Demokracie je v úpadku, tvrdí organizace Freedom House
Ve výroční zprávě píše
i o Andreji Babišovi

Americká nevládní organizace Freedom House v úterý zveřejnila výroční zprávu, v níž mapuje stav demokracie, občanských práv a svobod po celém světě. V některých oblastech se situace zlepšila, přesto ale celková data, posbíraná ve 195 zemích a 14 teritoriích, nesou jediný vzkaz: demokracie je v úpadku. Kde odborníci vidí největší hrozby a jak obstálo Česko? Server iROZHLAS.cz zprávu prostudoval a přináší to nejdůležitější.

Analytici Freedom House zkoumají stav svobody pravidelně od roku 1973. Na základě předem stanovených parametrů hodnotí jednotlivé oblasti „indexem svobody“ a přidávají popis nejvýraznějších změn, jež v jednotlivých regionech pozorují. Závěry následně shrnují ve výroční zprávě nazvané Freedom in the World (Svoboda ve světě). Letos přitom podtrhují znepokojivý trend – úroveň svobody podle nich už třináctým rokem v řadě celosvětově klesá.

„Celkově jsou ztráty v porovnání s 20. stoletím nepatrné, ale trend je konzistentní a zcela očividný – demokracie je v úpadku,“ dodávají odborníci k výsledkům globální studie.

Organizace Freedom House dělí země na „nesvobodné“, „částečně svobodné“ a „svobodné“ (více o vzniku zprávy najdete na konci článku, pozn. red.). Naznačený vývoj se nicméně týká všech tří kategorií. Rok 2018 znamenal pro 68 zemí úpadek politických práv i svobod, naopak zlepšení situace experti zaznamenali u 50 států. Celkově se však za posledních 13 let počet zemí spadajících do kategorie „nesvobodné“ zvýšil. Podle autorů dochází k tříštění tradičních demokratických hodnot, jakými jsou svobodné a rovné volby či svoboda projevu. Jako svobodné Freedom House označil 86 států, za částečně svobodné 58, v kategorii nesvobodných pak zůstalo 51 zemí.

Krize, populisté i Kuciak

Zpráva přichází s několika klíčovými zjištěními. Upozorňuje například na změny ve světovém dění, jež způsobují krizi důvěry uvnitř zavedených demokracií. „Mnoho lidí pochybuje o tom, že demokracie stále slouží jejich zájmům,“ konstatuje. Tuto krizi přitom odborníci spojují s měnící se rovnováhou sil v globální ekonomice, kde se o slovo čím dál více hlásí Čína či Indie. Distribuce bohatství – odblokovaná sílící globalizací – ale zdaleka není rovnoměrná.

Vývoj podle expertů nahrává neliberálním populistickým silám, které v některých státech ze situace těží. Kladou důraz na nacionální hodnoty a skrze spojenectví s tradičními stranami poté prosazují vlastní agendu. „Úspěchy neliberálních sil v Evropě a USA povzbudily jejich protějšky v dalších částech světa – příkladem může být i zvolení Jaira Bolsonara prezidentem Brazílie,“ dodávají analytici.

Tisk v ohrožení

Dalším zmiňovaným a zneklidňujícím trendem jsou stále častěji se vyskytující etnické čistky. Zatímco v roce 2005 se znaky genocidy či podobného úsilí o změnu etnického složení v zemi objevovaly na území tří států, nyní je jich 11. „V Sýrii či Barmě jsou tisíce lidí zabíjeny či vyháněny z domovů,“ píše se ve zprávě.

Celosvětovým problémem jsou rovněž útoky na svobodu slova. V mnoha státech verbální agresivita neliberálních politických lídrů vůči médiím přispěla k oslabení svobody tisku a k výhrůžkám namířeným proti novinářům. Zpráva v této souvislosti zmiňuje loňskou vraždu slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Navíc dodává, že stále více vlád neváhá překročit hranice, aby dosáhly na své kritiky v zahraničí. Proti nim poté používají různé formy zastrašování i otevřeného násilí, v krajních případech názorové oponenty likvidují. Na takové chování podle Freedom House upozornila i vražda saúdskoarabského novináře Džámala Chášukdžího, který přišel o život loni na podzim na saúdskoarabské ambasádě v Istanbulu.

