Gruzie touží po NATO a dokazuje to svými vojáky. Jenže jak vysokou cenu je ochotná platit?
Gruzie by se v budoucnu ráda stala členskou zemí NATO. Pravidelně proto vysílá vojáky do mezinárodních misí, probíhajících ve spolupráci se Severoatlantickou aliancí. Jenže NATO má v Gruzii i své odpůrce. Vztahu zakavkazské země k vojenskému paktu se věnuje článek regionálního zpravodajského serveru Kavkazskij uzel.
Kontakty Gruzie s NATO zaznamenaly oživení po roce 2003, kdy se po tzv. Revoluci růží ujal prezidentského postu Michail Saakašvili. Jeho koncepce počítala s tím, že země se co nejaktivněji zapojí do boje s mezinárodním terorismem. Saakašvili doufal, že Tbilisi se díky tomu stane pro NATO významným spojencem a získá tak výhodu v otázce Abcházie a Jižní Osetie a ruských vojenských základen, které se tam nacházejí.
Viktor Dolidze, gruzínský ministr pro evropskou a euroatlantickou integraci, říká, že přínos armády ve věci sblížení s NATO „je důležitý pro Alianci a neocenitelný pro Gruzii“. Díky účasti na zahraničních misích Gruzie získala nejenom tisíce vycvičených vojáků, ale také „autoritu oddaného partnera“. Podle Dolidzeho země doufá v perspektivu vstupu do NATO.
Stojí se na to fronty...
Gruzínští vojáci se mezinárodních operací účastní od roku 1999, kdy do Kosova v rámci mise KFOR odjelo prvních 34 vojáků. V roce 2003 začal gruzínský kontingent působit v Iráku. O tři roky později už v této zemi byly dva tisíce gruzínských vojáků.
V Afghánistánu celkově sloužilo 14 tisíc Gruzínců a v roce 2017 byl gruzínský kontingent ve středoasijské zemi nejpočetnější hned po tom americkém. Gruzínští vojáci sloužili také v Africe, např. ve Středoafrické republice. Celkově v operacích pod záštitou NATO zemřelo 31 členů gruzínské armády.
Vojenští experti tvrdí, že zájemců o službu v mezinárodních misích je stále mnoho. „Stojí na to fronty!“ prohlásil brigádní generál v záloze Amiran Salukvadze. „Hlavní je vysoký plat. Ale když má člověk strach, nepojede za žádné peníze,“ říká Salukvadze, který sám armádu opustil před půl rokem. „Cílem Gruzie je stát se členem NATO. Proto musíme sami přispět k zajištění mezinárodní bezpečnosti,“ dodává veterán.
...a stojí to miliony
V minulém roce stál Gruzii vojenský kontingent v Afghánistánu 14 milionů dolarů. To je skoro 290 milionů korun. V roce 2016 musela země vynaložit podstatně vyšší částku, více než 21 milionů dolarů. Aliance financuje jenom počáteční výcvik gruzínských vojáků na základně v Německu. Salukvadze tvrdí, že NATO musí Gruzii s náklady pomoci více. V opačném případě prý Tbilisi nezbude nic jiného než rozsah své účasti na mírové operaci v Afghánistánu přehodnotit.
Gruzínská armáda vymění sovětské kalašnikovy za americké pušky
Číst článek
Bezpečnostní expert Giorgi Antadze soudí, že gruzínské ozbrojené síly plní své úkoly v Afghánistánu na výbornou. Jejich účast na boji s mezinárodním terorismem je podle něj důležitá i pro země NATO.
Antadze připomíná událost z listopadu 2016, kdy se skupina rychlé reakce průzkumné roty gruzínské druhé pěchotní brigády podílela na úspěšné obraně německého konzulátu v Mazáre Šarífu. Německé ministerstvo zahraničí poté oficiálně vyjádřilo svou vděčnost za „statečné a smělé jednání gruzínských vojáků“.
Před čtyřmi lety se na internetu objevilo video, nazvané Tálibán proti gruzínské armádě v Afghánistánu. Autoři v něm vyzývali k boji proti „křižákům z kavkazské země“. V komentáři k záběrům zněly výhrůžky na adresu Michaila Saakašviliho. Další podobné hrozby se ale už neobjevily a k teroristickým útokům v Gruzii nedošlo.
Proruská politička: Jít do NATO? Sebevražda
Severoatlantická aliance má ale v Gruzii i své odpůrce. Patří k nim třeba Nino Burdžanadzeová, bývalá předsedkyně gruzínského parlamentu, která dnes vede proruskou stranu Demokratické hnutí – sjednocená Gruzie (DM-ES).
"Copak se i Rusko nepodílí na boji s mezinárodním terorismem? Gruzie se v této otázce nesmí izolovat,“ řekla politička serveru Kavkazskij uzel. Podle jejího názoru by se země měla stát partnerem Ruska. Členství v NATO považuje za „sebevraždu“.
Naopak bývalý ministr obrany Iraklij Alasanija už v roce 2014 vyzval alianční státy, aby na území Gruzie rozmístily protiletecké a protitankové zbraně. „Rusové pak pochopí, že to myslíte vážně,“ uvedl tehdy.
Strana Gruzínský sen – demokratická Gruzie (KO-DS), která v zemi vládne od roku 2012, vidí geopolitické směřování země jinak než Sjednocené národní hnutí (ENM) exprezidenta Saakašviliho. Ve sporu mezi Ruskem a Západem proto nechce Gruzínský sen zajmout žádnou stranu. Na intenzitu spolupráce země s NATO ale jeho politika vliv nemá.
Přijatelné obavy
Podle nedávného průzkumu americké nevládní Národní nadace pro demokracii (NED) považuje za přijatelný vstup do NATO 64 % dotázaných Gruzínců.
V Tbilisi se sejde Severoatlantická rada. Gruzie chce na své území základnu NATO
Číst článek
Nelze ale zapomínat, že perspektiva členství budí i obavy. „Každá zmínka o NATO mě děsí,“ přiznala se Natela Moiscrapišviliová, učitelka prvního stupně z města Rustavi. „Zdá se mi, že když máme takového souseda jako Rusko, aktivní spolupráce s NATO je nebezpečná,“ dodala žena.
„Sami vybíráme nejlepší vojáky a důstojníky, posíláme je do cizích válek a oni tam umírají. Proč? Co nám NATO za tyhle oběti nabízí? Když nás Rusové bombardovali, dočkali jsme se jen slov o ‚hlubokém znepokojení‘,“ myslí si Merab K., zaměstnanec distribuční společnosti v Tbilisi.
„Jsem hrdý, že se naši vojáci těchto misí účastní,“ cituje server Kavkazskij uzel v závěru článku studenta Temura Kachabrišviliho. „Máme velice složitou historii, proto musíme vynaložit velké úsilí, abychom Západu dokázali, že na nás je spolehnutí. Naši vojáci jsou našimi vyslanci. Jezdí na mise, aby ukázali, že nejsme v zajetí sovětské propagandy.“
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
