Fullbrightovo výročí přineslo cenu Josefu Jařabovi
Zítra uplyne 100 let od narození významného amerického senátora Williama Fulbrighta - právě jeho jméno nese organizace pro vzdělávací výměny se Spojenými státy. Americké velvyslanectví v Praze spojilo letošní kulaté výročí s předáním zvláštní ceny.
Americký velvyslanec v Praze William Cabaniss včera předal Cenu Woodrowa Wilsona amerikanistovi a senátorovi Josefu Jařabovi. Bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci a Středoevropské Univerzity v Budapešti ji sice dostal za dlouhodobý přínos americko-českým vztahům, ale impulsem bylo právě sté výročí narození amerického senátora Williama Fulbrighta. Autora zákona, na jehož základě vznikl mezinárodní vzdělávací program, ze kterého těžilo v posledních šedesáti letech asi čtvrt milionu lidí z více než 140-ti zemí.
V roce 1991 se profesor Jařab stal prvním předsedou správní rady Fulbrightovy komise v Česku. Od té doby na Fulbrightovo stipendium vycestovaly za Atlantik asi tři stovky českých vědců, akademiků, studentů a odborníků. Když vezmeme v úvahu, že Fulbrightův program se u nás mohl rozvinout až v 90. letech, tak to že jsou ty tři stovky adekvátním číslem a co pozoruji například ve svém oboru, tak to přispělo k profesionální, expertní úrovni kateder amerikanistiky anglistiky u nás, dodal oceněný profesor Jařab.
Myšlenka na založení mezinárodního výměnného programu se zrodila v hlavě tehdy relativně mladého senátora Fulbrighta z Arkansasu po 2. světové válce. Zákon, který umožnil jeho financování z válečných reparací byl schválen prakticky bez povšimnutí.
Své myšlenky o mírovém soužití ve světě prosazoval William Fulbright v době studené války 15 let jako nejdéle sloužící předseda vlivného senátního výboru pro zahraniční vztahy. Jak poznamenává profesor Jařab - svými názory, že s komunistickým světem je třeba vycházet po dobrém - si často vysloužil kritiku kritiku nejenom pravicých kolegů v americkém kongresu.
Spíš než pro svůj postoj vůči komunismu je nyní senátor Fulbright znám právě kvůli vzdělávacímu výměnnému programu. Jenže - pokrok jde nezadržitelně dál, podobných výměnných programů existují stovky, ne-li tisíce. Navíc se přinejmenším v západních demokraciích - v posledních desetiletích mílovými kroky usnadnila a stále usnadňuje možnost komunikace mezi akademiky a odborníky nejrůznějších odborů.