Policista, který dusil George Floyda, stanul před soudem. ‚Proces století‘ v USA vyvolává bouřlivé emoce
„Nemůžu dýchat“ – jedna z posledních vět Afroameričana George Floyda se stala ústředním heslem masových protestů, které loni v květnu zasáhly celý svět. Deset měsíců poté odstartoval ostře sledovaný soudní proces s policistou Derekem Chauvinem, který zadrženému klečel devět minut na krku a je obviněn z jeho vraždy. Proč je proces důležitý? Co už u soudu zaznělo? A jaký verdikt se očekává? I na to odpovídá následující přehled klíčových otázek.
Co se 25. května 2020 odehrálo?
Bylo pondělí 25. května krátce před osmou hodinou večerní. George Floyd si šel do obchodu Cup Foods v Minneapolisu koupit cigarety, při platbě ale předložil dvacetidolarovku, u které měla obsluha podezření, že je padělaná. Zavolala proto policii.
Poslední minuty života George Floyda: že nemůže dýchat, upozornil policisty celkem šestnáctkrát
Číst článek
Přivolaná policejní hlídka vytáhla 46letého Afroameričana ven z modrého SUV, spoutala mu ruce a snažila se ho dostat do policejního auta, Floyd se ale podle policistů vzpouzel.
Devět minut po Floydově zadržení přijíždí na místo další policejní auto s Derekem Chauvinem a jeho kolegou, oba policisté mají na kontě už několik stížností na jejich jednání při výkonu služby. Chauvin přistupuje k policejnímu autu a vystrčí zadrženého Floyda přes zadní sedadla ven na silnici. V momentě, kdy Floyd leží na chodníku, začínají zákrok točit přihlížející lidé.
Na záběrech je vidět, jak Chauvin s rukama v kapsách klečí Floydovi na krku, další dva policisté mu klečí na hrudníku a nohách. Zadržený muž opakovaně upozorňuje zasahující policisty, že nemůže dýchat. Po chvíli ztrácí vědomí, Chauvin mu ale na krku klečí dál. Podle trestního oznámení, které na něj bylo následně podáno, klečel policista na Floydově krku osm minut a 46 sekund, z toho dvě minuty a 53 sekund muž již nereagoval.
Proč je proces s Chauvinem důležitý?
Jak moc je soudní proces s Derekem Chauvinem pro Spojené státy důležitý, ukazuje už jeho obrovská medializace.
„Tohle je v mnoha ohledech skutečně proces století… Technicky je to sice jen případ, kdy jedna osoba zabila druhou, je ale zřejmé, že tento případ má větší dopady nejen pro Minnesotu, ale také Spojené státy a celý svět,“ uvedl ve vysílání britské stanice BBC David Schultz, profesor Hamline University ve státě Minnesota.
Smrt George Floyda vyvolala ve Spojených státech obrovské pobouření veřejnosti a masové protesty proti policejní brutalitě a rasismu, které se přelily i do desítek měst po celém světě. Za doprovodu hesla „I can't breathe“ (Nemůžu dýchat) lidé několik měsíců volali po spravedlnosti, se zahájením soudního procesu přitom bouřlivé emoce znovu ožívají.
V Minneapolisu začal soud s policistou obviněným z vraždy George Floyda. Hrozí mu až 40 let za mřížemi
Číst článek
„Po dlouhotrvajících protestech je podle mě důležité, aby americká společnost měla pocit nějakého ukončení všeho, co se v případu George Floyda odehrálo. Pokud jde specificky o afroamerickou komunitu a některé další minority, které jsou často v kontaktu s policií, ty od procesu očekávají hlavně pocit zadostiučinění,“ říká pro iROZHLAS.cz amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.
Jedním z dalších sloganů, které často zaznívaly během loňských protestů, se stalo také „No justice, no peace“ (Žádná spravedlnost, žádný mír). Beneš nicméně připomíná, že toto heslo se objevovalo už během protestů hnutí Black Lives Matter (Na životech černochů záleží) v předešlých letech, ať už za prezidenta Donalda Trumpa, nebo jeho předchůdce Baracka Obamy.
Problém přitom sahá až do 60. let. V té době totiž začalo ve Spojených státech platit ustanovení o takzvané „kvalifikované imunitě“, které chrání policisty a zamezuje tomu, aby jejich jednání a techniky používané vůči podezřelým byly podrobněji zkoumány a mohly tak být kritizovány nebo i penalizovány.
„Boj za občanská práva dál pokračuje. Není to jen o policejním násilí, některé státy se snaží zavést další zákony, které mají omezovat volební právo minorit, a především Afroameričanů. Z tohoto pohledu je proces velmi důležitý, historicky navíc není velké množství podobných soudních procesů, kdy by se policisté dostali pod drobnohled, jakým způsobem se vůbec chovají k zadrženým. Tím je proces výjimečný,“ vysvětluje amerikanista.
Co zatím u soudu zaznělo?
Přestože je proces na samém začátku, nabídl už celou řadu emočně vypjatých momentů. Prvním z nich byla úvodní řeč prokurátora Jerryho Blackwella, podle kterého Chauvin použil proti neozbrojenému Floydovi nadměrné a nepřiměřené násilí, proto porušil své povinnosti policisty.
„Klečel mu na krku a na zádech, drtil ho do jeho posledního dechu, dámy a pánové, dokud z něj nevymáčkl život,“ řekl během svého zhruba hodinového proslovu k porotě, zatímco přítomným ukazoval fotografii policisty klečícího na krku zatýkaného Afroameričana. Celkem 27krát Floyd prosil, aby jej strážník nechal dýchat, Chauvin ho ale nepustil, připomněl prokurátor.
Natočila policejní zásah proti Georgi Floydovi. ‚Trpím výčitkami, že jsem neudělala víc,‘ vypověděla u soudu
Číst článek
Velmi emotivní byl i druhý den soudního procesu. Největší pozornost v úterý připoutala výpověď osmnáctileté dívky, která zásah natočila na mobilní telefon. Právě její video pak obletělo svět a vyvolalo masové protesty proti rasismu a policejní brutalitě nejen ve Spojených státech, ale i v desítkách dalších zemí.
„Pořád říkal, že ho to bolí – krk, záda, všechno ho bolelo… Když si vzpomenu na George Floyda, vidím svého otce, bratra, své bratrance a strýce, protože jsou všichni černoši,“ řekla tehdy sedmnáctiletá Darnella Frazierová, která podle Wall Street Journal většinu času mluvila pevným hlasem, někdy se ale neudržela a rozplakala se.
Společně se svou devítiletou sestřenicí měla v osudný den namířeno do obchodu Cup Foods, na ulici se ale stala svědkem scény, která jí podle jejích slov změnila život. „Někdy jsem vzhůru a omlouvám se Georgi Floydovi, že jsem neudělala víc,“ svěřila se autorka videa zachycujícího Floydovu smrt. Vzápětí ale dodala, že ten, kdo měl udělat víc, byl Chauvin. „Není to něco, co jsem měla udělat já. Měl to udělat on.“
Kromě ní před soudem vypovídali další tři svědci, kteří byli v době loňského brutálního Chauvinova zákroku nezletilí. Jednou z nich byla i devítiletá sestřenice Darnelly Frazierové, která popsala mimo jiné i to, jak policista zprvu odmítal z bezvládného těla George Floyda slézt, přestože o to záchranáři přivolaní na místo žádali.
Podobnou výpověď poskytla také hasička Genevieve Hansenová, která ten den nebyla ve službě. Když se ocitla na místě činu, chtěla Floydovi poskytnout zdravotní pomoc, policisté jí v tom ale podle jejích slov zabránili. Chauvinův obhájce Eric Nelson se jí následně zeptal, jestli by byla schopná výkonu práce, kdyby na ni křičel rozzuřený dav a říkal jí, že to dělá špatně. Na to Hansenová jen odpověděla, že si je jistá svým výcvikem, pokračovala by proto ve své práci.
Další ze svědků Donald Williams, který má výcvik ve smíšených bojových uměních, pak před porotou popsal Chauvinovu chladnokrevnou techniku, kdy kolenem pohyboval nahoru a dolů, aby zvýšil tlak na Floydův krk a záda. Snažil se na to prý upozornit také přihlížející policisty, nikdo z nich ale na jeho hlasité výzvy nereagoval.
Co tvrdí Chauvinova obhajoba?
Kvůli brutálnímu zákroku vůči Georgi Floydovi čelí Chauvin hned třem obviněním. Za vraždu druhého stupně mu podle zákonů ve státě Minnesota hrozí až 40 let za mřížemi. Obviněn je i z vraždy třetího stupně, která se pojí s mírnějším trestem do 25 let a je jednodušší ji u soudu dokázat. Kromě toho čelí také obvinění ze zabití, které se trestá sazbou až deseti let vězení.
Po stopách otrokářského příběhu prvního amerického prezidenta. Mount Vernon se snaží polidštit historii
Číst článek
Bývalý policista, který je po zaplacení kauce ve výši jednoho milionu dolarů (zhruba 23 milionů korun) na svobodě, ale svou vinu popírá.
Chauvinův obhájce Eric Nelson ve své úvodní řeči mluvil především o tom, že Floyd užíval drogy a že údajně trpěl dlouhodobými zdravotními obtížemi. Jeho smrt tak podle něj zavinilo dlouhodobé užívání omamných látek v kombinaci s potížemi se srdcem, vysokým krevním tlakem a přívalem adrenalinu.
Obhajoba argumentuje také tím, že Floydovo zatýkání „nebylo jednoduchým zápasem“ a že výkřiky kolemjdoucích „odvedly pozornost policistů od péče o pana Floyda“.
„Derek Chauvin udělal přesně to, k čemu byl během své 19leté kariéry vyškolen,“ prohlásil v pondělí Eric Nelson.
Jak soudní proces vypadá?
K procesu v Minneapolisu se upírala pozornost amerických i světových médií už v souvislosti s výběrem poroty, během kterého byli někteří kandidáti vyřazeni kvůli možné předpojatosti. Z celkových 14 porotců je osm bělochů a šest Afroameričanů nebo osob smíšené rasy.
Úkolem 12 z nich bude na závěr procesu rozhodnout o Chauvinově vině, či nevině. Dva slouží jako náhradníci, soudce Peter Cahill ale zatím neoznámil, kteří z nich to budou.
Kvůli opatřením spojeným s pandemií covidu-19 je kapacita soudní síně omezena. Soud proto rozhodl, že se proces s Chauvinem uskuteční dříve než se třemi dalšími bývalými policisty, kteří se zatýkání Floyda zúčastnili a jsou obžalováni z napomáhání vraždě.
Veřejnost zároveň nemá do soudní síně přístup, podle BBC se ale slyšení může účastnit jeden člen rodiny George Floyda a jeden člověk od Chauvina. Veřejnost má možnost proces sledovat online nebo v televizi, je totiž živě streamován, což je ve Spojených státech neobvyklé. Na verdikt si Chauvin počká až měsíc, uvedl soudce.
Jaký výsledek se očekává?
Výsledek soudního procesu je zatím těžké předjímat, už teď je ale v americké společnosti cítit napětí, které blížící se verdikt vyvolává. Část společnosti má stále v živé paměti některé případy z minulosti, jako je ten s Rodneym Kingem z roku 1991.
Politolog v USA Kraus: Pokud by Trump zmizel ze scény, popřel by sám sebe. Biden nastolí ‚normalizaci‘
Číst článek
Kinga zastavili policisté kvůli porušování povolené rychlosti v autě 3. března roku 1991 v temné ulici v Los Angeles. Čtyři policisté ho následně surově zbili obušky, zatímco několik dalších strážníků brutálnímu činu nečinně přihlíželo. Nevěděli ale o tom, že muž žijící poblíž celou dobu natáčí. Přestože byl incident zachycen na kameře, soud všechny policisty osvobodil. Zprošťující verdikt poroty proto vyvolal několikadenní rasové nepokoje v řadě měst, které si vyžádaly 60 obětí.
„Afroamerická komunita se obává, že bude muset opět vyjít do ulic, pokud Derek Chauvin odejde s příliš mírným trestem, nebo dokonce nebude shledán vinným. Alespoň na nějakou dobu by to ale mohlo uklidnit vášně a pocit křivdy, kterou afroamerická komunita dlouhodobě má,“ míní Beneš, podle kterého ale Chauvin bez trestu neodejde. Je ale otázkou, jak vysokou sazbu na něj soud nakonec uvalí.
„Neumím si představit, že by odešel bez trestu. K tomu je třeba říct, že velmi dlouho trvalo, než se ministr spravedlnosti státu Minnesota Keith Ellison rozhodl a určil, z čeho přesně bude Chauvin obžalovaný. Je tedy otázkou, z čeho ho nakonec seznají vinným. Je možné, že jeden nebo dva body obžaloby neprojdou a tím se změní i konečná sazba. Keith Ellison je v Demokratické straně nesmírně důležitý člověk a dost tím riskuje i svou politickou kariéru. Může politicky hodně získat, ale pokud se to nepovede, může hodně ztratit,“ uzavírá Beneš.
