Nic podobného jsme tu zatím neměli, říká průkopník fact-checkingu. Trumpovi napočítali na 8000 nepravd

  • Donald Trump vstoupil do druhé poloviny období, na které byl zvolen americkým prezidentem.
  • Prosadil k Nejvyššímu soudu už dva konzervativní soudce či ruší regulace, jak slíbil. Na druhou stranu se mu zatím například nepodařilo zrušit systém zavedený Obamovou reformou zdravotnictví nebo postavit zeď na hranici s Mexikem.
  • Se splněnými a porušenými sliby je na tom skoro přesně půl na půl, hlásí server Politifact, který bilanci monitoruje.
  • Hůře je na tom s pravdivostí svých veřejných vyjádření.

Rozhovor Washington (Aktualizováno: 19:43 20. 1. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Glenn Kessler ze specializovaného týmu deníku Washington Post

Glenn Kessler ze specializovaného týmu deníku Washington Post | Foto: Fact Checker | Zdroj: Facebook

Trumpovy nepravdivé výroky v roli prezidenta zaznamenává specializovaný tým deníku The Washington Post. 

„Úroveň mylných výroků a lží, včetně těch opakovaných, je u prezidenta Trumpa taková, že jsme tu nic podobného zatím neměli,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál vedoucí týmu Glenn Kessler.

Průkopník metody ověřování pravdivosti politických výroků pokrýval všechny americké prezidenty Ronaldem Reaganem počínaje.

Vaše metoda má přesná pravidla, aplikujete ji na politiky napříč spektrem a od prvního dne ve funkci počítáte i prezidentovy nepravdivé či nepřesné výroky. Kolik už jich má?
Pořád ještě počítáme, než číslo aktualizujeme, ale od začátku roku jich přibylo asi 200 až 250 a k předposlednímu dni toho loňského jich měl přesně 7645.

Glenn Kessler

Devětapadesátiletý novinář a analytik amerického deníku The Washington Post, kde působí už od roku 1998. Průkopník ověřování faktů a výroků - první fact-checkingový článek vydal v roce 1996. Ve Washington Post vede analytický tým Fact Checker a jako jednotku lži zavedl 'jednoho Pinocchia'.

‚Nic podobného jsme tu neměli‘

To je v průměru víc než deset za den a rekordem je, tuším, 139 lživých nebo zavádějících výroků během jediného dne. Je to v současné politice něco neobvyklého, nebo jsou to běžná čísla?
Ne, ne, ne, to je velmi neobvyklé. Důsledně jsme ověřovali tvrzení Baracka Obamy, když byl prezidentem. Já sám jsem pokrýval všechny prezidenty od Ronalda Reagana. A je férové říct, že úroveň mylných výroků a lží, včetně těch opakovaných, je u prezidenta Trumpa taková, že jsme tu nic podobného zatím neměli.

Jak si to vysvětlujete?
Částečně je to dané prezidentovou osobností. Před mnoha lety, už je to víc než třicet, jsem byl ekonomickým reportérem z New Yorku a psal jsem o Donaldu Trumpovi, když byl obchodníkem. Už tehdy jednal stejně. Často říkal zavádějící nebo nepravdivé věci o svých podnicích, o svých ziscích a ztrátách.

Takže on se nezměnil, jen je teď prezidentem. Nikdy předtím politikem nebyl. Většina politiků se snaží držet se faktů. Můžou přehánět, Můžou se mýlit, ale když to zjistí, přestanou to říkat. Prezident Trump se velmi liší. Pokud mu něco zní líbivě, tak to používá dál a dál, i kdyby mu lidé řekli, že to není pravda.

Zdá se, že z jeho perspektivy jde o funkční a úspěšnou taktiku…
Nevím, co si myslí on, jen říkám, že to vždy byla ústřední součást toho, jak dělal byznys. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že není moc populární, a to přesto, že je prezidentem v době, kdy velmi dobře funguje ekonomika. Průzkumy ukazují i to, že ho moc lidí nepovažuje za čestného.

My ve Washington Post jsme v prosinci zadávali průzkum, jak moc Američané věří prezidentem nejčastěji opakovaným tvrzením. Měla velmi malou podporu, a to i u Trumpových sympatizantů. Lidé dovedli poznat, že neříká pravdu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s jedním z amerických průkopníků metody ověřování tvrzení politiků. Natáčel s ním americký zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba

Když najdete ve výrocích politiků nesrovnalosti, tak k jejich hodnocení používáte stupnici. Jednotkou lži je symbolicky jeden Pinocchio. Udělujete od jednoho do čtyř, ale zavedli jste také takzvaného „nekonečného Pinocchia“ pro nepravdivé výroky, které dotyčný opakoval víc než dvacetkrát. Která Trumpova tvrzení řadíte do této kategorie?
Jeho nejčastějším takovým tvrzením je, že prosadil největší snížení daní v americké historii. To je pro prezidenta Trumpa typický výrok. On rád říká, že udělal věci větší nebo lepší než kdokoli jiný.

U toho snížení daní je ale realita taková, že Trumpova reforma je až osmá největší za posledních sto let, co se úspor pro lidi týče. Rád dodává, že jeho reforma byla větší než ta skutečně rekordní – Reaganova. Trumpova byla třikrát menší. Ale i když jsme na to my i jiní novináři upozornili, on to stejně říká dál. Líbí se mu to, a tak v tom pokračuje.