Jedním z parametrů, který experti sledovali, byla i ochrana práv migrantů a uprchlíků. Upozorňují, že každá země má právo na regulaci migrace, měla by ale postupovat s ohledem na dodržování lidských práv. Neliberální populističtí lídři přitom podle nich mají tendence danou skupinu démonizovat a diskriminovat. „Osm zemí se v celkovém skóre za poslední čtyři roky propadlo právě kvůli zacházení s migranty,“ píše se ve zprávě.

Zneužívání médií

Pokud jde o Evropu, zmiňuje zpráva několik států, v nichž podle autorů „protidemokratičtí lídři pokračovali v podkopávání institucí, které ochraňují svobodu projevu a právní stát.“ V této souvislosti zmiňuje například Maďarsko. Premiér Viktor Orbán podle ní může za největší propad svobody, jaký kdy organizace v rámci Evropské unie zaznamenala. „Systematicky pracuje na potlačování kritických hlasů v médiích i ve společnosti,“ píše organizace Freedom House. Všímá si ale i Polska, kde podle ní konzervativní strana Právo a spravedlnost vedená Jarosławem Kaczyńským svými politickými zásahy poškozuje místní právní systém.

Útoky na nezávislost médií se ale podle Freedom House šíří celou Evropou a dotýkají se i Česka. „Premiér Andrej Babiš využíval spřízněné mediální domy k odrážení nelichotivých skandálů,“ píšou například experti o předsedovi vlády a šéfovi hnutí ANO.

Naráží tak zejména na Babišovo napojení na mediální dům MAFRA. Ten premiér koupil v červnu 2013 prostřednictvím holdingu Agrofert, později jeho akcie kvůli zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenského fondu. Podle organizace Transparency International tak ale učinil jen naoko a firmu dál ovládá. Možný konflikt zájmů, na nějž organizace upozornila, řešil ve správním řízení městský úřad v Černošicích. Premiér od počátku veškerá obvinění odmítá, jeho advokáti se proto proti verdiktu černošického úřadu odvolali. Případem se tak nyní bude zabývat Středočeský kraj.

Organizace Andreje Babiše zmínila už ve své zprávě z února 2017.

Napsala tehdy, že může ovlivnit vývoj demokracie v zemi. Česko tehdy zároveň zařadila na seznam zemí, jichž se může týkat takzvaný bod zlomu v oblasti demokracie. Jako důvod přitom označila premiérovo „populistické a nacionalistické“ hnutí ANO. Babiš ale výsledky zprávy před dvěma lety odmítl. „Takových organizací, které o nás mluví negativně na objednávku, je hodně,“ řekl tehdy pro iROZHLAS.cz. Redakce ho o reakci požádala i nyní, předseda vlády ale ani přes urgenci do doby vydání článku neodpověděl.

,Nejhorší z nejhorších.‘ Z 50 zemí, které spadají do kategorie nesvobodné, získalo těchto 13 nejhorší skóre.

Freedom House

Freedom House je nezávislá kontrolní organizace, která se věnuje šíření svobody a demokracie ve světě. Součástí její práce je analýza výzev pro svobodu, obhajoba širších politických práv a občanských svobod, podpora aktivistů bránících lidská práva a podpora demokratických změn. Organizace byla založena v roce 1941 v reakci na sílící hrozbu nacismu a byla první americkou organizací, která bojovala za rozvoj svobody na celém světě.

Výroční zpráva

Výroční zpráva Freedom in the World hodnotí stav politických práv a občanských svobod ve světě. Skládá se z numerických hodnocení a podpůrných textů o 195 zemích a 14 teritoriích. Zprávu organizace vydává od roku 1973. Externí analytici při posuzování zemí a teritorií užívají kombinace výzkumu, konzultace s lokálními zdroji a informacemi z novinových článků, nevládních organizací, vlád a celé řady dalších zdrojů. Odborní poradci a regionální specialisté potom překontrolují závěry analytiků. Konečný produkt představuje konsenzus analytiků, odborníků a zaměstnanců Freedom House. Vlajkovou lodí organizace je výroční zpráva Freedom in the World. Organizace metodologii, na jejímž základě jednotlivé státy hodnotila, podrobně popisuje na svém webu.

Daniela Brodcová, Filip Harzer