Gruzínští poslanci zamítli zákon o zahraničních agentech. Učinili tak po rozsáhlých protestech
Gruzínský parlament v pátek ve druhém čtení hlasoval proti návrhu zákona o takzvaných zahraničních agentech. Po dnech rozsáhlých protestů v Tbilisi tak od sporné normy formálně upustil. Vláda pod tlakem demonstrací ve čtvrtek oznámila, že stáhne z parlamentu návrh zákona, který by vyžadoval, aby se organizace získávající přes 20 procent finančních prostředků ze zahraničí registrovaly jako „agenti pod zahraničním vlivem“.
Během pátečního zasedání parlamentu 35 z 36 hlasujících poslanců návrh zákona odmítlo, informuje agentura TASS. Většina ze 112 přítomných členů parlamentu se zdržela hlasování, uvedla agentura Reuters.
Zákonodárci hlasovali několik dní poté, co normu v prvním čtení schválila vládní většina v parlamentu. Tento krok vyvolal obrovské protesty, v ulicích Tbilisi od úterý proti návrhu zákona protestovaly podle médií desetitisíce lidí.
Třetí den, třetí demonstrace, stažená vládní norma a ‚vítězství gruzínské společnosti‘
Číst článek
Demonstranti se obávali autoritářského směřování země po vzoru Ruska, kde od roku 2012 platí podobný zákon a tamní úřady ho využívají k potírání občanské společnosti a nezávislých médií.
Odpůrci návrhu zákona vyjadřovali také obavy, že by norma ohrozila případný vstup Gruzie do Evropské unie a NATO. Autoři návrhu zákona tvrdili, že je nutný pro transparentnost práce subjektů financovaných zástupci cizích států.
Zákon měl zajistit, aby se organizace, které získávají více než 20 procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „agenti pod zahraničním vlivem“ a podrobily se kontrole ministerstva spravedlnosti. Jinak by jim hrozily vysoké pokuty.
Zásahy proti demonstrantům
Policie proti demonstrantům podle tiskových agentur tvrdě zasahovala, k jejich rozehnání použila například slzný plyn či vodní děla. Desítky lidí při místy násilných protestech zatkla.
Ve čtvrtek vláda ustoupila, oznámila stažení zákona a propuštění více než stovky lidí zatčených při protestech. Demonstrace nicméně pokračovaly i ve čtvrtek a protestující požadovali formální zrušení návrhu zákona.
Na sociálních sítích se od úterý šířilo video, na kterém demonstranti v čele s jednou ženou odolávají s vlajkou Evropské unie vodnímu dělu. Gruzie o členství v Unii požádala loni v březnu. Unie ji – na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska – loni neudělila status kandidátské země, a to s odkazem na potřebné reformy.
‚Ne ruskému zákonu!‘
Kritici vládnoucí strany Gruzínský sen tvrdí, že strana má příliš blízko k Rusku a že země se v posledních letech vydala směrem k autoritářství.
Gruzínská společnost je po letech konfliktů s Ruskem ohledně Moskvou podporovaných separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie naladěna silně proti Moskvě, což bylo patrné i na demonstracích, kde někteří protestující provolávali heslo „Ne ruskému zákonu!“.
Gruzínská vláda stáhla zákon o zahraničních agentech. Tisíce lidí proti němu demonstrovaly
Číst článek
Místní vláda už dříve srovnání s ruským zákonem odmítla, zákonodárci z vládnoucí strany Gruzínský sen podle Reuters tvrdili, že vychází z americké normy o registraci zahraničních agentů, která se vztahuje především na lobbisty pracující přímo pro zahraniční vlády.
Washington toto srovnání odmítl. Návrh zákona byl na Západě kritizován a Brusel i Washington rozhodnutí Gruzie upustit od návrhu uvítaly, píše Reuters.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve čtvrtek řekl, že Rusko s navrhovaným zákonem o zahraničních agentech „nemá absolutně nic společného“. Nepokoje v Gruzii jsou však podle něj znepokojivé, protože pro Rusko je důležité mít „klid na svých hranicích“, dodal mluvčí.
V pátek se podle agentury Reuters vyjádřil podobně, novinářům řekl, že Moskva sleduje situaci v sousední zemi se znepokojením. Na pozadí situace v Gruzii existuje riziko provokací ve vztahu k Abcházii a Jižní Osetii, uvedl Peskov.
