34 stran, které se nelíbí Babišovi, Kurzovi ani Trumpovi. Co přináší globální pakt o migraci?
Výměna informací, důraz na záchranu lidských životů a zachování lidské důstojnosti. Tak se dají shrnout hlavní cíle návrhu globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, který letos v červnu schválilo 192 členských zemí OSN. Měsíc před konečnou prosincovou ratifikací v Marrákeši odvolalo svůj souhlas Rakousko, už dříve se odmítly připojit Spojené státy a Maďarsko. Pakt se nelíbí ani českému premiérovi Andreji Babišovi z hnutí ANO.
Dohoda, kterou mají vlády oficiálně stvrdit na prosincovém summitu v Maroku, vytyčuje na 34 stranách celkem 23 cílů a cesty, jak jich dosáhnout. Všechny se týkají mezinárodní migrace, respektive toho, jak ji řešit a předcházet jí.
Babiš navrhne, aby Česko nepodepsalo pakt OSN o migraci. ‚Mně se nelíbí,‘ řekl ve sněmovně
Číst článek
Dokument navrhuje globální rámec spolupráce a není právně závazný. Letos v červenci ho schválily všechny členské země OSN s výjimkou USA.
Babišovi se pakt nelíbí
Země, které pakt v prosinci v Maroku ratifikují, nebudou zavázány k zavádění všech opatření. To ostatně už v září v Poslanecké sněmovně říkal ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD, který tehdy vedl i ministerstvo zahraničí.
„Není to právně vynutitelná mezinárodní smlouva. Dokumenty obsahují především výčet možných opatření, zásad a praktik, které lze dle rozhodnutí zúčastněných států v jednotlivých migračních situacích uplatňovat,“ řekl tehdy.
Navzdory tomu nyní premiér Andrej Babiš z hnutí ANO o nových povinnostech Česka mluví. „Znepokojuje mě, že na základě té dohody budeme mít nějaké povinnosti spojené s přijímáním uprchlíků. Také definice migrace není taková, jaká by měla být,“ řekl v říjnovém rozhovoru pro polský deník Gazeta Prawna.
„Chtěl bych také jednoznačně vyvrátit, že migrační kompakt definuje migraci jako základní lidské právo. To prostě není pravda. Dokument hovoří pouze o lidských právech migrantů jako o univerzální zásadě. Dále chci jasně zdůraznit, že kompakt nijak neomezuje suverenitu států v oblasti migrace v rozhodování o tom, koho a za jakých podmínek vpustí jednotlivé státy na své území, ani nepředává národní kompetence na úroveň OSN či EU. Kdo by snad chtěl tvrdit opak, tak si troufnu říci, že ty dokumenty nečetl nebo že význam těchto dokumentů zkresluje.“
Jan Hamáček (ministr vnitra)
Ve čtvrtek pak premiér v Poslanecké sněmovně uvedl, že jemu osobně se pakt nelíbí. „Opakuji za mě, že se mi nelíbí, že tam vlastně dochází ke stírání rozdílů mezi legální a nelegální migrací. Jsou tam věci, které se dají různě interpretovat. Já mým partnerům ve vládě budu navrhovat, abychom se zachovali stejně jako Rakousko nebo Maďarsko,“ řekl Babiš s tím, že vláda se bude věcí zabývat příští týden.
Jaký je postoj Česka?
Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček z ČSSD v pátek prohlásil, že Babišovo vyjádření považuje za osobní názor. Zároveň ale uvedl, že Česko považuje některé pasáže paktu za nešťastné a že během jednání nebyly zohledněny české připomínky. „Proto vnímáme připojení ČR za současné situace ke kompaktu v této situaci jako spíše kontraproduktivní,“ tvrdí šéf české diplomacie.
Přitom podle Hamáčkova zářijového sněmovního vystoupení Česká republika při tvorbě dokumentu byla a usilovala o to, aby odrážel už existující závazky v oblasti migrace a azylu a nepřinášel pro Česko žádné nové nároky.
„Dojednaný text odpovídá tomu, co naše země prosazovala,“ vysvětloval ministr.
Co je v paktu OSN?
Výměna informací
Velká část dohody se týká sdílení informací mezi státy, nevládními organizacemi, migrujícími lidmi a občany cílových zemí.
Státy se shodly například na sbírání a sdílení dat o mezinárodní migraci, aby mohly zachytit a vyčíst, jak se přesuny lidí vyvíjí a jaké jsou pozorovatelné trendy. Země tak budou moci sladit metodologii a stavět svou politiku na ověřených datech. S tím souvisí i výměna zpráv o aktuálních opatřeních, nových zákonech, vízové povinnosti a poplatcích.
‚Skrytá daň migrace‘. Za poslední čtyři roky ve světě zahynulo nebo zmizelo 56 800 běženců
Číst článek
Lepší dostupnost informací se má týkat i samotných migrujících lidí: země jim mají poskytovat informace o jejich právech na pomoc a pro to, aby se co nejrychleji mohli začlenit do nové společnosti – tedy například jak získat práci a povolení k pobytu.
Předcházet a zachraňovat
V paktu se státy domlouvají i na předcházení migrace. Mají se zaměřit na boj s chudobou, minimalizovat dopady klimatických změn, zlepšit postavení žen a dívek, vzdělávání, zásobování potravinami a také kvality právního státu.
Jedním z prostředků zamezení migrace má být podle dokumentu usnadnění převodu peněz. Jde o situace, kdy lidé pracující v zahraničí posílají část svých výdělků do své rodné země. Často jde totiž o významné částky, které pomáhají k udržitelnému rozvoji.
Na základě dokumentu se má posílit i boj s pašováním lidí na nadnárodní úrovni. Státy spolu mají řešit zákony o potírání obchodu s lidmi i opatření na státních hranicích. Článek 24 mluví také o společných záchranných a pátracích akcích, které mají zachránit životy lidí. Zmíněna je i identifikace mrtvých nebo pohřešovaných a komunikace s jejich rodinami.
Mříže jako poslední možnost
Dalším z vytyčených cílů je používání detenčních zařízení jen jako poslední možnosti a na co nejkratší dobu, bez ohledu na to, zda lidé čekají na výsledek řízení, nebo je například rozhodnuto o jejich návratu.
V centrech pro migranty je 620 volných míst. Politici nikoho přijmout nechtějí, mluví o ‚cestě do pekel‘
Číst článek
Upřednostňovat se ve všech případech mají nevazební prostředky. Detence má tedy být až ta nejkrajnější možnost.
V Česku centra pro cizince řídí Správy uprchlických zařízení – některá slouží jen pro nově příchozí žadatele o azyl, další dávají už identifikovaným migrantům možnost ubytování po dobu čekání na rozhodnutí. V detenčních centrech se primárně umisťují cizinci, kteří jsou na území republiky nelegálně a mají být vyhoštěni.
Nově příchozí žadatelé o mezinárodní ochranu se ubytovávají v zařízeních v Praze-Ruzyni a Zastávce u Brna, a to až do doby ukončení základních vstupních procedur. K dispozici jsou lidem i psychologické a právní služby a sociální pracovníci.
Předlohou je Newyorská deklarace
Právním a politickým základem dohody je Newyorská deklarace ze září 2016, kterou schválilo 193 členských států Valného shromáždění OSN.
Má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, mimo jiné otázky přijímání běženců v jednotlivých zemích, školní docházky jejich dětí, legálního zaměstnávání, ochrany před pašeráky či jejich návratu domů.
Bez Američanů, Maďarů a Rakušanů
Od jednání o paktu se už loni v prosinci stáhly Spojené státy, dohoda je podle administrativy prezidenta Donalda Trumpa neslučitelná s migrační politikou Washingtonu.
Rakousko nepřijme globální pakt OSN o migraci. ‚Stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací‘
Číst článek
Ve druhé polovině července pak ohlásilo odchod z jednání Maďarsko. Uvedlo, že pakt jde zcela proti bezpečnostním zájmům země a že ta dohoda pro svět představuje „hrozbu“. Od dohody chce odstoupit ještě před jejím přijetím v Marrákeši.
Negativně se k paktu staví i Polsko, kde na začátku října tamní ministr vnitra Joachim Brudziński oznámil úmysl navrhnout premiérovi, aby Varšava od paktu odstoupila. Dokument podle ministra podporuje nepovolenou migraci.
Předseda vlády Mateusz Morawiecki v pátek novinářům sdělil, že je velmi pravděpodobné, že Polsko sočástí paktu nebude.
Ve středu pak rakouský kancléř Sebastian Kurz a vicekancléř Heinz-Christian Strache ve oznámili, že Rakousko pakt nepodepíše. Jako důvod uvedli zásadní obsahové výhrady.
Podle nich ujednání nepomáhá řešit migrační otázky, ohrožuje rakouskou suverenitu ve věcech migrační politiky a stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací.
Lajčák v Bratislavě: Nechápu
Nad rozhodnutím Vídně se v pátek pozastavil slovenský ministra zahraničních věcí Miroslav Lajčák. Slovensko tak jde „proti středoevropskému proudu“.
„Globální pakt o migraci je politický dokument, ale nikoho k ničemu nenutí. Není to dokument, že migrace je lidské právo. Nikdo nesahá členským zemím na jejich kompetence. Věřím, že Slovensko se zachová jako rozumná a odpovědná země,“ uvedl Lajčák, který v září skončil roční působení na pozici předsedy Valného shromáždění OSN.
Lajčák se pozastavil nad tím, že Rakousko dokument nepřijme ani poté, co se účastnilo všech příslušných jednání a formovalo také postoje evropského bloku.
Text Globálního paktu o bezpečné, řízené a legální migraci (v angličtině):
