K paktu o migraci se připojilo 164 zemí. Česko je se svým ‚ne‘ mezi unijními státy v menšině

Bez zástupce Česka, ale i bez souhlasu Rakouska, Slovenska a podle očekávání i Maďarska. Celkem osm členských zemí Evropské unie se na summitu v Marrákeši nepřipojilo ke globálnímu paktu OSN o bezpečné a řízené migraci, na rozdíl od 164 států OSN. Kvůli nejednotnému postoji unii kritizoval například lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn. EU prý ztratila důvěryhodnost. Kdo z unie podepsal a kde se rozhádala vláda?

MAPA Marrákeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kdo z EU se připojil a kdo odmítl globální pakt OSN o řízené a bezpečné migraci? | Zdroj: iROZHLAS.cz/Infogram

Dohoda, kterou vlády stvrdily na summitu v Maroku, vytyčuje na 34 stranách celkem 23 cílů a cesty, jak jich dosáhnout. Všechny se týkají mezinárodní migrace, respektive toho, jak ji řešit a předcházet jí.

Dokument navrhuje globální rámec spolupráce a není právně závazný. Letos v červenci ho schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA. Nakonec ale z připojení řada států vycouvala.

Česko odmítlo. A zbytek unie?

Česká vláda pakt odmítla 15. listopadu. Podle stanoviska, které připravilo ministerstvo zahraničí, vadí Česku na dokumentu to, že se do něj nedostaly některé jeho priority, mimo jiné jasné rozlišení mezi legálními a nelegálními migranty nebo označení nelegální migrace za nežádoucí.

34 stran, které se nelíbí Babišovi, Kurzovi ani Trumpovi. Co přináší globální pakt o migraci?

Číst článek

Přitom ještě podle zářijového sněmovního vystoupení ministra vnitra Jana Hamáčka z ČSSD Česká republika při tvorbě dokumentu byla a usilovala o to, aby odrážel už existující závazky v oblasti migrace a azylu a nepřinášel pro Česko žádné nové nároky. „Dojednaný text odpovídá tomu, co naše země prosazovala,“ vysvětloval tehdy ministr. Vláda pak postoj změnila.

Maďarsko odmítlo mezi prvními

První zemí, která oznámila, že se k dohodě nepřipojí, bylo Maďarsko, jež vede protiimigrační vláda premiéra Viktora Orbána. Ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že je pakt proti bezpečnostním zájmům země a představuje pro Maďarsko hrozbu, neboť podle něj migraci podporuje.

Záhy po Maďarsku oznámilo, že se k paktu nepřipojí, také Rakousko, jemuž vládne koalice lidovců (ÖVP) a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Vídni vadí především „mlhavý“ výklad pojmu migrace. FPÖ navíc varovala, že by se podle jejího výkladu mohla stát migrace na základě paktu lidským právem. Opozice to označila za nesmysl.

Také polská vláda 20. listopadu v oficiálním prohlášení uvedla, že pakt nepodpoří, protože spíše zhorší migrační krizi. Ve stejný den oznámil odmítnutí paktu také izraelský premiér Benjamin Netanjahu, a to kvůli ochraně hranic Izraele.

O den později pakt odmítl také australský premiér Scott Morrison, podle kterého je dokument v rozporu s přísnou imigrační politikou a ohrozil by bezpečnost státu.

Devátou zemí, která jasně pakt odmítla, se stalo Slovensko, jejíž parlament schválil 29. listopadu usnesení odmítající pakt. Po rozhodnutí parlamentu podal demisi slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který ji ale později stáhl. Ve středu 5. prosince pakt odmítla i vláda.

Merkelová v Marrákeši

O připravovaném paktu se stále hlasitě debatovalo v Německu, kde je proti Alternativa pro Německo (AfD). Kritické hlasy se ale ozývaly také z vládní CDU kancléřky Angely Merkelové.

Pakt OSN o migraci vznikal rok a půl, česká vláda ho chce odmítnout. Co to bude znamenat?

Číst článek

Německý parlament 29. listopadu schválil usnesení na podporu paktu, které navrhly vládní strany CDU/CSU a SPD. Zároveň zdůrazňuje, že pakt je nezávazný, a požaduje spravedlivější rozdělení uprchlíků.

Sama Merkelová odcestovala přímo do Marrákeše. Stejně jako španělský premiér Pedro Sánchez i belgický premiér Charles Michel.

Právě v Belgii se kvůli paktu rozpadla vládní koalice. Proti paktu se v posledních dnech začala stavět největší koaliční strana, Nová vlámská aliance, zatímco liberální premiér Michel se rozhodl pakt podpořit.

Předseda vlády v sobotu večer oznámil, že nacionalistická N-VA vládu opouští a kabinet bude pokračovat jako menšinový.

Hádka v Chorvatsku

Estonská vláda nedávno oznámila, že pakt nakonec přece jen podpoří. V polovině měsíce přitom estonská vláda rozhodla, že spornou dohodu nepodpoří.

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová řekla, že „marrákešskou dohodu“ nepodepíše, ačkoli chorvatská vláda je zatím podle všeho ochotna tak učinit.

Švýcarsko rozhodnutí o tom, zda k paktu přistoupí, zatím odložilo. Vláda chce vyčkat na debatu v parlamentu, která se uskuteční až po konferenci v Marrákeši. Stejný krok oznámil na konci listopadu i italský ministr vnitra Matteo Salvini.

haf, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme