Jednooký protest. V Gruzii se po střetech s policií dál demonstruje, rozbuškou jsou vztahy s Ruskem

Ústupky, které avizovala gruzínská vláda, nestačí. V Tbilisi se protestující lidé sešli v pondělí večer už popáté. Kromě změny volebního systému trvají na předčasných volbách i potrestání lidí zodpovědných za čtvrteční zásah policie proti násilnostem. Po něm zůstali nejméně dva lidi bez oka a stovky zraněných. Přinášíme přehled dosavadního dění v Tbilisi.

Tbilisi Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Demonstranti používají při protestech pásky na oči, na nich mají napsáno 20 % - na mysli mají pětinu území, které nemá centrální vláda pod kontrolou, tedy separatistické regiony Abcházie a Jižní Osetie | Foto: Irakli Gedenidze | Zdroj: Reuters

Co se stalo 20. června?

Dav demonstrantů, rozzuřených návštěvou ruských poslanců, se ve čtvrtek večer pokusil vtrhnout do sídla parlamentu. Policie proti nim zasáhla slzným plynem, obušky, vodními děly a střelbou gumových projektilů. Zdravotníci pak ošetřili na 240 lidí, nejméně dva lidé přišli o oko. Policie také 300 lidí zadržela.

„Je pro mě velmi obtížné vzpomenout si, co se ten večer stalo, ale nikdy nezapomenu na okamžik, kdy mi projektil zasáhl oko, a když jsem viděla, jak k nám míří speciální síly. To bude vždycky bolestivá vzpomínka,“ cituje BBC osmnáctiletou demonstrantku Mako Gomuriovou. Při policejním zásahu proti čtvrtečnímu protestu přišla o oko.

Pro ostatní demonstranty se stala symbolem, její jméno skandují na dalších shromážděních. Při odchodu z nemocnice ji lidé odměnili potleskem a obdarovali ji kotětem.

Jsem další na řadě? ptá se demonstrant, který protestuje proti policejnímu zásahu v Tbilisi | Foto: Irakli Gedenidze | Zdroj: Reuters

Lidé ve čtvrtek křičeli protiruská hesla a obvinili Moskvu z plíživé okupace Gruzie. Roznětkou, která nepokoje odstartovala, byl incident v parlamentu, kde se konala schůze meziparlamentní unie pravoslavných států.

Ruský delegát Sergej Gavrilov usedl jako nově zvolený předseda do křesla šéfa gruzínského parlamentu a pronesl projev v ruštině. Gruzínští opoziční poslanci hlasitými protesty zasedání přerušili a další jednání zmařili.

Co demonstranti požadují?

Několikatisícové demonstrace se od čtvrtka konají v Tbilisi každý den. Protestující kvůli čtvrtečnímu zásahu bezpečnostních složek požadují demisi ministra vnitra Giorgiho Gacharii a vypsání předčasných parlamentních voleb, které by se konaly na základě změněného volebního systému: současný většinový chtějí protestující změnit na poměrný.

„Incident s ruským delegátem je jen symbolickým momentem. Nespokojenost s vládnoucí stranou panuje už dlouho. Právě teď se transformovala do protestů,“ řekla BBC analytička Gija Nodijová.

Demonstranti, kteří po prvních dnech vyloučili z protestů mluvčí z řad opozičních politiků, chtějí i propuštění a potrestání těch příslušníků bezpečnostních složek, kteří se podíleli na zásahu u parlamentu. Požadují také, aby byli propuštěni na svodu zadržení demonstranti.

Zásah zkritizovala jako neadekvátní i gruzínská pobočka Transparency International a způsob použití gumových projektilů odsoudila i lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Demonstranti používají při protestech pásky na oči, na nich mají napsáno 20 % - na mysli mají pětinu území, které nemá centrální vláda pod kontrolou, tedy separatistické regiony Abcházie a Jižní Osetie.

Rusko je okupant - nápisy na transparentech demonstrantů v Tbilisi | Foto: Irakli Gedenidze | Zdroj: Reuters

Jak reaguje vláda?

Vládnoucí strana Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho v minulosti kritizovala silové potlačení protestů v letech 2007 a 2011 za vlády Michaila Saakašviliho a sama tvrdila, že právě tím se od Saakašviliho liší. Čtvrteční střety stranu výrazně poškodily.

Ivanišvili, který žádnou veřejnou funkci nezastává, už v pondělí slíbil, že se parlamentní volby v roce 2020 uskuteční podle poměrného systému a bez volebního prahu pro politické strany.

Po demonstracích už v pátek odstoupil předseda parlamentu. V úterý odpoledne poslanci zvolili předsedu nového, opozice ale volbu bojkotovala, její poslanci ze sálu odešli. Protestovali tak proti tomu, že vládní strana odmítla na program jednání zařadit debatu o odstoupení ministra vnitra.

Podle ministerstva vnitra policisté ve čtvrtek sílu užít museli, demonstrace se totiž zvrhla v násilné nepokoje, při nichž se lidé pokusili vtrhnout do budovy parlamentu a napadli policisty.

Mimo službu zatím skončilo deset zaměstnanců ministerstva a celou věc prošetřuje státní zastupitelství.

V rukou demonstrantů nechybí gruzínské, unijní a americké vlajky | Foto: Irakli Gedenidze | Zdroj: Reuters

Vztahy s Ruskem

Rusové od války s Gruzií v roce 2008 uznávají nezávislost gruzínských území Abcházie a Jižní Osetie, mají v nich svou vojenskou posádku. I přes to se vzájemné vztahy obou zemí od nástupu vlády Ivanišviliho strany zlepšily.

Mezi Ruskem a Gruzií se obnovily pravidelné lety, Gruzínci začali znovu exportovat do Ruska své víno, minerální vodu i ovoce. Rusové zase zmírnili vízový režim pro Gruzínce a do Gruzie míří až milion ruských turistů ročně, což je pro gruzínskou ekonomiku nezanedbatelný příjem.

Podle gruzínské opozice dělá Ivanišvili ústupky vůči Rusku na úkor gruzínské suverenity a zájmů.

Putin zakázal ruským aerolinkám létat do Gruzie, v zemi vypukly protivládní a protiruské protesty

Číst článek

Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která má podporu vládnoucího Gruzínského snu, v souvislosti s protesty označila Rusko za „nepřítele a okupanta“ a naznačila, že v pozadí protestů stojí „pátá kolona“ Moskvy. Naopak Moskva kritizovala radikální gruzínské politiky za to, co označila za „protiruskou provokací“.

Co říká Rusko?

Protesty nesou Rusové nelibě a dávají to najevo. Ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý z podněcování protiruských protestů v Gruzii nepřímo obvinil Spojené státy, když podle agentury RIA Novosti sdělil, že Washington dělá všechno proto, aby zabránil normalizaci vztahů mezi Moskvou a Tbilisi.

Ruský prezident Vladimir Putin už v pátek zakázal ruským aerolinkám od 8. července létat do Gruzie. Putinův výnos také doporučil cestovním kancelářím, aby se po dobu zákazu zdržely realizace svých zájezdů. Prezident nařídil vládě, aby napomohla ruským občanům v Gruzii s návratem do vlasti.

Přímé lety do Gruzie vykonávají podle listu Vedomosti společnosti Aeroflot, Poběda, S7, Uralskije avialiniji, Utair i další firmy. Kromě nich na přímých linkách mezi Ruskem a Gruzií létá gruzínský přepravce Georgian Airways.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov označil prezidentovo rozhodnutí za vynucené opatření. Datum 8. července bylo podle mluvčího zvoleno proto, že v tuto dobu skončí většina zájezdů do Gruzie.

haf, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme