Během týdne protestů v USA zatkla policie víc než 11 tisíc lidí. Nejvíc v Los Angeles, ukazuje bilance

„Zatkneme tisícovky lidí,“ pronesl podle nahrávky televize CBS prezident USA Donald Trump v pondělí směrem ke guvernérům. Jeho slova nabývají konkrétních rozměrů. Protesty proti policejní brutalitě totiž pokračují ve Spojených státech už osmým dnem a s nimi i zatýkání lidí. Podle serveru BuzzFeed tamní policie zatkla více než jedenáct tisíc lidí, nejvíc hlásí policejní stanice v Los Angeles.

USA Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protesty v USA | Foto: Callaghan O'Hare | Zdroj: Reuters

Redaktoři serveru BuzzFeed v úterý dopoledne obvolali třicet policejních stanic, chybějící informace doplnili z veřejně dostupných zdrojů.

Americký prezident Donald Trump už v pondělí vyzval guvernéry jednotlivých států, aby proti demonstracím a nepokojům zasáhli tvrději. Rovněž je kritizoval, že jejich dosavadní kroky vypadají slabošsky, a varoval je, že bez tvrdší reakce je protesty semelou.

„Musíte to mít pod kontrolou. Když nebudete mít navrch, tak jen marníte svůj čas. Semelou vás. Budete vypadat jako banda hňupů. Musíte udávat tón,“ citovala televizní stanice nahrávku.

V Los Angeles zatkla místní policie k úternímu dopoledni více než 2700 lidí. Podle policejního šéfa Michela Moora byla drtivá většina z těchto demonstrantů zatčena kvůli neochotě se rozejít a porušování zákazu vycházení, zbylých dvě stě lidí policie zatkla kvůli násilnému chování. Moore ještě uvedl, že během demonstrací došlo ke zničení 66 policejních vozidel, z toho sedm shořelo.

Vysoká čísla zatčených ale hlásí i další města. Více než 1700 demonstrantů už zatkla policie v Chicagu a v New Yorku. V Dallasu se počet zadržených blíží tisícovce a problematická je i Filadelfie, kde policie použila proti protestujícím občanům slzný plyn. Podle filadelfského starosty Jima Kenneyho a policejní komisařky Danielle Outlawové bylo ale použití plynu prostředkem k bezpečnému vyřešení nebezpečné situace

Chicago, Miami, Washington

Protesty proti policejní brutalitě ve Spojených státech pokračovaly i během úterka. Kolem 60 tisíc demonstrantů se sešlo na pokojné manifestaci v americkém městě Houston, odkud pocházel George Floyd. Právě jeho smrt po zákroku bělošského policisty vyvolala současnou vlnu nepokojů. Floyd zemřel 25. května v Minneapolisu ve státě Minnesota.

Pochod k uctění Floydovy památky v Houstonu zorganizoval mužův přítel, raper Trae Tha Truth. Akce se zúčastnil i houstonský starosta Sylvester Turner, šéf místní policie a několik Floydových příbuzných. Ve městě by se měl podle Reuters konat Floydův pohřeb, jehož náklady slíbil pokrýt slavný boxer Floyd Mayweather.

V úterý večer se lidé na demonstracích sešli například v Chicagu, Miami, Los Angeles či nedaleko Bílého domu ve Washingtonu. V New Yorku pochodovaly tisíce lidí v několika skupinách ve čtvrtích Manhattan a Brooklyn. Řada podniků po zkušenosti z předchozích nocí zabednila svoje výlohy, rabování se i tak tentokrát objevovalo jen ojediněle.

Poslední minuty života George Floyda: že nemůže dýchat, upozornil policisty celkem šestnáctkrát

Číst článek

Kdo byl George Floyd?

Šestačtyřicetiletému Georgi Floydovi přátelé přezdívali „Velký Floyd“ či „Něžný obr“. Do Minneapolisu se přestěhoval po propuštění z vězení, kde strávil pět let kvůli ozbrojenému vloupání. Podle televize SkyNews měl v úmyslu najít si ve městě práci a změnit svůj život.

Narodil se v Severní Karolíně a nějakou dobu žil v Houstonu. Zůstala po něm šestiletá dcera, která žije právě v Houstonu s matkou Roxie Washingtonovou. Ta místnímu listu Houston Chronicle řekla, že po dobu, co spolu holčičku vychovávali, byl Floyd dobrým otcem.

V mládí to byl talentovaný sportovec, vynikal zejména v americkém fotbalu a basketbalu. Podle Washingtonové Floyd školu nedokončil a začal se věnovat hudbě v hiphopovém uskupení Screwed Up Click. Když se mu nedařilo v Houstonu najít práci, odstěhoval se do Minneapolisu, řekla.

Podle soudních dokumentů byl Floyd v roce 2007 obviněn z ozbrojeného vloupání. Po přiznání viny byl v roce 2009 odsouzen k pěti letům vězení. Ve videu, které nedávno zveřejnil na sociálních sítích, muž vystoupil proti násilí páchanému zbraněmi.

sto, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme