V pásmu Gazy stoupá zájem o solární panely, mají nahradit generátory. Spíš než o ekologii jde o nutnost
Střechy domů v pásmu Gazy rychle pokrývají solární panely. Boom fotovoltaiky ovšem není důsledkem ekologického uvědomění místních Palestinců, nýbrž čistou nutností. Elektřina ze sítě jde totiž jen osm hodin denně a nikdo neví, kdy bude a kdy ne.
Letošní vlny letních veder sužují přes dva miliony obyvatel pásma Gazy. Malá palestinská exkláva je sevřená mezi Egyptem a Izraelem. Dodávky elektrické energie fungují jen několik hodin denně a ventilátory a klimatizace tak většinou stojí.
V pásmu Gazy stoupá zájem o solární panely. Spíš než o ekologii jde ale o nutnost
Stále častěji se tak lidé v pásmu Gazy uchylují k solární energii jako alternativě. Zdaleka ne každý si ji ale v zubožené oblasti může dovolit.
„Elektřina je někdy jen přes den, jindy jen v noci. Každopádně během 24 hodin jde elektřina jen osm. Nepravidelně. Tak kupuju ještě ze soukromého generátoru. Měsíčně tak zaplatím 1200 až 1400 šekelů,“ říká Máhir Harára, který bydlí v Gaze ve vlastním domě a nepatří k chudině z uprchlických táborů. Až 1400 šekelů, které platí, je v přepočtu kolem 10 tisíc korun.
Přesto si prý investici do solárních panelů nemůže dovolit. „Práce je teď málo. A nákladů hodně. Je to těžké. Dřív bylo práce dost. Ale za vlády Hamásu šlo všechno dolů.“
Panely nahrazují generátory
V centru Gazy je teď už poměrně dost obchodů, které nabízejí systémy solárních panelů. A vzhledem k podmínkám v pásmu Gazy zájem o ně rychle stoupá.
„Záleží na systému, ale lidem v Gazy se teď investice do solárních panelů vrátí maximálně do čtyř let. Jenže lidé ani firmy tady nemají peníze, takže si systém pořizují nejčastěji na splátky,“ připouští Izzuddín Džabálí, který je elektroinženýrem v jedné z prodejen v Gaze a solární panely nabízí a instaluje.
„Teď se všichni lidé v pásmu Gazy upínají ke sluneční energii jako k řešení. Dřív to byly dieselové generátory, ale jejich provoz je dnes drahý, nemluvě o nákladné údržbě.“
Svatba se ve zlomek momentu proměnila v pohřeb. Izraelsko-palestinský konflikt zasahuje pásmo Gazy
Číst článek
Vzápětí se v jeho obchodě otočí několik zájemců o solární panely a někteří už s prodavači u stolku propočítávají, nakolik se jim solární energie vyplatí.
„Kdyby byla elektřina, asi bych o solárních panelech nauvažoval. Ale provoz generátoru je drahý. A je sice pravda, že počáteční náklady na solární panely jsou vysoké, ale dlouhodobě pak bude člověk v klidu,“ tvrdí pan Walíd.
Panely si chce naistalovat na svůj soukromý dům. Když spočítá, kolik teď platí za elektřinu, tak se mu prý investice vrátí za dva až tři roky. „A za jiné zdroje pak zaplatím tak desetinu toho, co platím teď.“
Jen aby to nezničila válka
Na střeše pekárny je obrovská plocha solárních panelů. „Tyhle mají něco přes dunam a ta druhá plocha asi dva dunamy, to je přes 3000 metrů čtverečních. Všechny ty panely dohromady mají výkon skoro 400 kW. To by mi mělo stačit na veškerý provoz včetně pecí,“ ukazuje Tárik Šaháda.
Je to majitel pekárny, mimochodem příslušník křesťanské menšiny v Gaze, a jako podnikatel přemýšlí čistě ekonomicky. „Mělo by se nám to brzy vrátit. Jen aby nám celou investici nezničila další válka. Vždyť to ještě ani nemáme splacené.“
Právě v problematických oblastech, jako je třeba právě pásmo Gazy, se stává sluneční energie velice ekonomickou alternativou.