Neptám se, jestli vaše práce má smysl. Ale zajímá mě, jestli si myslíte, že má reálný dopad v době plné emocí, iracionality, sociálních sítí a bublin, řetězových e-mailů a podobně. Přijde mi, že zrovna u Donalda Trumpa je hřiště už do velké míry rozparcelované. Část lidí ho nesnáší a nevěří mu, a jeho příznivci moc neřeší, jestli říká pravdu.
Prezident Trump velmi pečlivě dbá na to, jak mluvit ke své základně. My jsme tu zase od toho, abychom jeho projevy porovnávali s realitou a nabízeli fakta. Potom je na každém, jestli o to stojí.

Je možné, že pro prezidentovy věrné příznivce není faktická správnost tak důležitá. Mají ho třeba rádi pro jeho přístup, jeho rázný styl, celkové chování, pro jeho politiku a směr, kterým zemi vede. Na to mají právo.

„U jeho prvního letošního projevu z Bílého domu jsme dopředu vydali článek asi s dvaceti předpokládanými tvrzeními. Upozornili jsme, co je na nich špatně, a většina z nich se v projevu skutečně objevila. “

Glen Kessler (novinář Washington Post)

My prostě jen klademe k výrokům politiků fakta. Ano, je dokázáno, že lidem jsou příjemnější taková zjištění, která odpovídají jejich představám. Když poukazujeme na nesprávná tvrzení politiků Demokratické strany, dostáváme hodně rozzlobených e-mailů od našich liberálnějších čtenářů.

Jsou nespokojení s tím, že jsme podle nich hnidopichové, ale přitom se jim totéž líbí, když to děláme u Trumpových výroků.

NATO Trumpa rozčiluje

Abychom dali příklad: nedávno jste poukazovali na to, jak zavádějící je tvrzení některých demokratů, že Trump chce peníze na stavbu hraniční zdi, ale přitom ze schválených prostředků na ostrahu hranic využil jen šest procent. Zajímá mě, jak je to v prezidentově případě. Jestli jsou jeho lživá či nepřesná vyjádření jen divadlem pro voliče, nebo mají vliv přímo i na jeho politiku, a tedy reálné důsledky…
No, on na těchto lžích zakládá některá svá politická rozhodnutí, což by politologové označili za znepokojivé. Vezměte si například nedávnou zprávu o tom, že v soukromí otevřené mluvil o vystoupení Spojených států z NATO. NATO ho rozčiluje, protože má pocit, že spojenci přispívají málo peněz a platit za ně musí Američané. To je založeno na neporozumění tomu, jak je NATO financováno.

Trump k tomu přidává, že Spojené státy vydávají na obranu obrovské peníze. Ale nebere při tom v úvahu, že Američané mají své závazky v Tichomoří, na Blízkém východě, zapojují se do válek v Sýrii, Iráku, Afghánistánu… Tohle Trump zopakoval už nejméně osmdesátkrát, takže to řadím k výrokům, za které udělujeme „nekonečného Pinocchia“. A má to své důsledky. Trump má na NATO vztek, protože nerozumí tomu, jak je financováno.

Proč v těchto záležitostech jde Donald Trump i proti národně bezpečnostním poradcům, a dokonce i vlastnímu – teď už bývalému – ministrovi obrany, jak se ukázalo při nedávném rozhodnutí stáhnout americké vojáky ze Sýrie?
Zdá se, že není nutně otevřený novým nebo protikladným informacím. Existuje řada výzkumů, že lidé nejvíce naslouchají informacím, které je utvrzují v tom, čemu věří. Ale u prezidenta by člověk doufal a čekal, že bude otevřený protikladným informacím, že bude chtít slyšet odlišné názory. Jenže prezident Trump, jak se dovídáme od jeho bývalých poradců, trvá na svém ještě dlouho poté, co mu jeho poradci řeknou, že je to špatně.

USA odebraly na hranicích migrantům o několik tisíc dětí více, než tvrdily, zjistila kontrola

Číst článek

Financování NATO je dobrý příklad. Poukazoval na to už během kampaně. Ale mnoho prezidentů si po nástupu do funkce uvědomilo, že věci se mají trochu jinak. Třeba i díky přístupu k utajovaným datům věci lépe porozuměli a už se za svým slibem nehnali. V případě prezidenta Trumpa pokud jsou informace v rozporu s tím, čemu věří, tak je odmítá nebo jim nevěnuje pozornost. A to má důsledky.

Královskou disciplínou ve vašem oboru je ověřování pravdivosti v reálném čase, tedy ještě v průběhu důležitých projevů politiků. Donald Trump vás teď na začátku roku zaměstnává opravdu hodně – už měl dva mimořádné projevy z Bílého domu, a 29. ledna je v plánu tradiční Zpráva o stavu Unie, i když o její konání se ještě vede spor. Jak zajišťujete, abyste při takovémto okamžitém ověřování faktů sami neudělali chybu?
Máme pravidlo, že v reálném čase okamžitě ověřujeme jen tvrzení, u kterých už jsme to dělali předtím. Nemůžete ihned ověřit něco, o čem nemáte všechny informace a o čem jste nemluvili se všemi potřebnými odborníky. Prezident Trump často říká tytéž věci stále dokola, takže využíváme toho, že jsme to už ověřovali před čtvrt rokem, včera a podobně.

U jeho prvního letošního projevu z Bílého domu jsme dopředu vydali článek asi s dvaceti předpokládanými tvrzeními. Upozornili jsme, co je na nich špatně, a většina z nich se v projevu skutečně objevila. Takže pak bylo velmi snadné reagovat na jeho řeč a okamžitě ji ověřovat.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme