení," pokračuje Hybler.
Kumulují funkce
Opatření přitom neřeší významný a rozšířený problém francouzských zákonodárců, a sice kumulování mandátů. Mnozí z nich jsou zároveň starosty nebo jinými funkcionáři v regionech a právě jejich vytíženost způsobuje časté absence v parlamentu. Nehledě nato, že kromě poslaneckého, pobírají i další plat či platy.
O kumulování funkcí se vede na francouzské politické scéně diskuze vždy před volbami, jelikož Francouzům se podobná praxe pochopitelně nelíbí. "Všechny strany slibují, že tento nešvar potlačí. Když ale volby skončí, na problém se zapomene," říká Hybler.
Ostatně francouzská veřejnost přijala opatření s velkou skepsí. S tím se netají ani Hybler: "Mám dojem, že jde o efekt vyhlášky, ovšem o vymahatelnosti mám velké pochyby."
Ve francouzském parlamentu totiž již delší dobu platí možnost sankcí v podobě ztráty třetiny odměn za celé zasedací období, ale v podstatě nebylo nikdy uvedeno do praxe.
Nejkřiklavější případ zmaření hlasování o prosazovaném zákonu je z letošního dubna, kdy Národní shromáždění nečekaně odmítlo návrh zákona proti internetovému pirátství. Zákon, který se po peripetiích ještě s ústavní radou podařilo schválit ve změněné podobě teprve nyní na podzim, neprošel za absence velké většiny poslanců poměrem hlasů 21:15. Dolní komora má přitom 577 členů.
V Česku se o případných sankcích za absence poslanců také hovoří, ale zatím se parlament k podobnému opatření neodhodlal.
